Ranní restart
Ranni Restart , 6. März
Meziročně se české spotřebitelské ceny v únoru zvýšily podle prvního odhadu ČSÚ o 2,7 %. ČSÚ tak pokračuje ve vydávání novinky v podobě předběžného odhadu inflace (poprvé tak učinil před měsícem pro lednovou inflaci; finální tempo inflace bylo 2,8 %, kterážto hodnota byla už v odhadu). Porovnání s dalšími zeměmi CEE naznačuje, že jakkoliv je inflace v Česku pořád ještě nad dvouprocentním středem inflačního cíle, je zdejší vývoj cen zřetelně klidnější než v jiných srovnávaných zemích. Tempo růstu 2,7 % je v souladu s tržním očekáváním. Dle podrobnějších dat ČSÚ se konkrétně u cen potravin, alkoholu a tabáku inflace předběžně zdá být 4,7 %, takže tato skupina patří v tuto chvíli k hlavním tahounů inflace. Totéž (včetně konkrétní výše meziročního přírůstku) platí pro ceny služeb.
Na téma dalšího vývoje napsal hned včera kolega Jirka Polanský v bleskovce toto: „Podobně jako v loňském roce by měla být inflace i letos mezi jednotlivými měsíci značně rozkolísaná. To může být vidět již v dubnu, kdy by inflace mohla spadnout ke 2 %, především z důvodu srovnávací základny. V dalších měsících by pak měla opět zesílit. Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. (…) Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit.“ Ohledně ČNB Jirka napsal: „ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení by zase tak výrazné překvapení nebylo. (…) I nadále pro letošek čekáme dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a jedno dodatečné příští rok.“
Od včerejšího rána se v médiích nadšeně plesalo nad tím, jak zveřejněné úvahy vrcholných německých politiků o plánu na výrazné navýšení investičních výdajů (na zbrojení a do dopravy, elektrických sítí a stavebnictví) přinesly na německé a obecněji evropské trhy optimismus. Náladu na trzích po celém světě nejspíš zlepšila taky informace, že trumpovská cla uvalená na Kanadu a Mexiko možná budou brzy menší: americký ministr obchodu Lutnick naznačil možnost kompromisu. Cynicky vzato může mít na trhy příznivý vliv i informace, že USA přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. To snižuje šanci Ukrajiny ubránit se Rusku, a tedy zvyšuje šanci na brzké ukončení bojů. Vzrostla by tak šance na různé zakázky při obnově Ukrajiny, a třeba i uvolnění protiruských sankcí. Sice to povede ke zvýšení rizika, že Rusko za pár let zkusí další invazi na další kus území Ukrajiny nebo jinam, ale to většina tržních hráčů teď nejspíš neřeší.
V USA klesá prorůstové vnímání Trumpových politik (sám Velký kormidelník v projevu ke Kongresu dokonce uznal, že jeho kroky můžou mít nepříjemné důsledky: “There'll be a little disturbance, but we're OK with that.”), a tak není divu, že tržní výhled sazeb Fedu sklouzl v poslední době dolů. A konečně české (a nejspíš nejen české) zbrojovky si jistě rády poslechly oznámení premiéra Petra Fialy, že vláda je pro postupné navýšení výdajů na obranu o 0,2 p.b. HDP ročně až na úroveň 3 % v roce 2030 (samozřejmě od roku 2027 bude vývoj tohoto ukazatele ve skutečnosti už určovat příští vláda, přičemž Andrej Babiš coby klíčová figura opozice hned kontroval, že jakékoliv zvyšování uvedeného podílu z dnešní dvojky je špatný nápad). Česká měna ze všech těchto zpráv profitovala: vrátila se pod 25 korun za euro (kam nakoukla už začátkem týdne). Zisky zaznamenalo ale i euro vůči dolaru.
Od ECB se sice čeká další snižování úrokových sazeb (první už dnes), ale to se čeká už delší dobu. A na delším konci za poslední měsíc naopak zmizelo očekávání, že by ECB musela jít s depo sazbou pod 2 %.
Na téma dalšího vývoje napsal hned včera kolega Jirka Polanský v bleskovce toto: „Podobně jako v loňském roce by měla být inflace i letos mezi jednotlivými měsíci značně rozkolísaná. To může být vidět již v dubnu, kdy by inflace mohla spadnout ke 2 %, především z důvodu srovnávací základny. V dalších měsících by pak měla opět zesílit. Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. (…) Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit.“ Ohledně ČNB Jirka napsal: „ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení by zase tak výrazné překvapení nebylo. (…) I nadále pro letošek čekáme dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a jedno dodatečné příští rok.“
Od včerejšího rána se v médiích nadšeně plesalo nad tím, jak zveřejněné úvahy vrcholných německých politiků o plánu na výrazné navýšení investičních výdajů (na zbrojení a do dopravy, elektrických sítí a stavebnictví) přinesly na německé a obecněji evropské trhy optimismus. Náladu na trzích po celém světě nejspíš zlepšila taky informace, že trumpovská cla uvalená na Kanadu a Mexiko možná budou brzy menší: americký ministr obchodu Lutnick naznačil možnost kompromisu. Cynicky vzato může mít na trhy příznivý vliv i informace, že USA přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. To snižuje šanci Ukrajiny ubránit se Rusku, a tedy zvyšuje šanci na brzké ukončení bojů. Vzrostla by tak šance na různé zakázky při obnově Ukrajiny, a třeba i uvolnění protiruských sankcí. Sice to povede ke zvýšení rizika, že Rusko za pár let zkusí další invazi na další kus území Ukrajiny nebo jinam, ale to většina tržních hráčů teď nejspíš neřeší.
V USA klesá prorůstové vnímání Trumpových politik (sám Velký kormidelník v projevu ke Kongresu dokonce uznal, že jeho kroky můžou mít nepříjemné důsledky: “There'll be a little disturbance, but we're OK with that.”), a tak není divu, že tržní výhled sazeb Fedu sklouzl v poslední době dolů. A konečně české (a nejspíš nejen české) zbrojovky si jistě rády poslechly oznámení premiéra Petra Fialy, že vláda je pro postupné navýšení výdajů na obranu o 0,2 p.b. HDP ročně až na úroveň 3 % v roce 2030 (samozřejmě od roku 2027 bude vývoj tohoto ukazatele ve skutečnosti už určovat příští vláda, přičemž Andrej Babiš coby klíčová figura opozice hned kontroval, že jakékoliv zvyšování uvedeného podílu z dnešní dvojky je špatný nápad). Česká měna ze všech těchto zpráv profitovala: vrátila se pod 25 korun za euro (kam nakoukla už začátkem týdne). Zisky zaznamenalo ale i euro vůči dolaru.
Od ECB se sice čeká další snižování úrokových sazeb (první už dnes), ale to se čeká už delší dobu. A na delším konci za poslední měsíc naopak zmizelo očekávání, že by ECB musela jít s depo sazbou pod 2 %.