Ranní restart
Ranni Restart , 5. Dez.
Průměrná mzda v Česku ve 3q24 činila 45 412 Kč, a byla tak meziročně vyšší o rovných 7 %. Reálný růst mzdy byl 4,6 %, což je o tři desetiny víc, než čekaly odhady analytiků. Jak ale upozornil kolega Jirka Polanský v Bleskovce, v reálném vyjádření je průměrná mzda zhruba tam, kde byla v roce 2018 (tj. celkový nárůst mzdy od té doby byl podobný jako celkový nárůst spotřebitelských cen). Jirka také upozornil, že „čekáme mzdový růst pro oba následující roky přes 5 %, když rovnovážný (neinflační) mzdový růst v české ekonomice odhadujeme na zhruba 4,5-4,8 %“. Vyšší než rovnovážný růst mezd je důsledkem pokračujícího napětí na trhu práce (firmy mají problém najít vhodné uchazeče o práci).
Šéf Deutsche Bundesbank, tedy německé centrální banky, Joachim Nagel v rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že uvolnění tamní dluhové brzdy (Schuldenbremse), aby bylo možné zvýšit výdaje na infrastrukturu a obranu, by byl "velmi chytrý přístup". Výrok šéfa instituce, která byla v Německu vždy strážkyní makroekonomické opatrnosti, symbolizuje velký posun, který se v německých národohospodářských kruzích ve vztahu k dluhové brzdě odehrál v posledních letech. Dluhová brzda zakazuje deficity centrálního rozpočtu vyšší než limit 0,35 % HDP (který lze ovšem upravit o aktuální stav ekonomiky). Tento velmi striktní strop, který byl v Německu zakotven do ústavy v roce 2009, skutečně vedl k velmi solidním výsledkům, co se týče vývoje veřejného dluhu.
Stinnou stránkou jsou ale velmi malé investice do veřejných statků (například do zmíněných oblastí infrastruktury a obrany), čímž německá ekonomika trpí (infrastruktura) nebo by mohla trpět (obrana). Všeobecně se čeká, že v příštím roce po nástupu nové vlády dojde k úpravě dluhové brzdy. Tedy spíš se doufá, než čeká. Novou vládu sice povede nejspíš šéf CDU Merz (který uvolnění brzdy podporuje, jakkoliv jde o opatření prosazené během jedné z vlád Angely Merkelové z téže strany), ale ke změně ústavy jsou zapotřebí dvě třetiny hlasů v obou komorách německého parlamentu, kterážto většina zatím úplně jistá není.
Šéf Deutsche Bundesbank, tedy německé centrální banky, Joachim Nagel v rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že uvolnění tamní dluhové brzdy (Schuldenbremse), aby bylo možné zvýšit výdaje na infrastrukturu a obranu, by byl "velmi chytrý přístup". Výrok šéfa instituce, která byla v Německu vždy strážkyní makroekonomické opatrnosti, symbolizuje velký posun, který se v německých národohospodářských kruzích ve vztahu k dluhové brzdě odehrál v posledních letech. Dluhová brzda zakazuje deficity centrálního rozpočtu vyšší než limit 0,35 % HDP (který lze ovšem upravit o aktuální stav ekonomiky). Tento velmi striktní strop, který byl v Německu zakotven do ústavy v roce 2009, skutečně vedl k velmi solidním výsledkům, co se týče vývoje veřejného dluhu.
Stinnou stránkou jsou ale velmi malé investice do veřejných statků (například do zmíněných oblastí infrastruktury a obrany), čímž německá ekonomika trpí (infrastruktura) nebo by mohla trpět (obrana). Všeobecně se čeká, že v příštím roce po nástupu nové vlády dojde k úpravě dluhové brzdy. Tedy spíš se doufá, než čeká. Novou vládu sice povede nejspíš šéf CDU Merz (který uvolnění brzdy podporuje, jakkoliv jde o opatření prosazené během jedné z vlád Angely Merkelové z téže strany), ale ke změně ústavy jsou zapotřebí dvě třetiny hlasů v obou komorách německého parlamentu, kterážto většina zatím úplně jistá není.