Ranní restart: Čína, payrolly a ambice
Ranni Restart , 9. Sep
Čínská ekonomika nadále koketuje s deflací. Spotřební ceny vzrostly v srpnu o 0,7 % v meziročním srovnání a produkční ceny pak poklesly o 1,8 %. Čína navíc čelí čistému odlivu přímých zahraničních investic. Za druhé čtvrtletí letošního roku činila bilance -15 mld. USD. Economist popisuje současné problémy Číny. Její ekonomika čelí krizi důvěry, která je umocněna rostoucím deficitem spolehlivých informací. Země se potýká s problémy v sektoru nemovitostí, zpomalením služeb a klesající důvěrou spotřebitelů. Zahraniční firmy stahují kapitál a prognózy růstu jsou stále pesimističtější. Krize se neomezuje jen na ekonomické potíže – stále větší problém představuje nedůvěra v oficiální statistiky a informace, které jsou podle všeho manipulovány. Tento informační deficit vytváří bludný kruh, kdy ekonomika trpí, informace jsou potlačovány a nervozita roste.
Tento nedostatek transparentnosti komplikuje snahy o restrukturalizaci čínské ekonomiky směrem k modernějším průmyslovým odvětvím. Srovnání se Sovětským svazem poukazuje na riziko, že autoritářská kontrola informací může vést k neefektivnosti a zkreslení skutečného stavu ekonomiky. Utajování dat, zejména těch citlivých jako je vysoká nezaměstnanost mladých, zpomaluje soukromý sektor a omezuje schopnost státních úředníků přijímat informovaná rozhodnutí. V polovině 20. století filozofové jako Karl Popper a Friedrich Hayek zdůrazňovali, že politická svoboda a ekonomický úspěch jdou ruku v ruce. Na příkladu Sovětského svazu ukázali, jak centralizovaná kontrola informací vede k tyranii a ekonomickému kolapsu. V 90. letech se Čína zdála být na cestě, jak se těmto chybám vyhnout, když umožnila částečný tok informací a podniky a vědci mohli sdílet data s globálním publikem. Avšak s nástupem prezidenta Si Ťin-pchinga dochází k opětovnému utažení cenzury a poklesu transparentnosti, což komplikuje jakékoli snahy o modernizaci čínské ekonomiky. S ubývajícími informacemi se zhoršuje přístup k potřebným údajům pro efektivní alokaci kapitálu a rozhodování. V kritické fázi, kdy se Čína snaží zvýšit produktivitu a inovace, může špatná informovanost způsobit, že investice budou směřovat špatným směrem. I když někteří tvrdí, že elity mají přístup ke klíčovým datům, neexistuje jistota, jaké informace skutečně prezident Si vidí a jak přesné jsou, uzavírá Economist.
V USA se opět řeší dluhový strop. Tentokrát peníze vládě vystačí cca do konce září. V pátek zveřejněná data z trhu práce ukázala že nezaměstnanost mírně poklesla na 4,2%. A počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 142 tisíc, což bylo mírně pod odhady, ale revize za minulé měsíce zvýšily odhady o 89 tisíc. Jinými slovy, indikátory recese, které vycházejí z trhu práce, nedostaly impulz, který by nějak zvyšoval pravděpodobnost jedním nebo druhým směrem Dnes představí Apple nové modely iPhone, který by měl být napěchovaný novými funkcemi spojených s AI. A dnes EU zveřejní dlouho očekávaný Draghiho report, který analyzuje nízkou konkurenceschopnost EU. Určitě se bude psát o cenách energií, demografii, nízkém růstu produktivity, potřebě průmyslové politiky nebo silného kapitálového trhu. Zítra nás čeká TV debata mezi Harrisovou a Trumpem. Poslední průzkumy ukazují, že v průzkumech vede Harrisová nad Trumpem o tři procentní body (48 % vs. 45%). Nicméně v počtu volitelů má podle současných průzkumů právě 270 z 270 potřebných. Tedy pořád je to blízko hodu mincí.
Když sleduji diskuse kandidátů na prezidenta USA, vzpomněl jsem si na nedávný výzkum od Raje Chettyho a spol. Ten odhalil, jak se v posledních desetiletích v USA změnila mezigenerační mobilita. Studie ukazuje, že rozdíly mezi třídami se zvětšily, ale rozdíly mezi rasami se zmenšily. To se netýká jen příjmů, ale také vzdělání, výsledků ve standardizovaných testech, a dokonce i úmrtnosti. Co je opravdu zajímavé, je zjištění, že úspěch dětí je nejvíce ovlivněn zaměstnaností rodičů jejich vrstevníků. Jinými slovy, děti, které se stýkají s vrstevníky, jejichž rodiče mají stabilní práci, mají lepší šance na úspěch. Kvalita sociálních interakcí v dětství ovlivňuje na budoucnost našich dětí.
Průzkumy ukazují, že japonské domácnosti považují inflaci za nejpalčivější problém. Nedávné odstoupení premiéra souviselo mimo jiné právě s nelibostí domácností nad vysokou inflací. Ano, ta inflace je 2,7 %. Motivace a ambice: Studie ukazuje, jak důležitá je sebemotivace a ambice: "Zjištění naznačují, že rozdíly v motivaci jsou důležitější než rozdíly v obecné inteligenci nebo osobnostních rysech při předpovídání hodnoceného výkonu, potenciálu v rámci vyšších vedoucích pozic a skutečné míry postupu na ně." Zkombinujme to s čísly za ČR: výsledky PISA testů ukazují, že jen cca polovina 15letých studentů má tzv. růstové myšlení. Tedy že věří, že vlastním snažením se může zlepšovat. To je strašně nízké číslo, v Dánsku nebo Estonsku je to více než 75%. Potřebujeme mít ambice (vize) a motivaci je (vize) naplňovat. To jsou vlastnosti, které skvěle doplňují dovednosti a znalosti při zvyšování prosperity.
Dominic Cummings o konformitě vzdělaných lidí: "Existuje kolektivní nedostatek představivosti, který činí systém velmi náchylným ke katastrofálním otřesům. Sdílejí úzký soubor představ o fungování světa, který mylně považuje jejich vlastní pohled za jediný možný rozumný přístup. Neustále píší o tom, jak jsou pro ně 'šokující' věci - věci, které nikdy nebyly tak málo pravděpodobnými událostmi, jak si představují."
Tento nedostatek transparentnosti komplikuje snahy o restrukturalizaci čínské ekonomiky směrem k modernějším průmyslovým odvětvím. Srovnání se Sovětským svazem poukazuje na riziko, že autoritářská kontrola informací může vést k neefektivnosti a zkreslení skutečného stavu ekonomiky. Utajování dat, zejména těch citlivých jako je vysoká nezaměstnanost mladých, zpomaluje soukromý sektor a omezuje schopnost státních úředníků přijímat informovaná rozhodnutí. V polovině 20. století filozofové jako Karl Popper a Friedrich Hayek zdůrazňovali, že politická svoboda a ekonomický úspěch jdou ruku v ruce. Na příkladu Sovětského svazu ukázali, jak centralizovaná kontrola informací vede k tyranii a ekonomickému kolapsu. V 90. letech se Čína zdála být na cestě, jak se těmto chybám vyhnout, když umožnila částečný tok informací a podniky a vědci mohli sdílet data s globálním publikem. Avšak s nástupem prezidenta Si Ťin-pchinga dochází k opětovnému utažení cenzury a poklesu transparentnosti, což komplikuje jakékoli snahy o modernizaci čínské ekonomiky. S ubývajícími informacemi se zhoršuje přístup k potřebným údajům pro efektivní alokaci kapitálu a rozhodování. V kritické fázi, kdy se Čína snaží zvýšit produktivitu a inovace, může špatná informovanost způsobit, že investice budou směřovat špatným směrem. I když někteří tvrdí, že elity mají přístup ke klíčovým datům, neexistuje jistota, jaké informace skutečně prezident Si vidí a jak přesné jsou, uzavírá Economist.
V USA se opět řeší dluhový strop. Tentokrát peníze vládě vystačí cca do konce září. V pátek zveřejněná data z trhu práce ukázala že nezaměstnanost mírně poklesla na 4,2%. A počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 142 tisíc, což bylo mírně pod odhady, ale revize za minulé měsíce zvýšily odhady o 89 tisíc. Jinými slovy, indikátory recese, které vycházejí z trhu práce, nedostaly impulz, který by nějak zvyšoval pravděpodobnost jedním nebo druhým směrem Dnes představí Apple nové modely iPhone, který by měl být napěchovaný novými funkcemi spojených s AI. A dnes EU zveřejní dlouho očekávaný Draghiho report, který analyzuje nízkou konkurenceschopnost EU. Určitě se bude psát o cenách energií, demografii, nízkém růstu produktivity, potřebě průmyslové politiky nebo silného kapitálového trhu. Zítra nás čeká TV debata mezi Harrisovou a Trumpem. Poslední průzkumy ukazují, že v průzkumech vede Harrisová nad Trumpem o tři procentní body (48 % vs. 45%). Nicméně v počtu volitelů má podle současných průzkumů právě 270 z 270 potřebných. Tedy pořád je to blízko hodu mincí.
Když sleduji diskuse kandidátů na prezidenta USA, vzpomněl jsem si na nedávný výzkum od Raje Chettyho a spol. Ten odhalil, jak se v posledních desetiletích v USA změnila mezigenerační mobilita. Studie ukazuje, že rozdíly mezi třídami se zvětšily, ale rozdíly mezi rasami se zmenšily. To se netýká jen příjmů, ale také vzdělání, výsledků ve standardizovaných testech, a dokonce i úmrtnosti. Co je opravdu zajímavé, je zjištění, že úspěch dětí je nejvíce ovlivněn zaměstnaností rodičů jejich vrstevníků. Jinými slovy, děti, které se stýkají s vrstevníky, jejichž rodiče mají stabilní práci, mají lepší šance na úspěch. Kvalita sociálních interakcí v dětství ovlivňuje na budoucnost našich dětí.
Průzkumy ukazují, že japonské domácnosti považují inflaci za nejpalčivější problém. Nedávné odstoupení premiéra souviselo mimo jiné právě s nelibostí domácností nad vysokou inflací. Ano, ta inflace je 2,7 %. Motivace a ambice: Studie ukazuje, jak důležitá je sebemotivace a ambice: "Zjištění naznačují, že rozdíly v motivaci jsou důležitější než rozdíly v obecné inteligenci nebo osobnostních rysech při předpovídání hodnoceného výkonu, potenciálu v rámci vyšších vedoucích pozic a skutečné míry postupu na ně." Zkombinujme to s čísly za ČR: výsledky PISA testů ukazují, že jen cca polovina 15letých studentů má tzv. růstové myšlení. Tedy že věří, že vlastním snažením se může zlepšovat. To je strašně nízké číslo, v Dánsku nebo Estonsku je to více než 75%. Potřebujeme mít ambice (vize) a motivaci je (vize) naplňovat. To jsou vlastnosti, které skvěle doplňují dovednosti a znalosti při zvyšování prosperity.
Dominic Cummings o konformitě vzdělaných lidí: "Existuje kolektivní nedostatek představivosti, který činí systém velmi náchylným ke katastrofálním otřesům. Sdílejí úzký soubor představ o fungování světa, který mylně považuje jejich vlastní pohled za jediný možný rozumný přístup. Neustále píší o tom, jak jsou pro ně 'šokující' věci - věci, které nikdy nebyly tak málo pravděpodobnými událostmi, jak si představují."