Ranní restart: injekce vs. reformy, ICT vs. plyn, Gefion, CRISPR a Fehmarnbelt
Ranni Restart , 16. Dec
Tento týden zasedá ČNB, která se bude pravděpodobně rozhodovat mezi ponechání sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. My se stále velmi lehce kloníme ke stabilitě sazeb. Nicméně pravděpodobnosti obou těchto možností si jsou blízko a případné snížení sazeb by nebylo výrazné překvapení. Trh to vidí podobně. Z českých dat vyjde dnes listopadový vývoj cen výrobců. Vedle nejvíce sledovaného průmyslu bude ale zajímavý také vývoj v zemědělství a ve službách. Ceny potravin i služeb jsou v české ekonomice významné proinflační faktory, a proto jejich vývoj může mít vliv na politiku ČNB. Během dneška vydáme komentář ve formě Bleskovky. Další data za českou ekonomiku (sentiment spotřebitelů a podnikatelů) vyjdou až za týden v pondělí. Tento týden zasedá FED, a podobně jako u ČNB zůstává nejistota zvýšená. Většina analytiků včetně nás se kloní k mírnému poklesu sazeb o 25 bodů, když aktuální úroveň sazeb je stále příliš vysoko nad očekávanou inflací. To zbytečně brzdí ekonomiku a z tohoto pohledu dává mírná úprava sazeb směrem dolů smyslu. Na druhou stranu jsou inflační rizika pro příští rok zvýšená, a to zejména s některými možnými kroky D. Trumpa. Proto FED může zvolit i stabilitu sazeb a vyčkat na další vývoj. V tomto týden vyjdou v USA i další zajímavá data. V pátek to bude jádrová PCE inflace, kterou používá FED jako jeden z důležitých indikátorů pro nastavení sazeb. Vedle toho vyjdou také maloobchodní tržby a průmyslová produkce. Z pohledu české ekonomiky budou nicméně zajímavější předběžné indikátory z Německa (PMI dnes, IFO index zítra). Po několika vcelku optimistických datech z podzimu, která signalizovala možné zlepšení makro vývoje, byl z pohledu německých makro dat listopad studenou sprchou, kdy řada dat naopak obsahovala zhoršení. Zasedání FEDu a ČNB, podobně jako vývoj předstihových indikátorů mohou mít vliv na kurzový vývoj. Koruna trochu posílila nepatrně pod hladinu EUR/CZK 25,0 díky očekávání na ČNB (stabilita sazeb v prosinci) a globální náladě.
Je čas přestat věřit v "zázračné" monetární a fiskální injekce. Nový bulletin BIS ukazuje, že pokusy „přehřívat“ ekonomiky výraznými monetárními a fiskálními zásahy se ukázaly jako neefektivní a vedly spíše k vyššímu zadlužení než k udržitelnému růstu produktivity. Produktivita během covidu a recese paradoxně vzrostla díky propouštění méně výkonných pracovníků a přesunu poptávky na méně kontaktní sektory (ze služeb na produkty). Šlo ale o krátkodobé faktory. Dlouhodobě růst ovlivňují strukturální faktory jako slabé investice, stárnutí populace a rostoucí fragmentace světového obchodu. USA se tento trend podařilo zvrátit díky silnějším investicím a pružnějšímu trhu práce. Chceme-li skutečný růst, potřebujeme strukturální změny: investice do technologií, inovací a pružných trhů práce.
Tipnete si, ve kterém odvětví rostla v posledních letech v USA nejrychleji produktivita? Kdo by tipoval ICT, technologické firmy, tak by hádal správným směrem. Ale neuhádnul. Těžba ropy a zemního plynu zaznamenala v posledním desetiletí nejrychlejší růst produktivity práce ze všech odvětví. Ale pojďme do Německa, respektive Indie. Indové v Německu. Cílem nové strategie Německa na trhu práce je získat ročně 90 000 kvalifikovaných pracovníků z Indie. Několik dní před cestou německého kancléře Olafa Scholze do Indie představilo ministerstvo práce 30 opatření v rámci nového plánu, který má snížit překážky pro imigraci a uplatnění Indů na německém trhu práce. Mimo jiné digitalizace žádostí o víza, zefektivnění uznávání odborných kvalifikací. Podle odhadů potřebuje Německo každoročně přijmout 400 000 zahraničních pracovníků pro kompenzaci stárnutí obyvatel. Na to imigrace ze zemí EU nemůže stačit, protože mnoho zemí trápí podobné demografické problémy.
Dánsko: biotechnologická a AI velmoc. Nadia Carlsten, americká inženýrka a nově jmenovaná generální ředitelka Dánského centra pro inovaci umělé inteligence, se přestěhovala do Dánska, aby vedla ambiciózní projekt národního superpočítače Gefion. Tento stroj, vzniklý ze spolupráce mezi společností Nvidia a nadací Novo Nordisk, je pozoruhodný nejen svým výkonem, ale i způsobem financování. Je financován z části ohromných zisků z léků na hubnutí Ozempic a Wegovy, které vynesly Novo Nordisk na vrchol evropského byznysu. Gefion, obrovský počítač větší než basketbalové hřiště a vážící přes 30 tun, má za cíl podpořit rozvoj umělé inteligence a biotechnologií v Dánsku. K dispozici bude jak akademické sféře, tak společnostem jako Novo Nordisk. Dánsku se tak s Gefionem otevírají nové horizonty pro inovace ve zdravotnictví a biologii. AI je obrovskou příležitostí pro transformaci ekonomiky, i té České.
CRISPR vs. klimatická změna. Jennifer Doudna, průkopnice v oblasti CRISPR, vidí v této technologii obrovský potenciál pro boj s klimatickými změnami a adaptaci zemědělství na extrémní podmínky. CRISPR umožňuje precizní úpravy genů = zvýšení odolnosti rostlin a zvířat vůči teplotním výkyvům, suchu či chorobám. Tyto modifikace se již projevují například u kukuřice s pevnějšími stonky či dobytku s kratší srstí. Doudna a její tým v Innovative Genomics Institute (IGI) vyvíjejí mimo jiné i rýži odolnou proti suchu a rostliny schopné lépe absorbovat CO2. Kromě toho se vědci zaměřují na modifikaci mikrobiomů u skotu s cílem snížit produkci metanu, což by mohlo významně ovlivnit emise skleníkových plynů z chovu dobytka. CRISPR je velmi nadějnou technologií. Čelí ale mnoha výzvám. Například regulačním bariérám, právním sporům o patenty a nutnosti přísných testů bezpečnosti. EU diskutuje o uvolnění regulace, nicméně Rada je stále nejednotná a spíše v patové situaci. To je velká škoda.
Evropě umíme velké infrastrukturní stavby. Mezi Dánskem a Německem vzniká tunel Fehmarnbelt. Překonává 11km úžinu v Baltském moři a po svém otevření (plán 2028, začátek výstavby 2020 z Dánska a 2021 z Německa) vytvoří několik rekordů: Bude to nejdelší a druhý nejhlubší ponořený tunel na světě, nejdelší kombinovaný silniční a železniční tunel a nejdelší podvodní silniční tunel. Zatímco tunely této délky se obvykle vrtají, zde je použitý systém, kdy se napříč mořským dnem vyhloubí výkop, do kterého se zapustí prefabrikované betonové segmenty, spojí se a utěsní. Nyní tato cesta trvá trajektem 45 minut. Po dokončení tunelem 10 minut. A zkrátí cestu po železnici z Kodaně do Hamburku o více než dvě hodiny. Odhadované náklady jsou cca 190 mld. CZK, což je cca 17 mld. CZK na kilometr.
Je čas přestat věřit v "zázračné" monetární a fiskální injekce. Nový bulletin BIS ukazuje, že pokusy „přehřívat“ ekonomiky výraznými monetárními a fiskálními zásahy se ukázaly jako neefektivní a vedly spíše k vyššímu zadlužení než k udržitelnému růstu produktivity. Produktivita během covidu a recese paradoxně vzrostla díky propouštění méně výkonných pracovníků a přesunu poptávky na méně kontaktní sektory (ze služeb na produkty). Šlo ale o krátkodobé faktory. Dlouhodobě růst ovlivňují strukturální faktory jako slabé investice, stárnutí populace a rostoucí fragmentace světového obchodu. USA se tento trend podařilo zvrátit díky silnějším investicím a pružnějšímu trhu práce. Chceme-li skutečný růst, potřebujeme strukturální změny: investice do technologií, inovací a pružných trhů práce.
Tipnete si, ve kterém odvětví rostla v posledních letech v USA nejrychleji produktivita? Kdo by tipoval ICT, technologické firmy, tak by hádal správným směrem. Ale neuhádnul. Těžba ropy a zemního plynu zaznamenala v posledním desetiletí nejrychlejší růst produktivity práce ze všech odvětví. Ale pojďme do Německa, respektive Indie. Indové v Německu. Cílem nové strategie Německa na trhu práce je získat ročně 90 000 kvalifikovaných pracovníků z Indie. Několik dní před cestou německého kancléře Olafa Scholze do Indie představilo ministerstvo práce 30 opatření v rámci nového plánu, který má snížit překážky pro imigraci a uplatnění Indů na německém trhu práce. Mimo jiné digitalizace žádostí o víza, zefektivnění uznávání odborných kvalifikací. Podle odhadů potřebuje Německo každoročně přijmout 400 000 zahraničních pracovníků pro kompenzaci stárnutí obyvatel. Na to imigrace ze zemí EU nemůže stačit, protože mnoho zemí trápí podobné demografické problémy.
Dánsko: biotechnologická a AI velmoc. Nadia Carlsten, americká inženýrka a nově jmenovaná generální ředitelka Dánského centra pro inovaci umělé inteligence, se přestěhovala do Dánska, aby vedla ambiciózní projekt národního superpočítače Gefion. Tento stroj, vzniklý ze spolupráce mezi společností Nvidia a nadací Novo Nordisk, je pozoruhodný nejen svým výkonem, ale i způsobem financování. Je financován z části ohromných zisků z léků na hubnutí Ozempic a Wegovy, které vynesly Novo Nordisk na vrchol evropského byznysu. Gefion, obrovský počítač větší než basketbalové hřiště a vážící přes 30 tun, má za cíl podpořit rozvoj umělé inteligence a biotechnologií v Dánsku. K dispozici bude jak akademické sféře, tak společnostem jako Novo Nordisk. Dánsku se tak s Gefionem otevírají nové horizonty pro inovace ve zdravotnictví a biologii. AI je obrovskou příležitostí pro transformaci ekonomiky, i té České.
CRISPR vs. klimatická změna. Jennifer Doudna, průkopnice v oblasti CRISPR, vidí v této technologii obrovský potenciál pro boj s klimatickými změnami a adaptaci zemědělství na extrémní podmínky. CRISPR umožňuje precizní úpravy genů = zvýšení odolnosti rostlin a zvířat vůči teplotním výkyvům, suchu či chorobám. Tyto modifikace se již projevují například u kukuřice s pevnějšími stonky či dobytku s kratší srstí. Doudna a její tým v Innovative Genomics Institute (IGI) vyvíjejí mimo jiné i rýži odolnou proti suchu a rostliny schopné lépe absorbovat CO2. Kromě toho se vědci zaměřují na modifikaci mikrobiomů u skotu s cílem snížit produkci metanu, což by mohlo významně ovlivnit emise skleníkových plynů z chovu dobytka. CRISPR je velmi nadějnou technologií. Čelí ale mnoha výzvám. Například regulačním bariérám, právním sporům o patenty a nutnosti přísných testů bezpečnosti. EU diskutuje o uvolnění regulace, nicméně Rada je stále nejednotná a spíše v patové situaci. To je velká škoda.
Evropě umíme velké infrastrukturní stavby. Mezi Dánskem a Německem vzniká tunel Fehmarnbelt. Překonává 11km úžinu v Baltském moři a po svém otevření (plán 2028, začátek výstavby 2020 z Dánska a 2021 z Německa) vytvoří několik rekordů: Bude to nejdelší a druhý nejhlubší ponořený tunel na světě, nejdelší kombinovaný silniční a železniční tunel a nejdelší podvodní silniční tunel. Zatímco tunely této délky se obvykle vrtají, zde je použitý systém, kdy se napříč mořským dnem vyhloubí výkop, do kterého se zapustí prefabrikované betonové segmenty, spojí se a utěsní. Nyní tato cesta trvá trajektem 45 minut. Po dokončení tunelem 10 minut. A zkrátí cestu po železnici z Kodaně do Hamburku o více než dvě hodiny. Odhadované náklady jsou cca 190 mld. CZK, což je cca 17 mld. CZK na kilometr.