Průmyslová produkce poklesla
Bleskovka , 9. Dec
V říjnu došlo k poklesu průmyslové produkce o 0,7 % meziměsíčně. Podobně jako v minulých měsících ovlivnila tento vývoj slabá zahraniční poptávka, a to především z německé ekonomiky. Oživení domácí spotřeby působí opačným směrem, nicméně jeho vliv je nižší a nedokáže utlumenou zahraniční poptávku kompenzovat. V meziročním vyjádření byla průmyslová produkce o 2,1 % nižší. Data jsou pod naším odhadem, když jsme očekávali mírnější meziroční pokles produkce. Podobně to viděl i trh. Jedním z důvodů je ale i revize dat za září směrem nahoru.
Hodnota nových zakázek meziměsíčně poklesla, meziročně je stále oproti loňsku vyšší. I v jejich vývoji se nicméně projevuje aktuální zhoršení ekonomického vývoje v Německu, kdy po několika příznivých datech došlo opět k ochlazení. To se může negativně v příštích měsících projevit v českém průmyslu. Podobný obrázek naznačuje i vývoj předstihových indikátorů, kdy PMI za zpracovatelský průmysl zůstává v Česku i Německu hluboko pod 50 body, což signalizuje pokles aktivity v tomto sektoru. A ke zhoršení došlo i u ukazatele nálady v českém průmyslu, ačkoliv data zůstávají značně rozkolísaná.
Vedle značné rozkolísanosti dat mezi jednotlivými měsíci zůstává vývoj průmyslové produkce celkově slabý, když je negativně ovlivňován stagnací německé ekonomiky. Rostoucí spotřeba domácností nízkou zahraniční poptávku nedokáže kompenzovat, a proto pro příznivější čísla z průmyslu je potřeba oživení ekonomické situace v Německu. K tomu by mohlo postupně docházet během příštího roku, nicméně rizika zůstávají vysoká a jdou směrem ke slabšímu růstu produkce (pozdější oživení v Německu, pokračování slabého makro vývoje v Číně, zavedení cel na vývoz evropských aut do USA atd.). Pokud by například došlo k vzájemnému zavádění cel mezi USA a EU, vliv do českého HDP by mohl být pro příští rok dle nás zhruba 0,5-0,6 procentního bodu. Naše aktuální prognóza HDP pro příští rok by se posunula z 2,3 % na 1,7 %. Vliv na průmysl by byl ještě vyšší.
Celkově nečekáme, že by dnešní data měla výraznější vliv na rozhodnutí ČNB o sazbách (příští týden) nebo na vývoj koruny. V tomto ohledu mohou být zajímavější zítřejší čísla české inflace za listopad.
Na prosincovém zasedání se bude ČNB pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným snížením o 25 bodů. Velmi lehce se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případný mírný pokles by výrazným překvapením nebyl. I trh to nyní vidí zhruba podobně a jako my se jen mírně přiklání ke stabilitě. Aktuálně očekáváme příští snížení sazeb až na květnovém zasedání, trh nyní čeká únor. Celkově čekáme pro příští dva roky jen velmi pozvolné snižování sazeb směrem ke 3% hladině. Tu považujeme za rovnováhu, kde se ČNB může v rámci současného vývoje zastavit (pokud se mezitím neobjeví nové proinflační nebo protiinflační impulzy).
Hodnota nových zakázek meziměsíčně poklesla, meziročně je stále oproti loňsku vyšší. I v jejich vývoji se nicméně projevuje aktuální zhoršení ekonomického vývoje v Německu, kdy po několika příznivých datech došlo opět k ochlazení. To se může negativně v příštích měsících projevit v českém průmyslu. Podobný obrázek naznačuje i vývoj předstihových indikátorů, kdy PMI za zpracovatelský průmysl zůstává v Česku i Německu hluboko pod 50 body, což signalizuje pokles aktivity v tomto sektoru. A ke zhoršení došlo i u ukazatele nálady v českém průmyslu, ačkoliv data zůstávají značně rozkolísaná.
Vedle značné rozkolísanosti dat mezi jednotlivými měsíci zůstává vývoj průmyslové produkce celkově slabý, když je negativně ovlivňován stagnací německé ekonomiky. Rostoucí spotřeba domácností nízkou zahraniční poptávku nedokáže kompenzovat, a proto pro příznivější čísla z průmyslu je potřeba oživení ekonomické situace v Německu. K tomu by mohlo postupně docházet během příštího roku, nicméně rizika zůstávají vysoká a jdou směrem ke slabšímu růstu produkce (pozdější oživení v Německu, pokračování slabého makro vývoje v Číně, zavedení cel na vývoz evropských aut do USA atd.). Pokud by například došlo k vzájemnému zavádění cel mezi USA a EU, vliv do českého HDP by mohl být pro příští rok dle nás zhruba 0,5-0,6 procentního bodu. Naše aktuální prognóza HDP pro příští rok by se posunula z 2,3 % na 1,7 %. Vliv na průmysl by byl ještě vyšší.
Celkově nečekáme, že by dnešní data měla výraznější vliv na rozhodnutí ČNB o sazbách (příští týden) nebo na vývoj koruny. V tomto ohledu mohou být zajímavější zítřejší čísla české inflace za listopad.
Na prosincovém zasedání se bude ČNB pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným snížením o 25 bodů. Velmi lehce se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případný mírný pokles by výrazným překvapením nebyl. I trh to nyní vidí zhruba podobně a jako my se jen mírně přiklání ke stabilitě. Aktuálně očekáváme příští snížení sazeb až na květnovém zasedání, trh nyní čeká únor. Celkově čekáme pro příští dva roky jen velmi pozvolné snižování sazeb směrem ke 3% hladině. Tu považujeme za rovnováhu, kde se ČNB může v rámci současného vývoje zastavit (pokud se mezitím neobjeví nové proinflační nebo protiinflační impulzy).