Růst ekonomiky by měl zrychlit
Měsíční strategie - dluhopisy a měny , 31. Dec
V USA se v lednu ujme vlády nová administrativa a rizika jsou tak zvýšená. Některé dříve zveřejněné plány hospodářské politiky včetně zavádění/zvyšování cel v zahraničním obchodě by totiž působily ve směru zesílení inflace a zpomalení růstu HDP. V tomto ohledu nicméně stále spíše čekáme, že může jít o vyjednávací taktiku a k výraznější obchodní válce mezi USA a Evropou nedojde. Po střednědobé stagnaci se pro rok 2025 čeká růst německé ekonomiky o 0,5-1,0 %. To je sice méně, než se čekalo ještě nedávno, nicméně i tak by mělo dojít k pozvolnému ekonomickému oživení, které bude mít kladné dopady na českou ekonomiku.
V roce 2025 by mohla česká ekonomika zrychlit svůj růst, který by mohl dosáhnout 2,0-2,5 %. K pokračujícímu oživení spotřeby domácností by se měla přidat také zlepšená zahraniční poptávka z Německa. Rizika ale zůstanou zvýšená minimálně do té doby, dokud nebude jasněji ohledně plánů D. Trumpa v rámci jeho obchodní politiky. Situace na trhu práce zůstane příznivá. Ačkoliv míra nezaměstnanosti se může mírně zvýšit, celkově zůstane velmi nízká. A navíc by měl pokračovat růst reálných mezd.
V prosinci inflace pravděpodobně vyskočí nad 3 %, když vliv bude mít také srovnávací základna. Ačkoliv pohyb přes 3 % vnímáme jako dočasný, nedá se vyloučit riziko, že takto zvýšená hodnota může ovlivnit inflační očekávání pro rok 2025 a tím i skutečné hodnoty inflace v některých měsících. Pro rok 2025 čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %.
V únoru se bude ČNB pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem. V tuto chvíli vidíme pravděpodobnost obou scénářů jako podobnou, jen velmi mírně se kloníme ke stabilitě sazeb a jejich poklesu až na květnovém zasedání. V únoru může rozhodnout předběžný odhad české inflace za leden, který vyjde ve stejný den, jako zasedá ČNB (6.2.).
Pro roky 2025 a 2026 čekáme jen relativně mírné posílení kurzu koruny. Tímto směrem bude působit (očekávané) oživení české i evropské ekonomiky a jen pozvolné další snižování sazeb ČNB. Opačným směrem by měla působit měnová politika FEDu s jen velmi pomalým (očekávaným) snižováním sazeb a sentiment na trzích spojený s obavami o ekonomickou situaci v EU (riziko delšího období utlumeného makro vývoje, riziko zavedení cel, obavy o evropský autoprůmysl apod.). Ze střednědobého pohledu čekáme další postupný pokles výnosové křivky. Celkově ale tento pohyb již pravděpodobně nebude výrazný, když v křivce je již rozsah budoucího uvolnění měnové politice do značné míry zachycen.
V roce 2025 by mohla česká ekonomika zrychlit svůj růst, který by mohl dosáhnout 2,0-2,5 %. K pokračujícímu oživení spotřeby domácností by se měla přidat také zlepšená zahraniční poptávka z Německa. Rizika ale zůstanou zvýšená minimálně do té doby, dokud nebude jasněji ohledně plánů D. Trumpa v rámci jeho obchodní politiky. Situace na trhu práce zůstane příznivá. Ačkoliv míra nezaměstnanosti se může mírně zvýšit, celkově zůstane velmi nízká. A navíc by měl pokračovat růst reálných mezd.
V prosinci inflace pravděpodobně vyskočí nad 3 %, když vliv bude mít také srovnávací základna. Ačkoliv pohyb přes 3 % vnímáme jako dočasný, nedá se vyloučit riziko, že takto zvýšená hodnota může ovlivnit inflační očekávání pro rok 2025 a tím i skutečné hodnoty inflace v některých měsících. Pro rok 2025 čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %.
V únoru se bude ČNB pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem. V tuto chvíli vidíme pravděpodobnost obou scénářů jako podobnou, jen velmi mírně se kloníme ke stabilitě sazeb a jejich poklesu až na květnovém zasedání. V únoru může rozhodnout předběžný odhad české inflace za leden, který vyjde ve stejný den, jako zasedá ČNB (6.2.).
Pro roky 2025 a 2026 čekáme jen relativně mírné posílení kurzu koruny. Tímto směrem bude působit (očekávané) oživení české i evropské ekonomiky a jen pozvolné další snižování sazeb ČNB. Opačným směrem by měla působit měnová politika FEDu s jen velmi pomalým (očekávaným) snižováním sazeb a sentiment na trzích spojený s obavami o ekonomickou situaci v EU (riziko delšího období utlumeného makro vývoje, riziko zavedení cel, obavy o evropský autoprůmysl apod.). Ze střednědobého pohledu čekáme další postupný pokles výnosové křivky. Celkově ale tento pohyb již pravděpodobně nebude výrazný, když v křivce je již rozsah budoucího uvolnění měnové politice do značné míry zachycen.