Ranní restart: Trump, GDPR, baterky a jádro
Ranni Restart , 21. Jan
Donald Trump se stal prezidentem a začal podepisovat exekutivní příkazy. Podepsal milost pro cca 1500 účastníků napadení Kapitolu, směrnici o vystoupení z Pařížské klimatické dohody a Světově zdravotnické organizace (WHO), zmrazení přijímaní federálních zaměstnanců, odložení zákazu TikToku o 75 dní. Naopak nesplnil okamžité zavedení cel. Nicméně uvedl, že zvýší cla na Čínu pokud odmítne prodat Američanům TikTok. A dále uvedl, že 1. února plánuje zavést 25% cla na Mexiko a Kanadu, protože „pouštějí přes své hranice obrovské množství lidí“. Dnes se očekává imigrační razie v Chicago, v rámci slíbené deportace ilegálních imigrantů. Vedle toho byl Mark Rubio potvrzen Senátem do funkce ministra zahraničí. Ostatní nemusí schvalovacím procesem projít tak snadno. Tulsi Gabbardovou, kandidátku Trumpa na post ředitelky národních zpravodajských služeb, kterou čeká dnes grilování před senátory, to bude mít u spousty republikánů špatný.| Hútíové prohlásili, že díky dohodě o příměří mezi Izraelem a Hamásem budou nyní útočit jen na lodě přímo spojené s Izraelem.
GDPR podráží nohy inovacím v EU. Evropské nařízení GDPR, zavedené v roce 2018, mělo chránit soukromí spotřebitelů a posílit technologickou relevanci EU. Nicméně se objevují důkazy, že místo toho brzdí technologický a inovační ekosystém Evropy. GDPR mělo například vést k harmonizovanému přístupu v celé EU. Ale umožňuje členským státům definovat pravidla ochrany osobních údajů v 15 oblastech. Výsledkem není jeden GDPR, ale roztříštěný "jednotný" trh, který podkopává digitální cíle EU. Odhady naznačují, že GDPR prodražilo firmám v EU uchovávání dat o 20 %. Trh se stal koncentrovanějším a zvýhodnil velké firmy na úkor menších firem. Co je ale nejhorší: po zavedení GDPR v EU došlo k poklesu počtu transakcí rizikového kapitálu o 26 % ve srovnání s USA. Negativní účinky byly větší u podniků zaměřených na spotřebitele (B2C -31 %) než u podniků B2B (-18 %). Výrazně více byly zasaženy firmy v rané fázi: firmy ve fázi 0-3 roky = pokles o více než třetinu.
Baterie a cenová parita EV. Cena lithium-iontových baterií letos poklesly o pětinu. Jde o největší meziroční pokles od roku 2017. Pokles je podle BloombergNEF výsledkem přebytečných výrobních kapacit, škálování výroby, nízkých cen surovin, přijetí levnějších LFP baterií a zpomalení růstu poptávky po elektromobilech. Nadměrné kapacity, které dosahují 3,1 TWh ročně – což je více než 2,5násobek poptávky v roce 2024 – tlačí výrobce do ostré konkurence a nižších marží. V Číně, kde jsou náklady na baterie nejnižší (94 USD/kWh), dosáhly elektromobily cenové parity s vozy se spalovacím motorem, zatímco v Evropě a USA jsou baterie stále o 31 % až 48 % dražší. Pokles cen byl usnadněn také nízkými cenami surovin, ale rizika spojená s geopolitikou, cly a nedostatkem investic do těžby mohou ceny opět zvýšit. Naděje na další pokles cen spočívají ve vývoji nových technologií, jako jsou solid-state baterie a nové anody, a také ve zlepšení výrobních procesů.
Návrat jádra v EU Emise CO₂ na vyrobenou kWh v Německu vs. Francii: 342 gramů vs. 18 gramů. Proč ten rozdíl? Odpověď je jasná: jaderná energie. Zatímco Francie spoléhá na jádro jako hlavní zdroj stabilní a nízkoemisní elektřiny, Německo se vydalo opačným směrem a své jaderné elektrárny odstavilo. Paradoxně ale dvě třetiny Němců dnes jadernou energii podporují a 42 % z nich dokonce souhlasí s výstavbou nových elektráren. Mohou se uzavřené reaktory vrátit do provozu? Ano, mohou. Studie společnosti Radiant ukazuje, že pokud by došlo ke změně legislativy a zastavení demontáže uzavřených jaderných elektráren, mohly by být tři reaktory – Brokdorf, Emsland a Grohnde – znovu spuštěny už do konce roku 2028. To by přineslo dodatečnou kapacitu 4 GW. Dalších šest reaktorů by pak mohlo být uvedeno do provozu do roku 2032.
Co by to znamenalo? Snížení emisí CO₂ nejen v Německu, ale i v okolních zemích, díky menší závislosti na fosilních zdrojích. Zachování kvalifikovaných pracovních míst – přibližně 5 000 v regionech, kde se elektrárny nacházejí. A především levnější elektřina – historické mezní náklady na provoz jaderných elektráren v Německu činily 18 EUR/MWh. I při započtení inflace, zvýšených nákladů na palivo a jednorázových investic do znovuspuštění by se pohybovaly mezi 22–30 EUR/MWh. Pro srovnání: současná cena elektřiny je kolem 100 EUR/MWh. Německo není jediné, kdo v posledních letech zavřel jaderné elektrárny: Belgie během posledních dvou let odstavila dva reaktory o celkové kapacitě 2 GW. Španělsko se zavázalo postupně uzavřít své reaktory s výkonem 7 GW.
Na druhé straně některé země otáčejí kurz. Švédsko plánuje prodloužit životnost stávajících reaktorů a do roku 2045 přidat kapacitu odpovídající až deseti velkým reaktorům. Nizozemsko podpořilo výstavbu nejméně čtyř nových reaktorů a zvýšilo financování z 4,5 na 14 miliard eur. Japonsko nejenže urychluje opětovné spouštění reaktorů, ale také prodloužilo jejich životnost ze 40 na 60 let. Jaderná energie představuje osvědčený způsob, jak vyrábět stabilní a nízkoemisní elektřinu. Uzavření reaktorů v Evropě je nejen environmentálně nákladné, ale také zvyšuje závislost na dražších a méně spolehlivých zdrojích. Německo má šanci ukázat, že návrat k jádru je možný – a výhodný. A také zvýšit konkurenceschopnost.
GDPR podráží nohy inovacím v EU. Evropské nařízení GDPR, zavedené v roce 2018, mělo chránit soukromí spotřebitelů a posílit technologickou relevanci EU. Nicméně se objevují důkazy, že místo toho brzdí technologický a inovační ekosystém Evropy. GDPR mělo například vést k harmonizovanému přístupu v celé EU. Ale umožňuje členským státům definovat pravidla ochrany osobních údajů v 15 oblastech. Výsledkem není jeden GDPR, ale roztříštěný "jednotný" trh, který podkopává digitální cíle EU. Odhady naznačují, že GDPR prodražilo firmám v EU uchovávání dat o 20 %. Trh se stal koncentrovanějším a zvýhodnil velké firmy na úkor menších firem. Co je ale nejhorší: po zavedení GDPR v EU došlo k poklesu počtu transakcí rizikového kapitálu o 26 % ve srovnání s USA. Negativní účinky byly větší u podniků zaměřených na spotřebitele (B2C -31 %) než u podniků B2B (-18 %). Výrazně více byly zasaženy firmy v rané fázi: firmy ve fázi 0-3 roky = pokles o více než třetinu.
Baterie a cenová parita EV. Cena lithium-iontových baterií letos poklesly o pětinu. Jde o největší meziroční pokles od roku 2017. Pokles je podle BloombergNEF výsledkem přebytečných výrobních kapacit, škálování výroby, nízkých cen surovin, přijetí levnějších LFP baterií a zpomalení růstu poptávky po elektromobilech. Nadměrné kapacity, které dosahují 3,1 TWh ročně – což je více než 2,5násobek poptávky v roce 2024 – tlačí výrobce do ostré konkurence a nižších marží. V Číně, kde jsou náklady na baterie nejnižší (94 USD/kWh), dosáhly elektromobily cenové parity s vozy se spalovacím motorem, zatímco v Evropě a USA jsou baterie stále o 31 % až 48 % dražší. Pokles cen byl usnadněn také nízkými cenami surovin, ale rizika spojená s geopolitikou, cly a nedostatkem investic do těžby mohou ceny opět zvýšit. Naděje na další pokles cen spočívají ve vývoji nových technologií, jako jsou solid-state baterie a nové anody, a také ve zlepšení výrobních procesů.
Návrat jádra v EU Emise CO₂ na vyrobenou kWh v Německu vs. Francii: 342 gramů vs. 18 gramů. Proč ten rozdíl? Odpověď je jasná: jaderná energie. Zatímco Francie spoléhá na jádro jako hlavní zdroj stabilní a nízkoemisní elektřiny, Německo se vydalo opačným směrem a své jaderné elektrárny odstavilo. Paradoxně ale dvě třetiny Němců dnes jadernou energii podporují a 42 % z nich dokonce souhlasí s výstavbou nových elektráren. Mohou se uzavřené reaktory vrátit do provozu? Ano, mohou. Studie společnosti Radiant ukazuje, že pokud by došlo ke změně legislativy a zastavení demontáže uzavřených jaderných elektráren, mohly by být tři reaktory – Brokdorf, Emsland a Grohnde – znovu spuštěny už do konce roku 2028. To by přineslo dodatečnou kapacitu 4 GW. Dalších šest reaktorů by pak mohlo být uvedeno do provozu do roku 2032.
Co by to znamenalo? Snížení emisí CO₂ nejen v Německu, ale i v okolních zemích, díky menší závislosti na fosilních zdrojích. Zachování kvalifikovaných pracovních míst – přibližně 5 000 v regionech, kde se elektrárny nacházejí. A především levnější elektřina – historické mezní náklady na provoz jaderných elektráren v Německu činily 18 EUR/MWh. I při započtení inflace, zvýšených nákladů na palivo a jednorázových investic do znovuspuštění by se pohybovaly mezi 22–30 EUR/MWh. Pro srovnání: současná cena elektřiny je kolem 100 EUR/MWh. Německo není jediné, kdo v posledních letech zavřel jaderné elektrárny: Belgie během posledních dvou let odstavila dva reaktory o celkové kapacitě 2 GW. Španělsko se zavázalo postupně uzavřít své reaktory s výkonem 7 GW.
Na druhé straně některé země otáčejí kurz. Švédsko plánuje prodloužit životnost stávajících reaktorů a do roku 2045 přidat kapacitu odpovídající až deseti velkým reaktorům. Nizozemsko podpořilo výstavbu nejméně čtyř nových reaktorů a zvýšilo financování z 4,5 na 14 miliard eur. Japonsko nejenže urychluje opětovné spouštění reaktorů, ale také prodloužilo jejich životnost ze 40 na 60 let. Jaderná energie představuje osvědčený způsob, jak vyrábět stabilní a nízkoemisní elektřinu. Uzavření reaktorů v Evropě je nejen environmentálně nákladné, ale také zvyšuje závislost na dražších a méně spolehlivých zdrojích. Německo má šanci ukázat, že návrat k jádru je možný – a výhodný. A také zvýšit konkurenceschopnost.