Nečekaně nízká inflace signálem pro možné snížení sazeb
Bleskovka , 6. Mai
Podle předběžného odhadu se v dubnu snížila cenová hladina o 0,1 %, což znamená meziroční inflaci ve výši 1,8 %. Jde o překvapivě nízkou hodnotu, když očekávání (my i trh) byla nastavena na 2,1 %. Jde o nejnižší číslo meziroční inflace od března 2018.
Vliv na dnešní překvapení má relativně výrazná korekce cen potravin, ale k tomu se přidává také pokles cen pohonných hmot. Mimo tyto nabídkové (a tedy volatilní) položky se vývoj v rámci české inflace výrazněji nezměnil. Poptávková složka inflace zůstává vysoká, když jí táhne oživení spotřeby domácností, silný trh práce a aktuálně i pokles cen pohonných hmot (domácnostem zbývá více peněz na další nákupy). Ve směru zpomalení inflace působila také srovnávací základna.
Zatím nejsou k dispozici detailní data jednotlivých složek. Podle předběžných údajů došlo v dubnu k relativně výrazné korekci ve skupině „potraviny, alkohol a tabák“, kde ceny poklesly o 0,6 % meziměsíčně. Meziroční inflace v tomto oddíle tak zpomalila z 5,9 % na 3,3 %. Naopak ceny služeb, které více odrážejí vývoj domácí ekonomiky, dále rostly, a to o 0,2 % meziměsíčně. I kvůli tomu meziroční inflace u cen v sektoru služeb mírně zesílila na 4,7 %, a zůstává tak velmi vysoká. Vedle cen potravin došlo v dubnu také k významnému poklesu cen pohonných hmot. Ten je důsledkem nižších cen ropy z důvodu slabé poptávky v Číně, rizik pro americkou a globální ekonomiku v souvislosti s celní politikou Donalda Trumpa a rozhodnutím OPEC+ navýšit těžbu ropy. Nižší ceny ropy pak značně ovlivnily také meziroční inflaci v oddíle „zboží“, kde došlo ke zpomalení z 1,6 % na 0,2 %.
V následujících měsících by mohla inflace lehce zesílit, celkově ale výraznější zvýšení inflačních tlaků nečekáme. Vliv směrem k o něco vyšší hodnotě inflace by měla mít srovnávací základna, opačným směrem bude působit aktuální vývoj v globální ekonomice. I nadále budou inflaci výrazně ovlivňovat ceny potravin, kde je riziko oboustranné.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,6 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce, a vývoj cen potravin. Opačným směrem bude působit vývoj v globální ekonomice (nízký růst HDP v eurozóně a negativní dopady cel na poptávku či ceny ropy) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže u inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná Aktuální rizika se kvůli dopadům politiky Donalda Trumpa posouvají mírně protiinflačním směrem.
ČNB zasedá zítra a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich poklesem o 25 bodů. Dnešní hodnota nečekaně nízké inflace významně zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb. Na druhou stranu to ale stále jisté není, když poptávkové inflační faktory v české ekonomice zůstávají silné a střednědobě slábnou velmi pomalu. Proto, pokud by ČNB snížila zítra sazby, nečekáme výraznější změnu v její komunikaci, která by tak mohla zůstat i nadále obezřetná ve směru potřeby přísného nastavení měnové politiky. Pokud by ČNB zítra snížila sazby, pravděpodobně by je pak mohla ponechat delší dobu beze změny. Následující snížení sazeb bychom tak čekali až pro listopadové zasedání.
Vliv na dnešní překvapení má relativně výrazná korekce cen potravin, ale k tomu se přidává také pokles cen pohonných hmot. Mimo tyto nabídkové (a tedy volatilní) položky se vývoj v rámci české inflace výrazněji nezměnil. Poptávková složka inflace zůstává vysoká, když jí táhne oživení spotřeby domácností, silný trh práce a aktuálně i pokles cen pohonných hmot (domácnostem zbývá více peněz na další nákupy). Ve směru zpomalení inflace působila také srovnávací základna.
Zatím nejsou k dispozici detailní data jednotlivých složek. Podle předběžných údajů došlo v dubnu k relativně výrazné korekci ve skupině „potraviny, alkohol a tabák“, kde ceny poklesly o 0,6 % meziměsíčně. Meziroční inflace v tomto oddíle tak zpomalila z 5,9 % na 3,3 %. Naopak ceny služeb, které více odrážejí vývoj domácí ekonomiky, dále rostly, a to o 0,2 % meziměsíčně. I kvůli tomu meziroční inflace u cen v sektoru služeb mírně zesílila na 4,7 %, a zůstává tak velmi vysoká. Vedle cen potravin došlo v dubnu také k významnému poklesu cen pohonných hmot. Ten je důsledkem nižších cen ropy z důvodu slabé poptávky v Číně, rizik pro americkou a globální ekonomiku v souvislosti s celní politikou Donalda Trumpa a rozhodnutím OPEC+ navýšit těžbu ropy. Nižší ceny ropy pak značně ovlivnily také meziroční inflaci v oddíle „zboží“, kde došlo ke zpomalení z 1,6 % na 0,2 %.
V následujících měsících by mohla inflace lehce zesílit, celkově ale výraznější zvýšení inflačních tlaků nečekáme. Vliv směrem k o něco vyšší hodnotě inflace by měla mít srovnávací základna, opačným směrem bude působit aktuální vývoj v globální ekonomice. I nadále budou inflaci výrazně ovlivňovat ceny potravin, kde je riziko oboustranné.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,6 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce, a vývoj cen potravin. Opačným směrem bude působit vývoj v globální ekonomice (nízký růst HDP v eurozóně a negativní dopady cel na poptávku či ceny ropy) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže u inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná Aktuální rizika se kvůli dopadům politiky Donalda Trumpa posouvají mírně protiinflačním směrem.
ČNB zasedá zítra a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich poklesem o 25 bodů. Dnešní hodnota nečekaně nízké inflace významně zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb. Na druhou stranu to ale stále jisté není, když poptávkové inflační faktory v české ekonomice zůstávají silné a střednědobě slábnou velmi pomalu. Proto, pokud by ČNB snížila zítra sazby, nečekáme výraznější změnu v její komunikaci, která by tak mohla zůstat i nadále obezřetná ve směru potřeby přísného nastavení měnové politiky. Pokud by ČNB zítra snížila sazby, pravděpodobně by je pak mohla ponechat delší dobu beze změny. Následující snížení sazeb bychom tak čekali až pro listopadové zasedání.