Inflace mírně vyšší
Bleskovka , 12. Aug
V červenci se zvýšila cenová hladina v české ekonomice o 0,7 % meziměsíčně. Meziroční inflace tak dosáhla 2,2 %, což je oproti červnu mírně vyšší hodnota. Za relativně vysokou meziměsíční inflací stálo především zvýšení cen dovolených, což je ale obvyklé pro tento měsíc (sezónní vliv). A rostou také ceny služeb, což je odrazem slušné poptávky domácností.
Vývoj cen dovolených byl jedním z důvodů, proč v červnu inflace překvapila směrem dolů. Namísto očekávaného zvýšení cen dovolených totiž (po sezónním očištění) došlo v červnu k poklesu cen, a to i přes silnou poptávku domácností. V červenci nicméně došlo ke korekci zpět. To potvrzuje náš pohled, že protiinflační data z června mohou být ovlivněna meziměsíční rozkolísaností dat. Korigovaly totiž také ceny potravin, které se v červenci (po červnovém poklesu) meziměsíčně zvýšily. A v relativně vysokém růstu pokračují i ceny služeb, které táhne nahoru oživení spotřebitelské poptávky.
Nízkou inflaci mírně nad 2 % čekáme i pro srpen, nicméně nejistota zůstane zvýšená. To platí především pro ceny potravin, kde může vzhledem k jejich rozkolísanosti dojít k možnému překvapení oběma směry. V září by pak inflace mohla zesílit (na 2,5-3,0 %), částečně kvůli vlivu srovnávací základny.
Výraznější hodnoty celkové inflace pak čekáme pro konec roku, když ve čtvrtém čtvrtletí by mohla překonat 3 %. Důvodem bude vliv nízké základny z loňského roku a také působení několika proinflačních faktorů (oživení spotřeby, růst mezd apod.). Nejistotu představuje vývoj v Německu, když případné pozdější oživení německé ekonomiky by celkovou inflaci v Česku tlumilo. V příštích dvou letech by se inflace měla v průměru pohybovat mírně nad 2 %, když proinflačně bude působit především pokračující ekonomické oživení a silný trh práce (především růst mezd).
ČNB pro zářijové zasedání neposkytla žádnou zásadnější informaci. Bude se tak pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich dalším poklesem. Ve směru možné stability působí silný růst mezd, expanzivní fiskální politika a očekávaný vývoj inflace pro čtvrté čtvrtletí. To je vidět také na nové prognóze ČNB, která již další snížení sazeb v letošním roce neobsahuje. Ve směru možného poklesu sazeb pak působí slabý růst HDP v ČR i eurozóně, rozdíl mezi očekávanou inflací a sazbami (který stále implikuje potřebu jít se sazbami dolů, byť mírněji) a také očekávaný vývoj sazeb ECB a FEDu, kde se čeká snižování v příštích měsících. My se kloníme k této druhé variantě a pro září čekáme 25 bodové snížení sazeb ČNB. Pro konec letošního roku čekáme hlavní sazbu ČNB na 4 % (s rizikem 3,75 % nebo 4,25 % podle nových dat) a pro konec roku 2025 na 3,25 %. Z důvodu silného trhu práce a (očekávaného) ekonomického oživení zůstanou poptávkové inflační tlaky silnější a inflace by se tak mohla pohybovat mezi 2 a 3 %. To zvýší obezřetnost ČNB. Nejistota plyne ze zahraničního vývoje a z cen energií a potravin, které mohou významněji ovlivnit inflaci (oběma směry), což by se v měnověpolitických rozhodováních projevilo.
Vývoj cen dovolených byl jedním z důvodů, proč v červnu inflace překvapila směrem dolů. Namísto očekávaného zvýšení cen dovolených totiž (po sezónním očištění) došlo v červnu k poklesu cen, a to i přes silnou poptávku domácností. V červenci nicméně došlo ke korekci zpět. To potvrzuje náš pohled, že protiinflační data z června mohou být ovlivněna meziměsíční rozkolísaností dat. Korigovaly totiž také ceny potravin, které se v červenci (po červnovém poklesu) meziměsíčně zvýšily. A v relativně vysokém růstu pokračují i ceny služeb, které táhne nahoru oživení spotřebitelské poptávky.
Nízkou inflaci mírně nad 2 % čekáme i pro srpen, nicméně nejistota zůstane zvýšená. To platí především pro ceny potravin, kde může vzhledem k jejich rozkolísanosti dojít k možnému překvapení oběma směry. V září by pak inflace mohla zesílit (na 2,5-3,0 %), částečně kvůli vlivu srovnávací základny.
Výraznější hodnoty celkové inflace pak čekáme pro konec roku, když ve čtvrtém čtvrtletí by mohla překonat 3 %. Důvodem bude vliv nízké základny z loňského roku a také působení několika proinflačních faktorů (oživení spotřeby, růst mezd apod.). Nejistotu představuje vývoj v Německu, když případné pozdější oživení německé ekonomiky by celkovou inflaci v Česku tlumilo. V příštích dvou letech by se inflace měla v průměru pohybovat mírně nad 2 %, když proinflačně bude působit především pokračující ekonomické oživení a silný trh práce (především růst mezd).
ČNB pro zářijové zasedání neposkytla žádnou zásadnější informaci. Bude se tak pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich dalším poklesem. Ve směru možné stability působí silný růst mezd, expanzivní fiskální politika a očekávaný vývoj inflace pro čtvrté čtvrtletí. To je vidět také na nové prognóze ČNB, která již další snížení sazeb v letošním roce neobsahuje. Ve směru možného poklesu sazeb pak působí slabý růst HDP v ČR i eurozóně, rozdíl mezi očekávanou inflací a sazbami (který stále implikuje potřebu jít se sazbami dolů, byť mírněji) a také očekávaný vývoj sazeb ECB a FEDu, kde se čeká snižování v příštích měsících. My se kloníme k této druhé variantě a pro září čekáme 25 bodové snížení sazeb ČNB. Pro konec letošního roku čekáme hlavní sazbu ČNB na 4 % (s rizikem 3,75 % nebo 4,25 % podle nových dat) a pro konec roku 2025 na 3,25 %. Z důvodu silného trhu práce a (očekávaného) ekonomického oživení zůstanou poptávkové inflační tlaky silnější a inflace by se tak mohla pohybovat mezi 2 a 3 %. To zvýší obezřetnost ČNB. Nejistota plyne ze zahraničního vývoje a z cen energií a potravin, které mohou významněji ovlivnit inflaci (oběma směry), což by se v měnověpolitických rozhodováních projevilo.