Ranní restart: obranyschopnost vs. průmysl, politika vs. TGM a makakové vs. Šídlo
Ranni Restart , 3. Dec
Evropská obranyschopnost a obranný průmysl. Dlouhodobé zvýšení výdajů na obranu v Evropě přitom by mělo být příležitostí pro evropský obranný, strojírenský a chemický průmysl. Proto tato čísla nejsou dobrá: v období od června 2022 do června 2023 směřovalo 78 % výdajů EU na veřejné zakázky v obraně k dodavatelům mimo EU, z toho 63 % do USA. WSJ píše, že nečinnost vytvořila začarovaný kruh: evropské obranné společnosti, které nemají dostatek investic, se potýkají s problémy s dodávkami, což vede evropské vlády k tomu, že místo toho nakupují od amerických dodavatelů. To zase znamená méně peněz pro evropské výrobce, kteří riskují, že budou ještě více zaostávat v závodě o nové vojenské a technologické vymoženosti. Zajímavým případem je Dánsko (které tady často vychvaluji): Dánský stát odkoupil koncem loňského roku vyřazenou muniční továrnu, aby obnovilo výrobu dělostřeleckých granátů. Téměř o rok později zůstává továrna prázdná. Politické tahanice zdržely proces hledání společnosti, která by munici vyráběla, a formální výběrové řízení ještě nezačalo. Frustrovaná dánská premiérka otevřeně řekla, že „Pokud toho chceme dosáhnout, musíme vyhodit do povětří všechny naše obvyklé postupy." Přesně tak. Přitom energetická krize ukázala, že v EU jsme schopni investice urychlit. Ale válka/bezpečnost očividně není dostatečnou motivací. Mimo jiné to souvisí s tím, že rychlost je často považována za součást korupce.
Letem světem: Ve středu se očekává ve Francii hlasování o nedůvěře vládě. Makro data ke konci roku jsou jak v EMU, tak v USA z hlediska očekávání analytiků neutrální. V Číně pokračuje dlouhá (už cca 2,5letá) série negativních překvapení. Když k tomu přidáme drahé energie, sníženou konkurenceschopnost, tak důvěra ve firmách měřená PMI zůstává na velmi nízké úrovni v Německu (43 bodů). A to stahuje důvěru i v ČR (46 bodů). Připomínám, že hranice mezi poklesem a růstem je na 50 bodech. To, co Německo letos drželo, byly služby, minimálně důvěra firem ve službách, podpořená vývojem maloobchodu. Ale i v tomto segmentu vidíme v posledních měsících sešup směrem k neutrální padině. Zatímco vývozy z eurozóny do Číny stagnují/mírně klesají, tak USA absorbují čím dál větší část vývozů z EMU. A vývozy z EMU do USA jsou dlouhodobě na vývozy EMU do Číny.
6 problémů české politiky by TGM David Klimeš ve svém newsletteru (doporučuji!) připomíná při příležitosti dnešní oslavy vzniku samostatného státu československého analýzu TGM "Naše nynější krize" z roku 1895, která je stále aktuální. 1) Přehnané lpění na historii: Česká politika je často ovlivněna nadměrným odkazováním na historické události. Toto silné zaměření na minulost brání hledání nových řešení pro současnost a budoucnost. To je takové to vymlouvání se na 1938, 1968... 2) Emocionální nadšení bez obsahu: Místo systematické a vytrvalé práce se politika často spoléhá na přechodné emocionální výbuchy a revoluční nadšení. Takový přístup nepřináší trvalé výsledky a slouží spíše jako zábava než skutečná práce pro lid. Emocionálním nadšením pro vzdělávání, vědu a výzkum si procházíme pokaždé před volbami. "Myslíme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky" dotaženo k dokonalosti. 3) Nedostatek konkrétního programu: Chybí jasný a konkrétní politický program. Emoce a nálady nahrazují skutečné plány, přestože svět postupuje díky drobné a stálé práci, nikoli díky náhlým změnám či katastrofám. Sám vidím, jaké emoce vyvolá otázka, diskuze, analýza zdanění nemovitostí nebo OSVČ.
4) Hledání vnějšího nepřítele: Místo řešení vlastních problémů se často hledá vnější viník. Tento rétorický odpor vůči "nepříteli" slouží jako výmluva pro nedostatek skutečného vedení a vlastní iniciativy. Takže za všechno můžou Němci, EU, Brusel, Trump... 5) Nekonstruktivní opozice: Opozice bývá hlučná a plná planých hrozeb, ale postrádá tvrdost a konstruktivní přístup. Takové chování nepřispívá k řešení problémů a je velkou chybou politické strategie. V tomto prostředí není možné se shodnou nad dlouhodobou strategií pro ČR. 6) Malost a intriky v politice: Politické prostředí je zatíženo malichernostmi a intrikami, což brzdí pokrok. Tato atmosféra nedůvěry a šíření tajemství podkopává spolupráci a společný cíl zlepšit situaci pro všechny. Jinými slovy, spousta našich minulých, současných (a budoucích) problémů jsou problémem kultury, hodnot a schopnosti si to odpracovat.
Lepší odhady než od Šídla: Jedny extrémně sledované volby máme za sebou, ale ČR čekají v příštím parlamentní. Nasaďte makaky! Proč? Protože opice docela přesně předpovídají výsledky amerických voleb. Přesně toto naznačuje nový výzkum na datech USA: To, jak lidé volí, se často vzpírá racionálnímu vysvětlení. Fyzické rysy někdy ovlivňují voliče více než politické programy. Makakové, kteří nemají žádné znalosti o politických kandidátech nebo jejich politice, implicitně předpovídají výsledky amerických guvernérských a senátorských voleb pouze na základě vizuálních rysů. Opicím výzkumníci ukázali dvojici fotografií kandidátů. Opice strávili více času pohledem na poraženého než na vítěze. A tato odchylka pohledu předpovídala nejen binární výsledky voleb, ale také podíl hlasů kandidátů.
Letem světem: Ve středu se očekává ve Francii hlasování o nedůvěře vládě. Makro data ke konci roku jsou jak v EMU, tak v USA z hlediska očekávání analytiků neutrální. V Číně pokračuje dlouhá (už cca 2,5letá) série negativních překvapení. Když k tomu přidáme drahé energie, sníženou konkurenceschopnost, tak důvěra ve firmách měřená PMI zůstává na velmi nízké úrovni v Německu (43 bodů). A to stahuje důvěru i v ČR (46 bodů). Připomínám, že hranice mezi poklesem a růstem je na 50 bodech. To, co Německo letos drželo, byly služby, minimálně důvěra firem ve službách, podpořená vývojem maloobchodu. Ale i v tomto segmentu vidíme v posledních měsících sešup směrem k neutrální padině. Zatímco vývozy z eurozóny do Číny stagnují/mírně klesají, tak USA absorbují čím dál větší část vývozů z EMU. A vývozy z EMU do USA jsou dlouhodobě na vývozy EMU do Číny.
6 problémů české politiky by TGM David Klimeš ve svém newsletteru (doporučuji!) připomíná při příležitosti dnešní oslavy vzniku samostatného státu československého analýzu TGM "Naše nynější krize" z roku 1895, která je stále aktuální. 1) Přehnané lpění na historii: Česká politika je často ovlivněna nadměrným odkazováním na historické události. Toto silné zaměření na minulost brání hledání nových řešení pro současnost a budoucnost. To je takové to vymlouvání se na 1938, 1968... 2) Emocionální nadšení bez obsahu: Místo systematické a vytrvalé práce se politika často spoléhá na přechodné emocionální výbuchy a revoluční nadšení. Takový přístup nepřináší trvalé výsledky a slouží spíše jako zábava než skutečná práce pro lid. Emocionálním nadšením pro vzdělávání, vědu a výzkum si procházíme pokaždé před volbami. "Myslíme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky" dotaženo k dokonalosti. 3) Nedostatek konkrétního programu: Chybí jasný a konkrétní politický program. Emoce a nálady nahrazují skutečné plány, přestože svět postupuje díky drobné a stálé práci, nikoli díky náhlým změnám či katastrofám. Sám vidím, jaké emoce vyvolá otázka, diskuze, analýza zdanění nemovitostí nebo OSVČ.
4) Hledání vnějšího nepřítele: Místo řešení vlastních problémů se často hledá vnější viník. Tento rétorický odpor vůči "nepříteli" slouží jako výmluva pro nedostatek skutečného vedení a vlastní iniciativy. Takže za všechno můžou Němci, EU, Brusel, Trump... 5) Nekonstruktivní opozice: Opozice bývá hlučná a plná planých hrozeb, ale postrádá tvrdost a konstruktivní přístup. Takové chování nepřispívá k řešení problémů a je velkou chybou politické strategie. V tomto prostředí není možné se shodnou nad dlouhodobou strategií pro ČR. 6) Malost a intriky v politice: Politické prostředí je zatíženo malichernostmi a intrikami, což brzdí pokrok. Tato atmosféra nedůvěry a šíření tajemství podkopává spolupráci a společný cíl zlepšit situaci pro všechny. Jinými slovy, spousta našich minulých, současných (a budoucích) problémů jsou problémem kultury, hodnot a schopnosti si to odpracovat.
Lepší odhady než od Šídla: Jedny extrémně sledované volby máme za sebou, ale ČR čekají v příštím parlamentní. Nasaďte makaky! Proč? Protože opice docela přesně předpovídají výsledky amerických voleb. Přesně toto naznačuje nový výzkum na datech USA: To, jak lidé volí, se často vzpírá racionálnímu vysvětlení. Fyzické rysy někdy ovlivňují voliče více než politické programy. Makakové, kteří nemají žádné znalosti o politických kandidátech nebo jejich politice, implicitně předpovídají výsledky amerických guvernérských a senátorských voleb pouze na základě vizuálních rysů. Opicím výzkumníci ukázali dvojici fotografií kandidátů. Opice strávili více času pohledem na poraženého než na vítěze. A tato odchylka pohledu předpovídala nejen binární výsledky voleb, ale také podíl hlasů kandidátů.