Mírná revize růstu HDP
Bleskovka , 30. Aug
Dnes ráno vyšel druhý odhad růstu HDP v české ekonomice za druhé čtvrtletí. Mezičtvrtletní růst byl potvrzen na 0,3 %. Došlo ale k mírné revizi mezičtvrtletního růstu za první čtvrtletí, která byla zvýšena z 0,2 % na 0,4 %. Celkově dnešní data potvrzují, že česká ekonomika se vymanila ze stagnace, když již tři čtvrtletí po sobě roste. V meziročním vyjádření tak česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 0,6 %, když předběžný odhad byl o dvě desetiny nižší. Důvodem je právě mírná revize dat za první čtvrtletí.
I přes drobné korekce dat ale nedošlo k významnějším změnám v pohledu na aktuální makro vývoj v Česku. Růst táhne především spotřeba domácností, na kterou kladně působí pokles inflace, růst reálných mezd a zlepšená nálada mezi domácnostmi. Naopak ekonomiku stále brzdí zahraniční poptávka, která je negativně ovlivněna slabým ekonomickým vývojem v Německu.
K růstu HDP přispěly kladně všechny hlavní složky až na vývoj zásob. Ty jsou stále velmi vysoké (vzhledem k makro vývoji) a jejich letošní, stejně jako loňský pokles, je v tomto ohledu intuitivní. Významně se ve druhém čtvrtletí zvýšily fixní investice, nicméně ty v prvním čtvrtletí naopak silně poklesly, a proto bych jejich kladný vývoj nyní nepřeceňoval. Stále platí, že pro výraznější oživení české ekonomiky je potřeba zlepšená zahraniční poptávka, která se propíše do vývoje exportů a právě soukromých investic.
V letošním roce čekáme růst HDP kolem 1 %. Naše aktuální prognóza počítá s hodnotou 0,9 %, ale dnešní revize je „rizikem“ mírně směrem nahoru o jednu až dvě desetinky procentního bodu. Ke kladnému vlivu spotřeby domácností by se postupně měla přidat také zahraniční poptávka. Zpočátku ale čekáme její jen velmi pozvolné zlepšení. K výraznějšímu zrychlení růstu české ekonomiky dojde pravděpodobně až během příštích dvou let, kdy čekáme zlepšení vývoje německé ekonomiky, což by se mělo projevit v lepších číslech zahraničního obchodu a investic. K růstu bude přispívat i expanzivní fiskální politika, když příští rok jsou parlamentní volby, a výrazný vliv budou mít také zásoby. Po jejich silných poklesech čekáme pro příští rok příspěvek změny stavu zásob k HDP "jen" -0,1 procentního bodu (pro letošek čekáme -1,7 pb).
Pro září a listopad čekáme pokles sazeb o 25 bazických bodů. Ohledně prosince se nyní mírně kloníme ke stabilitě sazeb, když vedle silného mzdového růstu, bude proinflačně působit i expanzivní fiskální politika, a navíc zesílí inflace. Případný prosincový pokles sazeb na 3,75 % (pokud se naplní předpoklad dvou předchozích 25 bodových snížení sazeb) by ale výrazným překvapením dle nás nebyl, když ČNB se bude v prosinci pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou a mírným poklesem sazeb. Na kurz koruny by dnešní data neměla mít výraznější vliv. Důležitější mohou být data vývoje mezd za druhé čtvrtletí, která vyjdou v úterý.
I přes drobné korekce dat ale nedošlo k významnějším změnám v pohledu na aktuální makro vývoj v Česku. Růst táhne především spotřeba domácností, na kterou kladně působí pokles inflace, růst reálných mezd a zlepšená nálada mezi domácnostmi. Naopak ekonomiku stále brzdí zahraniční poptávka, která je negativně ovlivněna slabým ekonomickým vývojem v Německu.
K růstu HDP přispěly kladně všechny hlavní složky až na vývoj zásob. Ty jsou stále velmi vysoké (vzhledem k makro vývoji) a jejich letošní, stejně jako loňský pokles, je v tomto ohledu intuitivní. Významně se ve druhém čtvrtletí zvýšily fixní investice, nicméně ty v prvním čtvrtletí naopak silně poklesly, a proto bych jejich kladný vývoj nyní nepřeceňoval. Stále platí, že pro výraznější oživení české ekonomiky je potřeba zlepšená zahraniční poptávka, která se propíše do vývoje exportů a právě soukromých investic.
V letošním roce čekáme růst HDP kolem 1 %. Naše aktuální prognóza počítá s hodnotou 0,9 %, ale dnešní revize je „rizikem“ mírně směrem nahoru o jednu až dvě desetinky procentního bodu. Ke kladnému vlivu spotřeby domácností by se postupně měla přidat také zahraniční poptávka. Zpočátku ale čekáme její jen velmi pozvolné zlepšení. K výraznějšímu zrychlení růstu české ekonomiky dojde pravděpodobně až během příštích dvou let, kdy čekáme zlepšení vývoje německé ekonomiky, což by se mělo projevit v lepších číslech zahraničního obchodu a investic. K růstu bude přispívat i expanzivní fiskální politika, když příští rok jsou parlamentní volby, a výrazný vliv budou mít také zásoby. Po jejich silných poklesech čekáme pro příští rok příspěvek změny stavu zásob k HDP "jen" -0,1 procentního bodu (pro letošek čekáme -1,7 pb).
Pro září a listopad čekáme pokles sazeb o 25 bazických bodů. Ohledně prosince se nyní mírně kloníme ke stabilitě sazeb, když vedle silného mzdového růstu, bude proinflačně působit i expanzivní fiskální politika, a navíc zesílí inflace. Případný prosincový pokles sazeb na 3,75 % (pokud se naplní předpoklad dvou předchozích 25 bodových snížení sazeb) by ale výrazným překvapením dle nás nebyl, když ČNB se bude v prosinci pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou a mírným poklesem sazeb. Na kurz koruny by dnešní data neměla mít výraznější vliv. Důležitější mohou být data vývoje mezd za druhé čtvrtletí, která vyjdou v úterý.