CZ Ranní restart
Ranni Restart , 5. Feb
Z různých koutů světa přicházejí signály sžívání se s přáními nového amerického prezidenta. Uveďme tři takové zvěsti (ekonomicky laděné).
(1) V souladu s dohodou s Trumpem ohledně odkladu zavedení cel začalo Mexiko rozmisťovat vojáky na své hranici s USA, aby tam zasahovali proti pašování drogy fentanyl. V uplynulých více než deseti letech se snaha mexických úřadů brzdit pašování drog z Mexika do USA snižovala. Vrchu opět nabývala korupce mezi mexickými úředníky a politiky (v roce 2020 byl dokonce v USA zadržen mexický ministr obrany s tím, že byl obviněn z účasti na obchodech s drogami). Tlak USA na otočení tohoto trendu směrem k laxnosti tedy dává jistý smysl. Je samozřejmě otázka, jestli tím nejlepším nástrojem je tlak v podobě masivního a na poslední chvíli odloženého navýšení cel.
(2) Panama zvažuje, že zruší svůj kontrakt s hongkongskou firmou, která provozuje přístavy u Panamského průplavu. I v tomto případě jde jistě o reakci na Trumpovy úvahu o znovupřevzetí průplavu do amerických rukou mimo jiné proto, že příliš významná část infrastruktury v okolí tohoto zásadního dopravního uzlu je v rukou čínských firem. Trump si dokonce stěžuje, že kanál je řízen čínskými vojáky a že americké lodě musejí za využití kanálu platit víc než jiné; pro obě tato poněkud nevěrohodná tvrzení ale nejsou žádné důkazy.
(3) Donald Trump sdělil, že by byl rád, aby Ukrajina výměnou za pomoc dodávala do USA vzácné kovy. Nejde o žádnou šokující novinku: podobný přístup USA zvolily o během 2. světové války ohledně podpory svých spojenců (především Velké Británie a Ruska). O tehdejším programu Land & Lease a vůbec o dlouhodobě rezervovaném postoji USA k Evropě už od jejich vzniku jsem sepsal souhrnný text pro Orientaci LN (odkaz je v přiloženém PDF).
Aspoň jedna zpráva, která se netýká Trumpa: Austrálie zavedla zákaz používání čínské aplikace DeepSeek ve všech vládních zařízeních kvůli obavám o národní bezpečnost. Tamní ministr vnitra ale kupodivu vyloučil, že by byl zákaz ovlivněn tím, že DeepSeek pochází z Číny. I v oblasti AI (a samozřejmě obecněji jakékoliv ICT, která je schopna na dálku komunikovat se zahraničním „velícím stanovištěm“) tedy vzniká obava, která se už před lety vynořila u zdánlivě obyčejných průmyslových a podobných investic: obava, že v pozadí čistě byznysově se tvářících projektů (přinejmenším těch pocházejících z ne zcela přátelských zemí) může být ukryt motiv geopolitický, a že je tudíž třeba namísto liberálního laissez faire přístupu uplatňovat velkou předběžnou opatrnost.
(1) V souladu s dohodou s Trumpem ohledně odkladu zavedení cel začalo Mexiko rozmisťovat vojáky na své hranici s USA, aby tam zasahovali proti pašování drogy fentanyl. V uplynulých více než deseti letech se snaha mexických úřadů brzdit pašování drog z Mexika do USA snižovala. Vrchu opět nabývala korupce mezi mexickými úředníky a politiky (v roce 2020 byl dokonce v USA zadržen mexický ministr obrany s tím, že byl obviněn z účasti na obchodech s drogami). Tlak USA na otočení tohoto trendu směrem k laxnosti tedy dává jistý smysl. Je samozřejmě otázka, jestli tím nejlepším nástrojem je tlak v podobě masivního a na poslední chvíli odloženého navýšení cel.
(2) Panama zvažuje, že zruší svůj kontrakt s hongkongskou firmou, která provozuje přístavy u Panamského průplavu. I v tomto případě jde jistě o reakci na Trumpovy úvahu o znovupřevzetí průplavu do amerických rukou mimo jiné proto, že příliš významná část infrastruktury v okolí tohoto zásadního dopravního uzlu je v rukou čínských firem. Trump si dokonce stěžuje, že kanál je řízen čínskými vojáky a že americké lodě musejí za využití kanálu platit víc než jiné; pro obě tato poněkud nevěrohodná tvrzení ale nejsou žádné důkazy.
(3) Donald Trump sdělil, že by byl rád, aby Ukrajina výměnou za pomoc dodávala do USA vzácné kovy. Nejde o žádnou šokující novinku: podobný přístup USA zvolily o během 2. světové války ohledně podpory svých spojenců (především Velké Británie a Ruska). O tehdejším programu Land & Lease a vůbec o dlouhodobě rezervovaném postoji USA k Evropě už od jejich vzniku jsem sepsal souhrnný text pro Orientaci LN (odkaz je v přiloženém PDF).
Aspoň jedna zpráva, která se netýká Trumpa: Austrálie zavedla zákaz používání čínské aplikace DeepSeek ve všech vládních zařízeních kvůli obavám o národní bezpečnost. Tamní ministr vnitra ale kupodivu vyloučil, že by byl zákaz ovlivněn tím, že DeepSeek pochází z Číny. I v oblasti AI (a samozřejmě obecněji jakékoliv ICT, která je schopna na dálku komunikovat se zahraničním „velícím stanovištěm“) tedy vzniká obava, která se už před lety vynořila u zdánlivě obyčejných průmyslových a podobných investic: obava, že v pozadí čistě byznysově se tvářících projektů (přinejmenším těch pocházejících z ne zcela přátelských zemí) může být ukryt motiv geopolitický, a že je tudíž třeba namísto liberálního laissez faire přístupu uplatňovat velkou předběžnou opatrnost.