CZ Ranní restart
Ranni Restart , 31. Oct
Ve svém prvním odhadu ČSÚ uvedl, že meziroční růst české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí činil 1,3 % (což jsme čekali, kdežto očekávání trhu bylo o desetinku vyšší). Výrazné zrychlení oproti růstu ve druhém čtvrtletí (0,6 %) je částečně dáno relativně nízkou úrovní HDP ve třetím čtvrtletí 2023.
Už včera v Bleskovce k tomu kolega Jirka Polanský mj. napsal: „Růst (…) táhla opět především spotřeba domácností, která je ovlivněna nízkou inflací, růstem reálných mezd a zlepšenou náladou domácností. (…) Růst (…) pravděpodobně i nadále brzdil vývoj zahraničního obchodu, což souvisí zejména se slabým výkonem německé ekonomiky. (…) V letošním roce čekáme růst HDP kolem 1 %. (…) K výraznějšímu zrychlení růstu české ekonomiky dojde pravděpodobně až během příštích dvou let.“
Dobrou zprávou ohledně nabídkové strany české ekonomiky je, že ač z meziročního pohledu pokračoval v průmyslu pokles, mezičtvrtletně (tedy co se týče nejnovějšího vývoje) byl průmysl naopak hlavním přispěvatelem k růstu. Mezičtvrtletní růst HDP činil 0,3 %, což v anualizovaném vyjádření značí 1,2 %.
Mezičtvrtletní číslo je užitečné pro srovnání s americkou ekonomikou, pro kterou je zvykem uvádět právě anualizované mezičtvrtletní (samozřejmě sezónně očištěné) růsty. Včerejší první odhad příslušného úřadu v USA mluví pro 3q24 o velmi slušném tempu 2,8 %. Jde tedy o tempo velmi výrazně nad českým, nicméně pod tržním očekáváním, které bylo 3,1 % (a těsně pod druhým kvartálem, kdy růst dosáhl 3,0 %). Tahounem amerického mezičtvrtletního růstu byly – podobně jako v Česku – místní domácnosti, a navíc také vládní spotřeba, čehož odrazem je tamní zhoršující se fiskální situace. V rámci veřejných výdajů rychle rostou mj. i výdaje na obranu, což je oblast, kde by si česká vláda možná mohla i vzít příklad: proslýchá se, že Fialův kabinet nebude schopen všechny letos plánové vojenské výdaje realizovat, a přitom výdaje tohoto druhu v poměru k HDP jsou v ČR (letos se čeká objem těsně nad 2 %) daleko pod situací v USA (letos se čeká cca 3,4 %). První indikace o vývoji americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí nijak nezměnila očekávání finančních trhů, že Fed na svém jednání příští středu sníží svou klíčovou úrokovou sazbu o dalších 25 bb. Ostatně včera byl zveřejněn i první odhad vývoje deflátoru spotřebních výdajů (což je ve Fedu referovaný ukazatel inflace) v 3q24, a ten v jádrové podobě (bez energií a potravin) vyšel 2,2 %, tedy mírně nad dvouprocentním cílem Fedu.
Německé HDP v 3q24 dle prvního (sezónně očištěného) odhadu meziročně kleslo o 0,2 % (čekal se pokles o 0,3 %). Jde sice o příjemné překvapení, ale na všeobecném očekávání, že celý rok 2024 bude opět ve znamení poklesu (stejně jako byl rok 2023) to asi nic nezmění. Z pohledu nejjednodušší definice recese ale Německo přesto v recesi není. Jak to? Inu, protože tato definice mluví o dvou po sobě jdoucích mezičtvrtletních poklesech, a ty v Německu už několik let nenastaly. Skoro to působí dojmem (což je ale jistě jen fantasmagorie), jako by tamní staťák dostal politické zadání střídat u mezikvartálů znaménka, aby situace odpovídající definici recese prostě nenastala. Nečekaně dobrý byl výsledek pro 3q24 i za celou eurozónu: trh vyhlížel mezičtvrtletně 0,2 %, ale Eurostat oznámil 0,4 %.
Už včera v Bleskovce k tomu kolega Jirka Polanský mj. napsal: „Růst (…) táhla opět především spotřeba domácností, která je ovlivněna nízkou inflací, růstem reálných mezd a zlepšenou náladou domácností. (…) Růst (…) pravděpodobně i nadále brzdil vývoj zahraničního obchodu, což souvisí zejména se slabým výkonem německé ekonomiky. (…) V letošním roce čekáme růst HDP kolem 1 %. (…) K výraznějšímu zrychlení růstu české ekonomiky dojde pravděpodobně až během příštích dvou let.“
Dobrou zprávou ohledně nabídkové strany české ekonomiky je, že ač z meziročního pohledu pokračoval v průmyslu pokles, mezičtvrtletně (tedy co se týče nejnovějšího vývoje) byl průmysl naopak hlavním přispěvatelem k růstu. Mezičtvrtletní růst HDP činil 0,3 %, což v anualizovaném vyjádření značí 1,2 %.
Mezičtvrtletní číslo je užitečné pro srovnání s americkou ekonomikou, pro kterou je zvykem uvádět právě anualizované mezičtvrtletní (samozřejmě sezónně očištěné) růsty. Včerejší první odhad příslušného úřadu v USA mluví pro 3q24 o velmi slušném tempu 2,8 %. Jde tedy o tempo velmi výrazně nad českým, nicméně pod tržním očekáváním, které bylo 3,1 % (a těsně pod druhým kvartálem, kdy růst dosáhl 3,0 %). Tahounem amerického mezičtvrtletního růstu byly – podobně jako v Česku – místní domácnosti, a navíc také vládní spotřeba, čehož odrazem je tamní zhoršující se fiskální situace. V rámci veřejných výdajů rychle rostou mj. i výdaje na obranu, což je oblast, kde by si česká vláda možná mohla i vzít příklad: proslýchá se, že Fialův kabinet nebude schopen všechny letos plánové vojenské výdaje realizovat, a přitom výdaje tohoto druhu v poměru k HDP jsou v ČR (letos se čeká objem těsně nad 2 %) daleko pod situací v USA (letos se čeká cca 3,4 %). První indikace o vývoji americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí nijak nezměnila očekávání finančních trhů, že Fed na svém jednání příští středu sníží svou klíčovou úrokovou sazbu o dalších 25 bb. Ostatně včera byl zveřejněn i první odhad vývoje deflátoru spotřebních výdajů (což je ve Fedu referovaný ukazatel inflace) v 3q24, a ten v jádrové podobě (bez energií a potravin) vyšel 2,2 %, tedy mírně nad dvouprocentním cílem Fedu.
Německé HDP v 3q24 dle prvního (sezónně očištěného) odhadu meziročně kleslo o 0,2 % (čekal se pokles o 0,3 %). Jde sice o příjemné překvapení, ale na všeobecném očekávání, že celý rok 2024 bude opět ve znamení poklesu (stejně jako byl rok 2023) to asi nic nezmění. Z pohledu nejjednodušší definice recese ale Německo přesto v recesi není. Jak to? Inu, protože tato definice mluví o dvou po sobě jdoucích mezičtvrtletních poklesech, a ty v Německu už několik let nenastaly. Skoro to působí dojmem (což je ale jistě jen fantasmagorie), jako by tamní staťák dostal politické zadání střídat u mezikvartálů znaménka, aby situace odpovídající definici recese prostě nenastala. Nečekaně dobrý byl výsledek pro 3q24 i za celou eurozónu: trh vyhlížel mezičtvrtletně 0,2 %, ale Eurostat oznámil 0,4 %.