Ranní restart: Nechcete víc peněz. Chcete lepšího manažera!

Ranni Restart , 24. Juni
Podle Donalda Trumpa se Izrael a Írán dohodly na příměří, které bude platit 24 hodin, žádná ze stran, ale příměří zatím nepotvrdila. Írán provedl odvetný útok na americké základnu v Kataru, o útoku USA předem informoval. Jinými slovy, odveta, aby Írán neztratil tvář, ale snažil se situaci de-eskalovat. Cena ropy Brent klesla o téměř 9 % na něco přes 70 dolarů za barel a globální akciové trhy posílily. Tohle je dobrý mix pro Trumpa před začátkem summitu NATO. Ostatní lídři se zaměří na to, aby přesvědčili Trumpa, aby Amerika nadále podporovala bezpečnost Evropy. Generální tajemník organizace Mark Rutte chce, aby členské země do roku 2035 vynakládaly 3,5 % HDP na „tvrdou“ obranu (např. zbraně) a dalších 1,5 % na infrastrukturu související s obranou. Trumpův úder proti Íránu může vést k tomu, že NATO na summitu předvede jednotu. Někteří se však obávají, že jeho zaměření na Blízký východ by mohlo znamenat, že se summitu nezúčastní. Hlavní body jednání budou nacpány do dvouapůlhodinové schůzky ve středu. Kanada a EU podepsaly dohodu o obraně a přislíbily větší podporu Ukrajině. Na základě této dohody Kanada získá přístup k novému obrannému fondu EU v hodnotě 150 miliard eur. Indexy nákupních manažerů v průmyslu v USA stagnovaly na slušných 52 bodech a v EU na 49 bodech, v Německu ale došlo k mírnému zlepšení.

Nechcete víc peněz. Chcete lepšího manažera! Známe to z klasické ekonomie: „neviditelná ruka trhu“ alokuje zdroje efektivně. Jenže ve firmách místo trhu často rozhodují manažeři – „viditelné ruce“. Co se stane, když tu ruku zlepšíme? Virginia Minni analyzuje deset let interních dat z velké nadnárodní firmy: přes 200 000 bílých límečků a 30 000 manažerů během 10 let ve 100 zemích. Cílem bylo zjistit, jak kvalitní manažeři ovlivňují kariérní dráhu a produktivitu zaměstnanců. Studie identifikovala „dobré manažery“ (tzv. high-flyers) podle toho, jak rychle byli sami povýšeni. Tito jedinci byli poté přirozeně „rotováni“ mezi týmy – což umožnilo sledovat, co se děje, když do týmu přijde dobrý manažer.

Výsledek? Lidé pod vedením high-flyerů: 1) častěji mění pozici v rámci firmy (horizontální posuny stoupnou o 30 %, vertikální o 40 %), 2) za sedm let mají o 30 % vyšší plat než kolegové s „průměrným“ šéfem, 3) a navíc i vyšší objektivní výkonnost, např. ve formě prodejních bonusů. Efekt je dlouhodobý – přetrvává i poté, co dobrý manažer tým opustí. To naznačuje, že jejich přínos nespočívá jen v motivaci nebo kontrole, ale především v tom, že lidem pomáhají najít lepší místo ve firmě – optimalizují „match“ mezi člověkem a prací.

Autorka využívá pečlivě navržený event-study design: porovnává dva pracovníky, kteří mění manažera, ale jen jeden z nich přejde k high-flyerovi. Tím se eliminuje vliv samotné změny. Také prokazuje, že tyto přesuny nejsou systematicky spojeny s výkonem týmů, což podporuje tvrzení o „exogenním“ efektu. Klíčový poznatek: většina růstu platů souvisí s interní mobilitou. Když lidé častěji mění pozice, zvýší se šance, že najdou „to pravé“ – a tam podají vyšší výkon. Data ukazují, že pokud firma zdvojnásobí podíl dobrých manažerů, zvýší se výkon na zaměstnance o 61 % (!).

Zajímavé je i zjištění, že negativní efekt „ztráty dobrého manažera“ je zanedbatelný. Jinými slovy: stačí, aby měl každý zaměstnanec alespoň jednou v kariéře kvalitního šéfa, a výhody přetrvávají. Studie má hluboké implikace pro personalistiku, management i makroekonomii. Firmy by měly méně řešit „odměny za výkon“ a více se soustředit na to, jak se lidé pohybují uvnitř firmy. Na úrovni celé ekonomiky pak ukazuje, že špatný matching je reálný zdroj neefektivity.