CZ Ranní restart
Ranni Restart , 28. Nov
Česká národní banka zveřejnila nové kolo zátěžových testů bankovního sektoru, které se tentokrát zaměřily na klimatická rizika, ústup od fosilních paliv a riziko dražších energií. Podle testů jsou banky vůči nepříznivému vývoji odolné.
Mj. na základě půlroční zprávy o stavu a vyhlídkách českého finančního sektoru, která obsahovala i zmíněné výsledky zátěžových testů (zpráva bude zveřejněna za 14 dní), rozhodovala bankovní rada ČNB taky o nastavení požadavků na kapitál, který banky musejí držet (tj. na sumu, kterou musejí „dlužit“ nikoliv svým klientům skrze vklady, nýbrž svým vlastníkům skrze akcie a podobné nástroje, které se dají škrtat v případě, že banka začne prodělávat). ČNB rozhodovala konkrétně o jednom typu celkových kapitálových požadavků zvaném „proticyklická rezerva“, a tento požadavek nechala beze změny na (relativně nízké) úrovni 1,25 %, protože taková výše se zdá ke krytí rizik v nynější situaci dostatečná.
V dosavadní podobě zůstávají i limity pro banky při poskytování hypoték, tj. podíl objemu úvěru k hodnotě zástavy (LTV) maximálně na 80 % pro klienty od 36 let věku a 90 % pro klienty mladší a deaktivované limity na podíl dluhu klienta k jeho příjmům (DTI) a podíl splátek k jeho příjmům (DSTI).
Podle průzkumu spolupořádaného institutem ifo a deníkem FAZ drtivá většina oslovených německých univerzitních ekonomů předpokládá, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít negativní dopad na hospodářský růst v Německu i v celé Evropě. Dotazníky se také ptaly na vliv nástupu Trumpa v pěti konkrétních oblastech: v oblasti boje proti změnám klimatu, zahraničního obchodu, řešení aktuálních geopolitických konfliktů (Ukrajina, Blízký východ), mezinárodní bezpečnosti (NATO) a spolupráce v mezinárodních organizacích. Profesoři se s větší či menší převahou obávali špatného dopadu ve všech pěti oblastech.
Podle průzkumu vedeného agenturou GfK a institutem NIM se důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku v listopadu výrazně zhoršila: index spotřebitelské důvěry oproti minulému měsíci klesl na -23,3 bodu, čímž se propadl téměř zcela zpátky na hodnotu, jakou měl před rokem. V pozadí je výrazný pokles očekávání ohledně příjmů v nejbližších 12 měsících (zřejmě ozvěna zpráv o propouštění v německém průmyslu), drobný pokles v chuti nakupovat a nárůst chuti šetřit.
Mj. na základě půlroční zprávy o stavu a vyhlídkách českého finančního sektoru, která obsahovala i zmíněné výsledky zátěžových testů (zpráva bude zveřejněna za 14 dní), rozhodovala bankovní rada ČNB taky o nastavení požadavků na kapitál, který banky musejí držet (tj. na sumu, kterou musejí „dlužit“ nikoliv svým klientům skrze vklady, nýbrž svým vlastníkům skrze akcie a podobné nástroje, které se dají škrtat v případě, že banka začne prodělávat). ČNB rozhodovala konkrétně o jednom typu celkových kapitálových požadavků zvaném „proticyklická rezerva“, a tento požadavek nechala beze změny na (relativně nízké) úrovni 1,25 %, protože taková výše se zdá ke krytí rizik v nynější situaci dostatečná.
V dosavadní podobě zůstávají i limity pro banky při poskytování hypoték, tj. podíl objemu úvěru k hodnotě zástavy (LTV) maximálně na 80 % pro klienty od 36 let věku a 90 % pro klienty mladší a deaktivované limity na podíl dluhu klienta k jeho příjmům (DTI) a podíl splátek k jeho příjmům (DSTI).
Podle průzkumu spolupořádaného institutem ifo a deníkem FAZ drtivá většina oslovených německých univerzitních ekonomů předpokládá, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít negativní dopad na hospodářský růst v Německu i v celé Evropě. Dotazníky se také ptaly na vliv nástupu Trumpa v pěti konkrétních oblastech: v oblasti boje proti změnám klimatu, zahraničního obchodu, řešení aktuálních geopolitických konfliktů (Ukrajina, Blízký východ), mezinárodní bezpečnosti (NATO) a spolupráce v mezinárodních organizacích. Profesoři se s větší či menší převahou obávali špatného dopadu ve všech pěti oblastech.
Podle průzkumu vedeného agenturou GfK a institutem NIM se důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku v listopadu výrazně zhoršila: index spotřebitelské důvěry oproti minulému měsíci klesl na -23,3 bodu, čímž se propadl téměř zcela zpátky na hodnotu, jakou měl před rokem. V pozadí je výrazný pokles očekávání ohledně příjmů v nejbližších 12 měsících (zřejmě ozvěna zpráv o propouštění v německém průmyslu), drobný pokles v chuti nakupovat a nárůst chuti šetřit.