Ranní restart: Inaugurace, černé labutě, metro a proinvestování se
Ranni Restart , 20. Jan.
Všechny ostatní události a data zastíní dnešní inaugurace amerického prezidenta. Po ní může nastat zvýšená volatilita na trzích. A pokud se Trump pustí do naplnění některých svých dřívějších plánů (a nešlo z jeho strany o vyjednávací taktiku), bude postupně docházet k přehodnocování prognóz pro jednotlivé ekonomiky. My vydáme aktualizovanou prognózu na přelomu ledna a února v rámci naší Měsíční strategie. Z makro dat budou tento týden vycházet především různé předstihové indikátory za leden. Z pohledu české ekonomiky budou nejzajímavější česká data spotřebitelského a podnikatelského sentimentu a německé PMI. Začala první fáze dojednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem propuštěním prvních rukojmích a prvních vězňů. V pátek nejvyšší soud USA rozhodl o platnosti zákona, který nutí ByteDance k prodání TikToku nečínskému vlastníkovi. Následně TikTok pozastavil své služby v USA. Nicméně opět dochází k obnově poté, co Trump řekl, že podepíše exekutivní příkaz, který umožní TikToku fungovat. Za 10 měsíců způsobily útoky Hútíů nárůst dopravních nákladů v hodnotě cca 175 mld. USD. Tento týden začne světové ekonomické fórum v Davosu. Oficiálním tématem je „Spolupráce pro věk inteligence“.
Jak Madrid postavil jedno z nejdelších metra světa (a levně) Mezi lety 1995 a 2007 Madrid téměř ztrojnásobil délku svého metra. Jak se to stalo? A hlavně – jak to dokázal levně? V roce 1995 mělo madridské metro pouhých 114 km. O dvanáct let později však přibylo neuvěřitelných 203 km nových tratí. Dnes se Madrid pyšní šestým nejdelším metrem mimo Čínu a třetím největším v Evropě, hned po Londýně a Moskvě. Rozšíření zahrnovalo vše podstatné: propojení s letištěm, novou okružní linku v centru, rozšíření na předměstí s novou bytovou výstavbou i trasy spojující Madrid s pěti okolními městy. Dokážete si něco podobného představit v Praze? Proč Madrid uspěl, když jiná města bojují? Klíčem k úspěchu byla nízká cena výstavby. Pro srovnání: londýnská Jubilee Line měla na kilometr desetkrát vyšší náklady než madridské metro. Podle Světové banky byly náklady Madridu „podstatně pod úrovněmi, které byly mezinárodně považovány za možné.“ Jak to dokázali? Tady jsou hlavní důvody: 1. Decentralizovaná správa. Regionální vláda Madridu měla kompletní pravomoci v oblasti plánování, financování a výstavby. Díky tomu mohla rozhodovat rychle a efektivně bez zbytečných průtahů mezi státními a městskými institucemi. 2. Zrychlené procesy. Madrid zavedl nepřetržitou výstavbu – tunely se razily 24/7. Zjednodušily se i procesy schvalování v oblasti životního prostředí, což výrazně zkrátilo dobu příprav a ušetřilo miliony eur. 3. Strategické kompromisy. Při návrhu tras a stanic plánovači pečlivě hledali rovnováhu mezi náklady a funkčností. Drahé technologie nebo složité designy ustoupily osvědčeným řešením, která plně vyhovovala potřebám cestujících. 4. Investice do státní kapacity. Madrid vsadil na vlastní interní tým zkušených inženýrů a manažerů. Tito odborníci dokázali efektivně řídit výstavbu a zajistit vysokou kvalitu provedení. Veřejná firma, která metro stavěla, navíc mohla investovat do špičkových odborníků a nákupů, které kladly důraz na poměr ceny a kvality, místo pouhé honby za nejnižší nabídkou. Madrid ukazuje, že i rozsáhlé infrastrukturní projekty mohou být efektivní a cenově dostupné. Co kdyby Praha následovala podobný přístup? A je Česká republika připravena investovat do státní kapacity, která je pro úspěch veřejných investic, digitalizaci a reforem klíčová? Budoucnost je nejistá: Jak efektivně pracovat se scénáři
Budoucnost je nejistá: Jak efektivně pracovat se scénáři Scénáře představují klíčový nástroj strategického plánování, zejména v době ekonomických turbulencí a rostoucích nejistot. Správně vytvořené scénáře dokážou rozšířit obzory, identifikovat nevyhnutelné trendy a chránit organizace před nebezpečím „groupthinku“. Slouží jako ochranný štít proti iluzím jistoty i proti paralyzujícímu chaosu. Proč scénáře fungují? Efektivní scénáře poskytují bezpečný prostor pro kontrariánské myšlení. Umožňují zpochybňovat zavedené předpoklady a testovat strategické plány proti různorodým a někdy i extrémním budoucím možnostem. Tím podporují inovativní přístupy a zároveň snižují riziko přehlédnutí klíčových trendů. Jak se scénáři pracovat? 1. Vyvarujte se příliš úzkého rámce: Přehnaně zjednodušené scénáře mohou vést k ignorování okrajových, ale stále možných situací. Rozsah scénářů by měl zahrnovat i tzv. „černé labutě“, tedy extrémní, avšak potenciálně zásadní události. 2. Zamezte informační paralýze: Naopak příliš široký rozsah možností může způsobit, že se tým ztratí v nepřehledném množství hypotéz. Klíčem je najít rovnováhu mezi rozmanitostí a srozumitelností. 3. Komunikujte srozumitelně: Scénáře samy o sobě nejsou odpovědí. Je nutné je umět vysvětlit interním i externím stakeholderům. Jejich cílem je klást správné otázky a připravit management na zvládání nejistoty. Největší hodnotou scénářů není konkrétní předpověď budoucnosti, ale jejich schopnost připravit organizaci na nepředvídatelné situace. Umožňují lépe chápat možné dopady a připravit akční plány, které zohlední i nečekané výzvy. V nejistém světě nejsou scénáře o tom, co se stane, ale o tom, jak budeme připraveni, ať se stane cokoli. Jaké otázky byste měli začít klást své organizaci už dnes?
Je možné se k bohatství prospořit? Německé, ale už i české domácnosti mají vysokou míru úspor. Jsou výrazně nad mírou úspor domácností v USA nebo v Dánsku. Dánové a Američani spoří méně. Jsou ale méně bohatí? Ne. Finanční aktiva domácností jsou v Německu o více než 40% nižší než v USA nebo v Dánsku. Rozdílovou proměnnou jsou investice. Zatímco Německé domácnosti mají jen 60 % finančních aktiv v investicích, tak v USA a Dánsku je to cca 85 %. A složené úročení bude rozdíl dál zvětšovat. Spořením si člověk vytváří finanční rezervu. Investicemi člověk bohatne.
Jak Madrid postavil jedno z nejdelších metra světa (a levně) Mezi lety 1995 a 2007 Madrid téměř ztrojnásobil délku svého metra. Jak se to stalo? A hlavně – jak to dokázal levně? V roce 1995 mělo madridské metro pouhých 114 km. O dvanáct let později však přibylo neuvěřitelných 203 km nových tratí. Dnes se Madrid pyšní šestým nejdelším metrem mimo Čínu a třetím největším v Evropě, hned po Londýně a Moskvě. Rozšíření zahrnovalo vše podstatné: propojení s letištěm, novou okružní linku v centru, rozšíření na předměstí s novou bytovou výstavbou i trasy spojující Madrid s pěti okolními městy. Dokážete si něco podobného představit v Praze? Proč Madrid uspěl, když jiná města bojují? Klíčem k úspěchu byla nízká cena výstavby. Pro srovnání: londýnská Jubilee Line měla na kilometr desetkrát vyšší náklady než madridské metro. Podle Světové banky byly náklady Madridu „podstatně pod úrovněmi, které byly mezinárodně považovány za možné.“ Jak to dokázali? Tady jsou hlavní důvody: 1. Decentralizovaná správa. Regionální vláda Madridu měla kompletní pravomoci v oblasti plánování, financování a výstavby. Díky tomu mohla rozhodovat rychle a efektivně bez zbytečných průtahů mezi státními a městskými institucemi. 2. Zrychlené procesy. Madrid zavedl nepřetržitou výstavbu – tunely se razily 24/7. Zjednodušily se i procesy schvalování v oblasti životního prostředí, což výrazně zkrátilo dobu příprav a ušetřilo miliony eur. 3. Strategické kompromisy. Při návrhu tras a stanic plánovači pečlivě hledali rovnováhu mezi náklady a funkčností. Drahé technologie nebo složité designy ustoupily osvědčeným řešením, která plně vyhovovala potřebám cestujících. 4. Investice do státní kapacity. Madrid vsadil na vlastní interní tým zkušených inženýrů a manažerů. Tito odborníci dokázali efektivně řídit výstavbu a zajistit vysokou kvalitu provedení. Veřejná firma, která metro stavěla, navíc mohla investovat do špičkových odborníků a nákupů, které kladly důraz na poměr ceny a kvality, místo pouhé honby za nejnižší nabídkou. Madrid ukazuje, že i rozsáhlé infrastrukturní projekty mohou být efektivní a cenově dostupné. Co kdyby Praha následovala podobný přístup? A je Česká republika připravena investovat do státní kapacity, která je pro úspěch veřejných investic, digitalizaci a reforem klíčová? Budoucnost je nejistá: Jak efektivně pracovat se scénáři
Budoucnost je nejistá: Jak efektivně pracovat se scénáři Scénáře představují klíčový nástroj strategického plánování, zejména v době ekonomických turbulencí a rostoucích nejistot. Správně vytvořené scénáře dokážou rozšířit obzory, identifikovat nevyhnutelné trendy a chránit organizace před nebezpečím „groupthinku“. Slouží jako ochranný štít proti iluzím jistoty i proti paralyzujícímu chaosu. Proč scénáře fungují? Efektivní scénáře poskytují bezpečný prostor pro kontrariánské myšlení. Umožňují zpochybňovat zavedené předpoklady a testovat strategické plány proti různorodým a někdy i extrémním budoucím možnostem. Tím podporují inovativní přístupy a zároveň snižují riziko přehlédnutí klíčových trendů. Jak se scénáři pracovat? 1. Vyvarujte se příliš úzkého rámce: Přehnaně zjednodušené scénáře mohou vést k ignorování okrajových, ale stále možných situací. Rozsah scénářů by měl zahrnovat i tzv. „černé labutě“, tedy extrémní, avšak potenciálně zásadní události. 2. Zamezte informační paralýze: Naopak příliš široký rozsah možností může způsobit, že se tým ztratí v nepřehledném množství hypotéz. Klíčem je najít rovnováhu mezi rozmanitostí a srozumitelností. 3. Komunikujte srozumitelně: Scénáře samy o sobě nejsou odpovědí. Je nutné je umět vysvětlit interním i externím stakeholderům. Jejich cílem je klást správné otázky a připravit management na zvládání nejistoty. Největší hodnotou scénářů není konkrétní předpověď budoucnosti, ale jejich schopnost připravit organizaci na nepředvídatelné situace. Umožňují lépe chápat možné dopady a připravit akční plány, které zohlední i nečekané výzvy. V nejistém světě nejsou scénáře o tom, co se stane, ale o tom, jak budeme připraveni, ať se stane cokoli. Jaké otázky byste měli začít klást své organizaci už dnes?
Je možné se k bohatství prospořit? Německé, ale už i české domácnosti mají vysokou míru úspor. Jsou výrazně nad mírou úspor domácností v USA nebo v Dánsku. Dánové a Američani spoří méně. Jsou ale méně bohatí? Ne. Finanční aktiva domácností jsou v Německu o více než 40% nižší než v USA nebo v Dánsku. Rozdílovou proměnnou jsou investice. Zatímco Německé domácnosti mají jen 60 % finančních aktiv v investicích, tak v USA a Dánsku je to cca 85 %. A složené úročení bude rozdíl dál zvětšovat. Spořením si člověk vytváří finanční rezervu. Investicemi člověk bohatne.