Česká ekonomika pokračuje v postupném oživení
Bleskovka , 31. Jan
Login and subscribe alt
Podle předběžného odhadu rostla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku česká ekonomika o 0,5 % mezičtvrtletně. Meziroční růst dosáhl 1,6 %. Za celý loňský rok pak česká ekonomika rostla o 1 %. Data jsou v souladu s pohledem trhu a nepatrně nad naší prognózou (čekali jsme 0,4 % mezičtvrtletně).
Celkově vnímáme současný cyklický vývoj české ekonomiky jako zhruba stabilní. Ekonomika prochází postupným oživením, které táhne spotřeba domácností a vlády a zahraniční obchod. Opačným směrem působí vývoj investic a slabá poptávka z Německa.
Zatím nejsou k dispozici data jednotlivých složek HDP, nečekáme ale významnější změny. Ve směru růstu HDP působí především spotřeba domácností, která je podpořena nižší inflací a růstem reálných mezd či zlepšeným sentimentem domácností, vládní spotřeba a produkce aut (zahraniční obchod). Naopak negativně působí pokles dříve až příliš nahromaděných zásob a slabá poptávka z Německa. Ta se projevuje v postupném snižování (kladných) příspěvků zahraničního obchodu k růstu HDP.
V letošním roce by měl růst české ekonomiky zrychlit a překonat 2 %. Růst by měla stále táhnout především spotřeba a zahraniční obchod, navíc pro letošek čekáme zastavení poklesu zásob. Opačným směrem bude působit i nadále slabý vývoj německé ekonomiky. Rizika zůstávají zvýšená a směrem k nižšímu růstu českého HDP. Německá ekonomika by se letos měla vrátit k růstu HDP, nicméně řada institucí i analytiků postupně přehodnocuje očekávaný růst tamního HDP pro letošek směrem dolů. Nedá se tak vyloučit, že k oživení v Německu může dojít oproti současným odhadům později. S tím souvisí i riziko celní války s USA, která by na německou ekonomiku (především automobilový sektor) pravděpodobně dopadla.
Dnešní data by na měnovou politiku ČNB či vývoj koruny neměla mít výraznější vliv, když nepřinesla žádné zásadnější překvapení. ČNB zasedá ve čtvrtek (6.2.) a po nečekaně nízké inflaci za prosinec (-0,3 % meziměsíčně) vidíme snížení sazeb o 25 bodů jako nejpravděpodobnější scénář. Jisté to ale není, když pravděpodobně rozhodne hodnota předběžné inflace za leden, která vyjde také 6.2. krátce před jednáním ČNB. Celkově čekáme pro letošní rok trojí snížení sazeb (únor, srpen a listopad) a jedno dodatečné snížení příští rok. Rizika vidíme jako vyrovnaná, když na jedné straně může zesílit protiinflační vývoj v Německu a ČNB může jít dolů rychleji, na straně druhé se ale nedá vyloučit scénář, kdy ČNB může zastavit postupné snižování sazeb na vyšší hladině (3,25 nebo 3,50 %).
Celkově vnímáme současný cyklický vývoj české ekonomiky jako zhruba stabilní. Ekonomika prochází postupným oživením, které táhne spotřeba domácností a vlády a zahraniční obchod. Opačným směrem působí vývoj investic a slabá poptávka z Německa.
Zatím nejsou k dispozici data jednotlivých složek HDP, nečekáme ale významnější změny. Ve směru růstu HDP působí především spotřeba domácností, která je podpořena nižší inflací a růstem reálných mezd či zlepšeným sentimentem domácností, vládní spotřeba a produkce aut (zahraniční obchod). Naopak negativně působí pokles dříve až příliš nahromaděných zásob a slabá poptávka z Německa. Ta se projevuje v postupném snižování (kladných) příspěvků zahraničního obchodu k růstu HDP.
V letošním roce by měl růst české ekonomiky zrychlit a překonat 2 %. Růst by měla stále táhnout především spotřeba a zahraniční obchod, navíc pro letošek čekáme zastavení poklesu zásob. Opačným směrem bude působit i nadále slabý vývoj německé ekonomiky. Rizika zůstávají zvýšená a směrem k nižšímu růstu českého HDP. Německá ekonomika by se letos měla vrátit k růstu HDP, nicméně řada institucí i analytiků postupně přehodnocuje očekávaný růst tamního HDP pro letošek směrem dolů. Nedá se tak vyloučit, že k oživení v Německu může dojít oproti současným odhadům později. S tím souvisí i riziko celní války s USA, která by na německou ekonomiku (především automobilový sektor) pravděpodobně dopadla.
Dnešní data by na měnovou politiku ČNB či vývoj koruny neměla mít výraznější vliv, když nepřinesla žádné zásadnější překvapení. ČNB zasedá ve čtvrtek (6.2.) a po nečekaně nízké inflaci za prosinec (-0,3 % meziměsíčně) vidíme snížení sazeb o 25 bodů jako nejpravděpodobnější scénář. Jisté to ale není, když pravděpodobně rozhodne hodnota předběžné inflace za leden, která vyjde také 6.2. krátce před jednáním ČNB. Celkově čekáme pro letošní rok trojí snížení sazeb (únor, srpen a listopad) a jedno dodatečné snížení příští rok. Rizika vidíme jako vyrovnaná, když na jedné straně může zesílit protiinflační vývoj v Německu a ČNB může jít dolů rychleji, na straně druhé se ale nedá vyloučit scénář, kdy ČNB může zastavit postupné snižování sazeb na vyšší hladině (3,25 nebo 3,50 %).