CZ Ranní restart
Ranni Restart , 10. Apr.
I včerejšek přinesl řadu zpráv s makroekonomickým významem spojených s kroky/výroky prezidenta Trumpa nebo jeho okolí. Tou zdaleka nejdůležitější zprávou je jistě jeho oznámení tříměsíčního snížení „recipročních“ cel (to jsou ta, která byla vyhlášena před týdnem a začala platit některá od pátku, zbylá od včerejška) na 10 % počínaje dneškem. Oznámení si pochvaluje, že 75 zemí kontaktovalo americké úřady ve snaze probrat překážky americkému vývozu do těchto zemí a nezavedlo reciproční cla; na webu CNN lze najít půlminutové video, kde Trump s blaženě rozzářeným úsměvem sděluje, že se představitelé spousty zemí předhánějí, aby mohly „kiss my ass“.
S ohledem na Trumpův důraz na to, že postižené země nereagují proti-cly, není úplně jasné, jestli se snížení cla týká (nebo bude týkat) i zemí, které už s nějakou odvetou na některá nová trumpovská cla přišly, jako například EU. Ta včera schválila zvýšení cel z USA, ovšem jen v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Ohledně „recipročních“ cel z minulého týdne a cel na automobily a automobilové součástky bruselská mašinérie teprve zkoumá dopady. Kontrast Trumpovy děsivé rychlosti hospodářskopolitických změn a evropské pomalosti tak možná pro jednou přinesl Evropě výhodu. Základní kontury včerejšího amerického opatření nebyly zpočátku jasné dokonce ani ministrovi financí Bessentovi. Nejdřív tvrdil, že oznámené tříměsíční snížení recipročních cel se týká i Kanady; následně ale otočil: Kanady se toto snížení netýká – a to právě proto, že Kanada už na americká reciproční cla stihla reagovat svými novými recipročními cly. Jediná země, které se Trump v onom oznámení na Truth Social výslovně věnoval, byla Čína (nikoliv Kanada): v reakci na její nová 50% cla (která byla vyhlášena v reakci na jeho nová 50% cla, která byla vyhlášena na čínská nová 34% cla, která byla vyhlášena na americká nová 34% cla) Trump sdělil, že vyhlašuje nová plošná cla tak, že celková plošná celní sazba na čínské dovozy do USA je teď 125 %. O „důkladnosti“ přípravy jednotlivých kroků, tak zásadních pro světový zahraniční obchod, svědčí doprovodné komentáře Trumpových spolupracovníků. Už bylo zmíněno, že ministr financí Bessent měl zmatek ohledně Kanady. Krátce po Trumpově oznámení také řekl, že pauza byla součástí "jeho strategie po celou dobu", zatímco ministr pro zahraniční obchod Greer včera při slyšení ve Sněmovně reprezentantů sdělil, že se o Trumpově rozhodnutí na tři měsíce snížit reciproční cla dověděl až ve chvíli, kdy Trump tento krok veřejně oznámil. Pro úplnost: nedávno o 25 pb zvýšená americká cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů zůstávají v platnosti. A ve hře jsou nadále nová Trumpem naznačená cla například na dovozy produktů dřevařského průmyslu, farmaceutických výrobků a mědi.
Výsledkem Trumpovy nejnovější otočky je mj. otočka ve vývoji cen na různých finančních trzích. Například index S&P 500 Total Return posílil mezidenně o téměř 10 %. Několik hodin před svým novým průlomovým oznámením (o kterém se dalo předpokládat, že povede k růstu cen akcií) Trump napsal na svou sociální síť Truth Social větu „Teď je skvělý čas na nákup“, za níž následovala písmena DJT. Jde o iniciály jeho jména (ale Trump takto své posty obvykle nezakončuje) a také o ticker (zkratkové označení), jímž jsou na burze označeny akcie Trumpovy firmy Trump Media & Technology Group Corp.: během dne se cena akcií této firmy skutečně zvýšila o více než 20 %, tedy výrazně víc než ceny na burze celkově. Pokud se Trump v tomto případě rozhodl naznačit veřejně, že chystá oznámení, které zvýší ceny akcií, vyvstává samozřejmě otázka, zda/jak často dává podobná avíza jen soukromě vyvoleným lidem kolem sebe, nebo dokonce na základě těchto vnitřních informací obchoduje sám. Poté, co docela výrazně zpeněžil svou (tehdejší) popularitu tím, že 17. ledna – tedy tři dny před nástupem do funkce – vytvořil a začal prodávat svou vlastní kryptoměnu $TRUMP, by nešlo o velké překvapení.
Jednou z výtek Trumpovy administrativy vůči Číně v uplynulých týdnech bylo, že tamní státní banky nakupují dolary (čemuž by se nebylo co divit, protože tržní reakcí na zvýšení cel na dovoz do USA by mělo být posílení dolaru vracející americkou obchodní bilanci do předchozího stavu – takže nákup dolarů po plošném zvýšení amerických cel dává jistý investiční smysl). Prodej vlastní měny výměnou za dolary, nota bene je-li prováděn státními bankami, se ovšem dá chápat i jako manipulace s kurzem ve snaze zlepšit pozici čínských vývozců na americkém trhu. Jde tak o jeden z argumentů, kterými USA ospravedlňují svůj nynější tvrdý postup vůči Číně. (Čínská měna v posledních týdnech vůči dolaru vskutku oslabila.) Zatímco na poli samotných cel se Čína tváří velmi bojovně a neústupně, na poli devizových obchodů přece jen nenápadně ustupuje: Čínská centrální banka dala pokyn hlavním státním bankám, aby své nákupy dolarů omezily a odrazovaly od těchto nákupů i své klienty. Velké státní banky tak včera dokonce zařadily aktivní zpátečku: prodávaly dolary a nakupovaly jüany.
A ještě jednou Trump: Vyzval republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby schválili návrh zákona o snížení daní. Na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy se poté dočkají dosud nepoznaného rozkvětu. Návrh zákona, který Trump označil za „big and beautiful“, rozšiřuje daňové škrty z Trumpova předešlého prezidentského období, počítá s novými 150 miliardami dolarů (3,4 bilionu Kč) pro armádu a 175 miliardami dolarů (čtyři biliony Kč) na boj proti nelegální imigraci, počítá s daňovými škrty v hodnotě 1,5 bilionu dolarů (34,2 bilionu Kč) v průběhu deseti let a požaduje zvýšení federálního výpůjčního limitu o pět bilionů dolarů (114 bilionů Kč), aby se zabránilo tomu, že ministerstvo financí v létě narazí na dluhový strop. Trump už dříve kritizoval zavedení daně z příjmů v USA v roce 1913 a prohlásil, že nejvíce se zemi dařilo, když peníze získávala z cel (s prostotou sobě vlastní nechal stranou fakt, že v 19. století byly výdaje americké vlády daleko menší než dnes, takže výnosy z cel po nějakou dobu skutečně stačily).
S ohledem na Trumpův důraz na to, že postižené země nereagují proti-cly, není úplně jasné, jestli se snížení cla týká (nebo bude týkat) i zemí, které už s nějakou odvetou na některá nová trumpovská cla přišly, jako například EU. Ta včera schválila zvýšení cel z USA, ovšem jen v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Ohledně „recipročních“ cel z minulého týdne a cel na automobily a automobilové součástky bruselská mašinérie teprve zkoumá dopady. Kontrast Trumpovy děsivé rychlosti hospodářskopolitických změn a evropské pomalosti tak možná pro jednou přinesl Evropě výhodu. Základní kontury včerejšího amerického opatření nebyly zpočátku jasné dokonce ani ministrovi financí Bessentovi. Nejdřív tvrdil, že oznámené tříměsíční snížení recipročních cel se týká i Kanady; následně ale otočil: Kanady se toto snížení netýká – a to právě proto, že Kanada už na americká reciproční cla stihla reagovat svými novými recipročními cly. Jediná země, které se Trump v onom oznámení na Truth Social výslovně věnoval, byla Čína (nikoliv Kanada): v reakci na její nová 50% cla (která byla vyhlášena v reakci na jeho nová 50% cla, která byla vyhlášena na čínská nová 34% cla, která byla vyhlášena na americká nová 34% cla) Trump sdělil, že vyhlašuje nová plošná cla tak, že celková plošná celní sazba na čínské dovozy do USA je teď 125 %. O „důkladnosti“ přípravy jednotlivých kroků, tak zásadních pro světový zahraniční obchod, svědčí doprovodné komentáře Trumpových spolupracovníků. Už bylo zmíněno, že ministr financí Bessent měl zmatek ohledně Kanady. Krátce po Trumpově oznámení také řekl, že pauza byla součástí "jeho strategie po celou dobu", zatímco ministr pro zahraniční obchod Greer včera při slyšení ve Sněmovně reprezentantů sdělil, že se o Trumpově rozhodnutí na tři měsíce snížit reciproční cla dověděl až ve chvíli, kdy Trump tento krok veřejně oznámil. Pro úplnost: nedávno o 25 pb zvýšená americká cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů zůstávají v platnosti. A ve hře jsou nadále nová Trumpem naznačená cla například na dovozy produktů dřevařského průmyslu, farmaceutických výrobků a mědi.
Výsledkem Trumpovy nejnovější otočky je mj. otočka ve vývoji cen na různých finančních trzích. Například index S&P 500 Total Return posílil mezidenně o téměř 10 %. Několik hodin před svým novým průlomovým oznámením (o kterém se dalo předpokládat, že povede k růstu cen akcií) Trump napsal na svou sociální síť Truth Social větu „Teď je skvělý čas na nákup“, za níž následovala písmena DJT. Jde o iniciály jeho jména (ale Trump takto své posty obvykle nezakončuje) a také o ticker (zkratkové označení), jímž jsou na burze označeny akcie Trumpovy firmy Trump Media & Technology Group Corp.: během dne se cena akcií této firmy skutečně zvýšila o více než 20 %, tedy výrazně víc než ceny na burze celkově. Pokud se Trump v tomto případě rozhodl naznačit veřejně, že chystá oznámení, které zvýší ceny akcií, vyvstává samozřejmě otázka, zda/jak často dává podobná avíza jen soukromě vyvoleným lidem kolem sebe, nebo dokonce na základě těchto vnitřních informací obchoduje sám. Poté, co docela výrazně zpeněžil svou (tehdejší) popularitu tím, že 17. ledna – tedy tři dny před nástupem do funkce – vytvořil a začal prodávat svou vlastní kryptoměnu $TRUMP, by nešlo o velké překvapení.
Jednou z výtek Trumpovy administrativy vůči Číně v uplynulých týdnech bylo, že tamní státní banky nakupují dolary (čemuž by se nebylo co divit, protože tržní reakcí na zvýšení cel na dovoz do USA by mělo být posílení dolaru vracející americkou obchodní bilanci do předchozího stavu – takže nákup dolarů po plošném zvýšení amerických cel dává jistý investiční smysl). Prodej vlastní měny výměnou za dolary, nota bene je-li prováděn státními bankami, se ovšem dá chápat i jako manipulace s kurzem ve snaze zlepšit pozici čínských vývozců na americkém trhu. Jde tak o jeden z argumentů, kterými USA ospravedlňují svůj nynější tvrdý postup vůči Číně. (Čínská měna v posledních týdnech vůči dolaru vskutku oslabila.) Zatímco na poli samotných cel se Čína tváří velmi bojovně a neústupně, na poli devizových obchodů přece jen nenápadně ustupuje: Čínská centrální banka dala pokyn hlavním státním bankám, aby své nákupy dolarů omezily a odrazovaly od těchto nákupů i své klienty. Velké státní banky tak včera dokonce zařadily aktivní zpátečku: prodávaly dolary a nakupovaly jüany.
A ještě jednou Trump: Vyzval republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby schválili návrh zákona o snížení daní. Na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy se poté dočkají dosud nepoznaného rozkvětu. Návrh zákona, který Trump označil za „big and beautiful“, rozšiřuje daňové škrty z Trumpova předešlého prezidentského období, počítá s novými 150 miliardami dolarů (3,4 bilionu Kč) pro armádu a 175 miliardami dolarů (čtyři biliony Kč) na boj proti nelegální imigraci, počítá s daňovými škrty v hodnotě 1,5 bilionu dolarů (34,2 bilionu Kč) v průběhu deseti let a požaduje zvýšení federálního výpůjčního limitu o pět bilionů dolarů (114 bilionů Kč), aby se zabránilo tomu, že ministerstvo financí v létě narazí na dluhový strop. Trump už dříve kritizoval zavedení daně z příjmů v USA v roce 1913 a prohlásil, že nejvíce se zemi dařilo, když peníze získávala z cel (s prostotou sobě vlastní nechal stranou fakt, že v 19. století byly výdaje americké vlády daleko menší než dnes, takže výnosy z cel po nějakou dobu skutečně stačily).