Ranní restart: regulační mánie v USA, dluhová brzda a jádro

Ranni Restart , 20. Feb.
Donald Trump označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a varoval ho, aby „jednal rychle“, jinak riskuje ztrátu své země. A taky, že USA „úspěšně vyjednávají“ mír, což se Evropě „nepodařilo“. Mezitím nařídil, aby Pentagon v příštím roce ušetřil 50 miliard dolarů (8 %), aby Trump mohl tyto peníze utratit za své priority.

Na AI summitu v Paříži J. D. Vance ostře kritizoval Evropskou unii za „příliš rychlou“ regulaci umělé inteligence a ujistil svět, že USA se touto cestou nevydají. Jenže má to háček. V USA už se regulace chystá. Legislativní vlna zaměřená na regulaci AI se valí napříč americkými státy – a inspiruje se právě evropským AI Aktem. Návrhy zákonů už leží na stole v Kalifornii, Coloradu, Connecticutu, Iowě, Illinois, Marylandu, Massachusetts, Nebrasce, Novém Mexiku, New Yorku, Oklahomě, Texasu či Virginii. Regulace cílí na "algoritmickou diskriminaci", použití AI v oblastech, jako je zaměstnávání, vzdělávání, finanční sektor nebo státní správa. Návrhy zákonů zavádějí povinnost řízení rizik, transparentnosti a auditu rozhodovacích algoritmů. Vývojáři AI produktů a služeb budou muset provádět hodnocení dopadů pro každý konkrétní případ použití. Některé státy možná udělí výjimky malým podnikům, jiné ne. A tady přichází zásadní problém: USA se nevydají evropskou cestou jednotné regulace – ale každým stát jinou. Trochu chaos. Každý stát si píše vlastní pravidla. Různorodost definic a požadavků vytvoří právní džungli, která jen zvýší nejistotu pro podniky a vývojáře AI.

Lekce z historie: Trumpovo zvýšení cel na ocel v roce 2018 vedlo k tomu, že 1) ano, došlo ke zvýšení zaměstnanosti v ocelárnách o cca 1 000 lidí; 2) taky došlo k poklesu zaměstnanosti o 75 000 v odvětvích, které ocel používají. Dražší vstupy snížily konkurenceschopnost ve srovnání se zahraniční konkurencí.

V neděli proběhnou v Německu předčasné volby. Klíčová otázka? Zda nová vláda dokáže restartovat ekonomiku a snížit obrovskou podinvestovanost – ať už v infrastruktuře, energetice, vzdělávání nebo obraně. Rozhodující faktor? Změna dluhové brzdy. Odhady hovoří jasně: mezi lety 2025 a 2030 bude Německo potřebovat investice ve výši 800 miliard eur – přibližně 3 % HDP ročně. Bez uvolnění rozpočtových omezení nebude možné tuto mezeru zacelit. Ještě donedávna byla jakákoli debata o dluhové brzdě tabu. Realita ale mění názory – a to rychle. Zatímco loni v létě podporovala změnu jen třetina Němců, dnes už je to více než polovina. Samotná úprava dluhové brzdy však vyžaduje dvoutřetinovou většinu v Bundestagu i Bundesratu. Přesto i konzervativní CDU/CSU naznačuje ochotu ke kompromisu. Nemusí jít o zrušení brzdy, stačilo by, pokud by veřejné investice byly vyjmuty z rozpočtových omezení. Dopady by byly obrovské. Krátkodobě by zvýšené výdaje by podpořily německé stavebnictví a strojírenství – a s nimi i českou ekonomiku, která je na Německu úzce závislá. Dlouhodobě by zvýšilo potenciál německé ekonomiky. V nadcházejících týdnech tak bude klíčové sledovat, zda politická realita umožní prolomit dosavadní fiskální ortodoxii.

Obecně se má za to, že vládní dotace byly klíčovým faktorem růstu čínského průmyslu. Analýza IIF však ukazuje, že realita je složitější. Zkoumá nejen explicitní průmyslové dotace, ale i formy podpory, jako jsou levná elektřina, zvýhodněné úvěry nebo dotovaná půda. Co ukazují čísla? Dotace čínským průmyslovým firmám kotovaným na burze (A = 5 234 firem) dosáhly vrcholu v roce 2022 a od té doby klesají. Dále, nejvýznamnější podporou není ani tak přímá finanční injekce, ale levná průmyslová půda. Systém dotací v Číně zahrnuje i podporu tvorby pracovních míst, bezpečnost práce, vzdělávání, zaměstnávání postižených, výzkum a vývoj, snižování emisí, obnovitelné zdroje energie, restrukturalizaci firem nebo pobídky pro malé a střední podniky nebo pobídky pro přímé zahraniční investice. To není nic, co bychom nepodporovaly i ve vyspělý ekonomikách. A co celkový objem? Dotace společnostem kótovaným na burze odpovídaly přibližně 0,36 % jejich příjmů, tedy 0,18 % HDP. Jinými slovy, rozsah státní pomoci Číny se často démonizuje, zatímco její skutečná schopnost vyrábět levně se podceňuje. Například čínský průmysl je dnes více robotizovaný než ten český.

Jádro je těžké srovnávat s dalšími zdroji energie: 1. Energetická hustota: uran má více než 70 000krát větší energetickou hustotu než zemní plyn na kg. 2. Na terawatthodinu vyrobené energie způsobí jaderná energie asi 0,03 úmrtí. Pro srovnání: uhlí 25 úmrtí, ropa 18 úmrtí a zemním plyn 3 úmrtí. Jinými slovy, jaderná energie je 350krát bezpečnější než uhlí a přibližně stejně bezpečná jako vítr nebo slunce.