2x Trump: “DIY: jak získat Grónsko” a “Neoliberalismus je mrtvý. Ať žije Caesarismus!”
Ranni Restart , 14. Jan
Dnes dvě samostatné eseje, které ale spolu souvisejí. Na první pohled je jednotícím prvkem Trump, ale jde o hlubší a dlouhodobější změnu. Trump je pouze maskotem.
DIY: jak získat Grónsko Pokud USA opravdu chtějí Grónsko, mají reálnou šanci ho získat. A je to jednodušší, než se zdá. Mnohé překvapilo, když Donald Trump oznámil zájem o Grónsko z důvodů národní bezpečnosti. V médiích se objevily odhady, že cena za tento ostrov by mohla dosahovat stovek miliard až bilionů dolarů. Cynicky vzato je však celý projekt proveditelný a výrazně levnější. Grónsko má pouhých 57 tisíc obyvatel a ročně dostává od Dánska přibližně 600 milionů dolarů, což představuje asi 20 % jeho HDP. Pro Dánsko to znamená 0,14 % jejich rozpočtu, pro USA je to pouhých 0,002 %. Argument, že Dánsko Grónsku nedovolí uvažovat o nezávislosti, naráží na realitu. Od roku 2009 platí tzv. Akt o samosprávě, který Grónsku zajišťuje rozsáhlou autonomii a zároveň mu umožňuje uspořádat referendum o úplné nezávislosti. A co obyvatelé Grónska? Současný premiér Múte Inequnaaluk Bourup Egede dlouhodobě prosazuje myšlenku nezávislosti. Máme tedy vládu nakloněnou odtržení, existující právní rámec, který to umožňuje, a velmi malou ekonomiku. Ideální podmínky pro vlivovou operaci. Je zřejmé, že američtí miliardáři stále více investují do získání vlivu nejen doma, ale i v Evropě. Získat přízeň 57 tisíc obyvatel finanční podporou nebo cílenými projekty není nepředstavitelně nákladné. Samostatné Grónsko je na světě. Dalším krokem by bylo jeho připoutání k USA – investice do infrastruktury, podpora těžebního průmyslu, nabídka bezpečnostních záruk v arktickém regionu, vojenská přítomnost, snížení cel a posílení obchodních vazeb. Není nutné, aby se Grónsko okamžitě stalo státem USA, jako je Aljaška. Mnohem pravděpodobnější je model podobný Portoriku – určitá míra autonomie v rámci Spojených států. Podle průzkumu z prosince 60 % Gróňanů chce bližší spolupráci s USA. Pokud to Trump myslí vážně, tak to není utopie.
Problém je ale hlubší. Struktura mezinárodního řádu, vybudovaná po druhé světové válce, se rozpadá. Ačkoliv by převzetí Grónska mělo formálně jiný charakter než čínské nároky na Tchaj-wan či ruské ambice na Ukrajinu, princip zůstává stejný: státní suverenita se opět stává předmětem mocenského vyjednávání. Mezinárodní instituce kdysi přinesly stabilitu světu, kde velmoci měnily hranice podle svých zájmů. Pokud tyto instituce zaniknou, vrátíme se do doby, kdy platil zákon džungle. Otázkou zůstává, zda je Evropská unie připravena čelit této změně pravidel. Dokáže zůstat klíčovým hráčem, nebo se nechá odsunout na vedlejší kolej? Ztráta Grónska by pro EU nebyla jen geopolitickou prohrou a ztrátou přístupu k arktickým surovinám. Byl by to především symbol politického selhání.
Neoliberalismus je mrtvý. Ať žije Caesarismus! Historické zlomy často přicházejí nenápadně. Svědci a protagonisté těchto okamžiků si jen málokdy uvědomují, že stojí uprostřed změny epochy. Přesto se 20. ledna 2025 ocitneme na prahu události, která symbolizuje konec jedné éry – globálního neoliberalismu, systému, jenž formoval svět od 80. let minulého století. Takto začíná esej Branka Milanoviće, profesora ekonomie na City University of New York a bývalého místopředsedy Světové banky. Níže je shrnutí. Neoliberalismus byl charakterizován dvěma pilíři: globalismem a ekonomickou deregulací. První z nich – víra v bezbřehé propojení světa bez hranic – ustoupil nacionalismu. Druhý pilíř, zaměřený na nízké daně, volný trh a minimalizaci státní intervence, přežil, avšak zbaven sociálního rozměru. Z neoliberalismu zůstala jen ekonomická doktrína bez étosu rovnosti, solidarity a lidskoprávního étosu. Multikulturalismus, svobodný pohyb pracovních sil a boj za rovnost šancí – to vše ztratilo na síle. Donald Trump je paradoxním symbolem této změny. Byl produktem neoliberalismu, jeho kariéra vyrostla na deregulacích, globalizaci a finančních příležitostech, které tento systém poskytl. Přesto se rozhodl proti němu postavit – možná z důvodů osobních ambicí než z ideologického přesvědčení. Jeho vítězství v roce 2016 bylo nečekané, jeho návrat po letech sporů a útoků ještě neuvěřitelnější. Jeho politická vize, která kombinuje prvky neo-merkantilismu, pragmatického nacionalismu a cynického populismu, však tvoří nový ideologický rámec, jehož jméno ještě neznáme.
Tato "nová doktrína" připomíná v mnohém globalizovaný caesarismus – model elit, které se přizpůsobují potřebám nižších tříd jen natolik, aby si zajistily jejich hlasy, přičemž skutečná moc zůstává pevně v rukou finančních oligarchů. Elon Musk je jedním z představitelů tohoto směru: slibuje technologické inovace a globální rozvoj, ale zároveň upevňuje mocenské nerovnosti tím, že eliminuje politickou účast občanů na všem kromě voleb. Konec neoliberalismu přináší reflexi o jeho selháních. Slíbil rovnost, ale přinesl bezprecedentní nárůst nerovností. Deklaroval boj proti oligarchii, ale vytvořil novou aristokracii bohatství a moci. Propagoval demokracii, ale zanechal po sobě chaos a polarizaci. Rozpadá se s pachem falešnosti – ideologie, která ve svém jádru popírala principy, které hlásala. 20. leden 2025 tak podle Branka Milanoviće představuje symbolický hrob neoliberalismu.
V prosinci spotřebitelské ceny poklesly v ČR o 0,3 % ve srovnání s listopadem. Očekáváním nás i trhu byl naopak mírný růst cenové hladiny o 0,1 % meziměsíčně. Jirka v Bleskovce vysvětluje, že hlavním důvodem za dnešním překvapením byl vývoj cen potravin, kde došlo k jejich významnému poklesu. Meziročně tak inflace dosáhla v prosinci namísto očekávaných 3,3 % „jen“ 3,0 %. Inflace krátkodobě začíná trojkou, což může psychologicky ovlivnit očekávání. A služby rostou stále dynamicky: +5 % meziročně. Očekáváme, že v lednu meziroční inflace zpomalí na cca 2,5 %. Konkrétní hodnota za leden bude nicméně záležet především na vývoji cen potravin a energií, kde je možné jak pozitivní, tak i negativní překvapení, klidně i výraznějšího rozsahu. Proto vidíme i nadále zvýšené riziko, a to oběma směry. Naopak v případě domácích poptávkových tlaků čekáme pro letošní rok pokračování současného vývoje, kdy silná poptávka domácností a příznivý vývoj na trhu práce působí proinflačně. To bude i nadále vidět především ve vývoji cen služeb. ČNB zasedá na začátku února (6.2.) a v tuto chvíli vidíme zhruba podobnou pravděpodobnost mezi možnou stabilitou sazeb a jejich mírným snížením o 25 bodů. Po dnešních datech se ale dle nás situace překlápí směrem k možnému poklesu sazeb, a proto pro únorové zasedání ČNB upravujeme prognózu ze stability na snížení o 25 bodů. Nejistota ale zůstane zvýšená, když rozhodne pravděpodobně až předběžný odhad lednové inflace, který vyjde také 6.2. krátce před zasedáním ČNB. Jak bylo uvedeno výše, nedá se vyloučit překvapení v cenách potravin a energií, a proto se ČNB může rozhodnout právě až po těchto datech. Vliv na rozhodnutí, ale mohou mít i další data a události (první kroky Trumpa ve funkci, předběžný odhad českého HDP za čtvrté čtvrtletí, kurz koruny apod.). Pro letošek čekáme trojí snížení sazeb ČNB (únor, srpen a listopad) a jedno dodatečné pak v příštím roce. Rizika jsou oboustranná, když na jedné straně vývoj v Německu, pokud by zůstal utlumený i během roku, může přimět ČNB jít dolů rychleji. Naopak se nedá vyloučit ani scénář, kdy by bankovní rada mohla preferovat ukončení postupného snižování sazeb na vyšší úrovni (3,25 nebo 3,50 %). | Biden oznámil, že dohoda o příměří v Gaze je velmi blízko k dokončení, jednání by měla začít dnes.| Gazprom údajně plánuje propustit 40 % zaměstnanců ve své centrále v Petrohradě. V roce 2023 vykázala ztrátu poprvé za více než 20 let, situace se od té doby zhoršila díky ukončení několika tranzitních dohod a minimálně přerušeny jsou také snahy o expanzi do Číny. | Španělská vláda oznámila, že uvalí 100% daň na nemovitosti, které nakupují nerezidenti ze zemí mimo Evropskou unii. Je to součástí vládního programu, který má řešit bytovou krizi.
DIY: jak získat Grónsko Pokud USA opravdu chtějí Grónsko, mají reálnou šanci ho získat. A je to jednodušší, než se zdá. Mnohé překvapilo, když Donald Trump oznámil zájem o Grónsko z důvodů národní bezpečnosti. V médiích se objevily odhady, že cena za tento ostrov by mohla dosahovat stovek miliard až bilionů dolarů. Cynicky vzato je však celý projekt proveditelný a výrazně levnější. Grónsko má pouhých 57 tisíc obyvatel a ročně dostává od Dánska přibližně 600 milionů dolarů, což představuje asi 20 % jeho HDP. Pro Dánsko to znamená 0,14 % jejich rozpočtu, pro USA je to pouhých 0,002 %. Argument, že Dánsko Grónsku nedovolí uvažovat o nezávislosti, naráží na realitu. Od roku 2009 platí tzv. Akt o samosprávě, který Grónsku zajišťuje rozsáhlou autonomii a zároveň mu umožňuje uspořádat referendum o úplné nezávislosti. A co obyvatelé Grónska? Současný premiér Múte Inequnaaluk Bourup Egede dlouhodobě prosazuje myšlenku nezávislosti. Máme tedy vládu nakloněnou odtržení, existující právní rámec, který to umožňuje, a velmi malou ekonomiku. Ideální podmínky pro vlivovou operaci. Je zřejmé, že američtí miliardáři stále více investují do získání vlivu nejen doma, ale i v Evropě. Získat přízeň 57 tisíc obyvatel finanční podporou nebo cílenými projekty není nepředstavitelně nákladné. Samostatné Grónsko je na světě. Dalším krokem by bylo jeho připoutání k USA – investice do infrastruktury, podpora těžebního průmyslu, nabídka bezpečnostních záruk v arktickém regionu, vojenská přítomnost, snížení cel a posílení obchodních vazeb. Není nutné, aby se Grónsko okamžitě stalo státem USA, jako je Aljaška. Mnohem pravděpodobnější je model podobný Portoriku – určitá míra autonomie v rámci Spojených států. Podle průzkumu z prosince 60 % Gróňanů chce bližší spolupráci s USA. Pokud to Trump myslí vážně, tak to není utopie.
Problém je ale hlubší. Struktura mezinárodního řádu, vybudovaná po druhé světové válce, se rozpadá. Ačkoliv by převzetí Grónska mělo formálně jiný charakter než čínské nároky na Tchaj-wan či ruské ambice na Ukrajinu, princip zůstává stejný: státní suverenita se opět stává předmětem mocenského vyjednávání. Mezinárodní instituce kdysi přinesly stabilitu světu, kde velmoci měnily hranice podle svých zájmů. Pokud tyto instituce zaniknou, vrátíme se do doby, kdy platil zákon džungle. Otázkou zůstává, zda je Evropská unie připravena čelit této změně pravidel. Dokáže zůstat klíčovým hráčem, nebo se nechá odsunout na vedlejší kolej? Ztráta Grónska by pro EU nebyla jen geopolitickou prohrou a ztrátou přístupu k arktickým surovinám. Byl by to především symbol politického selhání.
Neoliberalismus je mrtvý. Ať žije Caesarismus! Historické zlomy často přicházejí nenápadně. Svědci a protagonisté těchto okamžiků si jen málokdy uvědomují, že stojí uprostřed změny epochy. Přesto se 20. ledna 2025 ocitneme na prahu události, která symbolizuje konec jedné éry – globálního neoliberalismu, systému, jenž formoval svět od 80. let minulého století. Takto začíná esej Branka Milanoviće, profesora ekonomie na City University of New York a bývalého místopředsedy Světové banky. Níže je shrnutí. Neoliberalismus byl charakterizován dvěma pilíři: globalismem a ekonomickou deregulací. První z nich – víra v bezbřehé propojení světa bez hranic – ustoupil nacionalismu. Druhý pilíř, zaměřený na nízké daně, volný trh a minimalizaci státní intervence, přežil, avšak zbaven sociálního rozměru. Z neoliberalismu zůstala jen ekonomická doktrína bez étosu rovnosti, solidarity a lidskoprávního étosu. Multikulturalismus, svobodný pohyb pracovních sil a boj za rovnost šancí – to vše ztratilo na síle. Donald Trump je paradoxním symbolem této změny. Byl produktem neoliberalismu, jeho kariéra vyrostla na deregulacích, globalizaci a finančních příležitostech, které tento systém poskytl. Přesto se rozhodl proti němu postavit – možná z důvodů osobních ambicí než z ideologického přesvědčení. Jeho vítězství v roce 2016 bylo nečekané, jeho návrat po letech sporů a útoků ještě neuvěřitelnější. Jeho politická vize, která kombinuje prvky neo-merkantilismu, pragmatického nacionalismu a cynického populismu, však tvoří nový ideologický rámec, jehož jméno ještě neznáme.
Tato "nová doktrína" připomíná v mnohém globalizovaný caesarismus – model elit, které se přizpůsobují potřebám nižších tříd jen natolik, aby si zajistily jejich hlasy, přičemž skutečná moc zůstává pevně v rukou finančních oligarchů. Elon Musk je jedním z představitelů tohoto směru: slibuje technologické inovace a globální rozvoj, ale zároveň upevňuje mocenské nerovnosti tím, že eliminuje politickou účast občanů na všem kromě voleb. Konec neoliberalismu přináší reflexi o jeho selháních. Slíbil rovnost, ale přinesl bezprecedentní nárůst nerovností. Deklaroval boj proti oligarchii, ale vytvořil novou aristokracii bohatství a moci. Propagoval demokracii, ale zanechal po sobě chaos a polarizaci. Rozpadá se s pachem falešnosti – ideologie, která ve svém jádru popírala principy, které hlásala. 20. leden 2025 tak podle Branka Milanoviće představuje symbolický hrob neoliberalismu.
V prosinci spotřebitelské ceny poklesly v ČR o 0,3 % ve srovnání s listopadem. Očekáváním nás i trhu byl naopak mírný růst cenové hladiny o 0,1 % meziměsíčně. Jirka v Bleskovce vysvětluje, že hlavním důvodem za dnešním překvapením byl vývoj cen potravin, kde došlo k jejich významnému poklesu. Meziročně tak inflace dosáhla v prosinci namísto očekávaných 3,3 % „jen“ 3,0 %. Inflace krátkodobě začíná trojkou, což může psychologicky ovlivnit očekávání. A služby rostou stále dynamicky: +5 % meziročně. Očekáváme, že v lednu meziroční inflace zpomalí na cca 2,5 %. Konkrétní hodnota za leden bude nicméně záležet především na vývoji cen potravin a energií, kde je možné jak pozitivní, tak i negativní překvapení, klidně i výraznějšího rozsahu. Proto vidíme i nadále zvýšené riziko, a to oběma směry. Naopak v případě domácích poptávkových tlaků čekáme pro letošní rok pokračování současného vývoje, kdy silná poptávka domácností a příznivý vývoj na trhu práce působí proinflačně. To bude i nadále vidět především ve vývoji cen služeb. ČNB zasedá na začátku února (6.2.) a v tuto chvíli vidíme zhruba podobnou pravděpodobnost mezi možnou stabilitou sazeb a jejich mírným snížením o 25 bodů. Po dnešních datech se ale dle nás situace překlápí směrem k možnému poklesu sazeb, a proto pro únorové zasedání ČNB upravujeme prognózu ze stability na snížení o 25 bodů. Nejistota ale zůstane zvýšená, když rozhodne pravděpodobně až předběžný odhad lednové inflace, který vyjde také 6.2. krátce před zasedáním ČNB. Jak bylo uvedeno výše, nedá se vyloučit překvapení v cenách potravin a energií, a proto se ČNB může rozhodnout právě až po těchto datech. Vliv na rozhodnutí, ale mohou mít i další data a události (první kroky Trumpa ve funkci, předběžný odhad českého HDP za čtvrté čtvrtletí, kurz koruny apod.). Pro letošek čekáme trojí snížení sazeb ČNB (únor, srpen a listopad) a jedno dodatečné pak v příštím roce. Rizika jsou oboustranná, když na jedné straně vývoj v Německu, pokud by zůstal utlumený i během roku, může přimět ČNB jít dolů rychleji. Naopak se nedá vyloučit ani scénář, kdy by bankovní rada mohla preferovat ukončení postupného snižování sazeb na vyšší úrovni (3,25 nebo 3,50 %). | Biden oznámil, že dohoda o příměří v Gaze je velmi blízko k dokončení, jednání by měla začít dnes.| Gazprom údajně plánuje propustit 40 % zaměstnanců ve své centrále v Petrohradě. V roce 2023 vykázala ztrátu poprvé za více než 20 let, situace se od té doby zhoršila díky ukončení několika tranzitních dohod a minimálně přerušeny jsou také snahy o expanzi do Číny. | Španělská vláda oznámila, že uvalí 100% daň na nemovitosti, které nakupují nerezidenti ze zemí mimo Evropskou unii. Je to součástí vládního programu, který má řešit bytovou krizi.