CZ Ranní restart
Ranni Restart , 7. Jan.
Ministerstvo financí oznámilo výsledky vládního hospodaření za celý loňský rok. Skončilo deficitem 271 mld. Kč. To je cca 11 ml. Kč pod deficitem, který plynul z novely příslušného zákona schválené po loňských zářijových povodních (předtím počítal zákon s deficitem 252 mld. Kč).
Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát. Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných výdajů, jako byly například náklady na řešení dopadů zmíněných zářijových povodní. Toto očištěné číslo bude teprve publikováno, nicméně z toho, že výsledný schodek skončil blízko plánu, se dá už teď odhadovat, že mezi roky 2023 a 2024 se vládě podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření (pokles strukturálního deficitu z cca 3,4 % HDP na cca 3 % HDP), což je třeba ocenit jako výraz politické odvahy. Pro rok 2025 už vláda další podobné šetření nenaplánovala, nejspíš ve snaze nezhoršovat svůj obraz před parlamentními volbami letos na podzim.
ČNB oznámila, že ředitel sekce měnové ČNB Petr Král (dlouholetý seniorní expert ČNB v oblasti makroekonomických analýz a přípravy podkladů pro měnověpolitické rozhodování bankovní rady) se vzdal této funkce a ke konci ledna z ČNB zcela odejde. Do doby jmenování nového ředitele bude sekci řídit Jakub Matějů, dosavadní Králův náměstek. Ten je ovšem od počátku tohoto roku pověřen také řízením odboru makroekonomických prognóz v rámci téže měnové sekce poté, co ke konci listopadu na vlastní žádost z ČNB odešel Karel Musil (dosavadní ředitel uvedeného odboru a taktéž dlouholetý seniorní expert ČNB). Jakub Matějů je teď tedy zřejmě pověřen řízením odboru makroekonomických prognóz i celé sekce, což je vzhledem k náročnosti obou pozic situace dlouhodobě jistě neudržitelná.
O důvodech těchto změn nic bližšího oficiálně známo není. Je tedy otázka, do jaké míry souvisejí s nedávným zveřejněním tří vnějších posudků interního systému přípravy makroekonomických prognóz v ČNB a s následným rozhodnutím bankovní rady provést poměrně radikální změny v administrativním uspořádání příslušné části ČNB.
Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Za loňský rok podle úřadu činily obranné výdaje odhadem 169 mld. Kč, což je podle makroekonomické predikce MF ČR z listopadu 2,09 % HDP. Je třeba si ale čestně přiznat, že oproti výdajům USA (kterážto země čelí jistě menšímu riziku napadení než my) je to ovšem pořád ještě zřetelně míň. Konečné posouzení čerpání obranných výdajů, tedy jejich uznání, proběhne v NATO až v průběhu druhého čtvrtletí roku 2025. Podíl se tedy může ještě změnit. Z uvedené částky čerpalo 159 mld. Kč samotné Ministerstvo obrany, se zbytkem mu „pomohly“ další státní instituce.
Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát. Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných výdajů, jako byly například náklady na řešení dopadů zmíněných zářijových povodní. Toto očištěné číslo bude teprve publikováno, nicméně z toho, že výsledný schodek skončil blízko plánu, se dá už teď odhadovat, že mezi roky 2023 a 2024 se vládě podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření (pokles strukturálního deficitu z cca 3,4 % HDP na cca 3 % HDP), což je třeba ocenit jako výraz politické odvahy. Pro rok 2025 už vláda další podobné šetření nenaplánovala, nejspíš ve snaze nezhoršovat svůj obraz před parlamentními volbami letos na podzim.
ČNB oznámila, že ředitel sekce měnové ČNB Petr Král (dlouholetý seniorní expert ČNB v oblasti makroekonomických analýz a přípravy podkladů pro měnověpolitické rozhodování bankovní rady) se vzdal této funkce a ke konci ledna z ČNB zcela odejde. Do doby jmenování nového ředitele bude sekci řídit Jakub Matějů, dosavadní Králův náměstek. Ten je ovšem od počátku tohoto roku pověřen také řízením odboru makroekonomických prognóz v rámci téže měnové sekce poté, co ke konci listopadu na vlastní žádost z ČNB odešel Karel Musil (dosavadní ředitel uvedeného odboru a taktéž dlouholetý seniorní expert ČNB). Jakub Matějů je teď tedy zřejmě pověřen řízením odboru makroekonomických prognóz i celé sekce, což je vzhledem k náročnosti obou pozic situace dlouhodobě jistě neudržitelná.
O důvodech těchto změn nic bližšího oficiálně známo není. Je tedy otázka, do jaké míry souvisejí s nedávným zveřejněním tří vnějších posudků interního systému přípravy makroekonomických prognóz v ČNB a s následným rozhodnutím bankovní rady provést poměrně radikální změny v administrativním uspořádání příslušné části ČNB.
Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Za loňský rok podle úřadu činily obranné výdaje odhadem 169 mld. Kč, což je podle makroekonomické predikce MF ČR z listopadu 2,09 % HDP. Je třeba si ale čestně přiznat, že oproti výdajům USA (kterážto země čelí jistě menšímu riziku napadení než my) je to ovšem pořád ještě zřetelně míň. Konečné posouzení čerpání obranných výdajů, tedy jejich uznání, proběhne v NATO až v průběhu druhého čtvrtletí roku 2025. Podíl se tedy může ještě změnit. Z uvedené částky čerpalo 159 mld. Kč samotné Ministerstvo obrany, se zbytkem mu „pomohly“ další státní instituce.