Inflaci táhnou potraviny
Bleskovka , 12. Feb
Dnes byla v rámci konečného odhadu lednové inflace potvrzena předběžná čísla. V prvním letošním měsíci se tak zvýšila cenová hladina meziměsíčně o 1,3 %, v meziročním vyjádření byla inflace 2,8 %. Tuto hodnotu můžeme vnímat jako zvýšenou, na druhou stranu je v tolerančním pásmu kolem inflačního cíle (1-3 %).
Ke zvýšení došlo především u cen potravin, kde v meziročním vyjádření zesílila inflace z necelých 2 % na 4,8 %. V cenách potravin se odráží zvýšená poptávka domácností a vyšší ceny zemědělských komodit. Na druhou stranu jsou ceny potravin volatilní, a proto se nedá vyloučit do dalších měsíců jejich mírná korekce dolů. Zvýšily se také ceny dovolených, kde k tomuto vývoji nicméně přispěl sezónní efekt. A v rámci skupiny „Doprava“ se zvýšily ceny pohonných hmot z důvodu vyšších cen ropy. Z pohledu měnové politiky může být důležité, že ceny služeb stále rostou velmi silně (meziroční zpomalení z 5,0 jen na 4,7 %), což by mělo působit ve směru pokračující obezřetnosti ČNB.
Pro nejbližší měsíce čekáme inflaci mezi 2,5 a 3,0 %, nicméně stále platí zvýšená nejistota zejména u cen potravin, která může celkové číslo relativně silně ovlivňovat. Inflace cen služeb by měla pozvolna zpomalovat, stále ale zůstane zvýšená. Celkově tak ve vývoji české inflace nečekáme žádné výraznější změny v jejím vývoji.
V letošním a příštím roce čekáme, že se meziroční inflace bude pohybovat mírně nad inflačním cílem, nicméně mezi jednotlivými měsíci může zůstat rozkolísaná. Proinflačně bude působit domácí ekonomický vývoj, kde se čeká zrychlení růstu HDP a pokračující relativně silná poptávka domácností. Opačným směrem pak bude českou ekonomiku ovlivňovat slabý makro vývoj v Německu. Ačkoliv se pro letošek čeká pozvolné oživení německé ekonomiky, růst nebude pravděpodobně natolik silný, ale působil proinflačně. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit. Záleželo by ale na konkrétních clech a dalších politických rozhodnutích.
Nejbližší měnověpolitické zasedání ČNB je v březnu a ČNB se bude pravděpodobně rozhodovat mezi možným snížením sazeb o 25 bodů a jejich stabilitou. V tuto chvíli se jen velmi mírně kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně pravděpodobnosti obou možností vidíme nyní jako velmi podobné. S velkou pravděpodobností tak o výsledku rozhodnou až příští data a události (ekonomický vývoj v Německu, obchodní spory mezi USA a EU, německé volby, kurz koruny, politika hlavních centrálních bank a samozřejmě česká inflace za únor). Pro letošek čekáme ještě dvojí snížení sazeb ČNB (srpen a listopad) a jedno dodatečné pak v příštím roce. Rizika jsou oboustranná, když na jedné straně vývoj v Německu, pokud by zůstal utlumený i během roku, může přimět ČNB jít dolů rychleji. Naopak se nedá vyloučit ani scénář, kdy by bankovní rada mohla preferovat ukončení postupného snižování sazeb na vyšší úrovni (3,25 nebo 3,50 %).
Ke zvýšení došlo především u cen potravin, kde v meziročním vyjádření zesílila inflace z necelých 2 % na 4,8 %. V cenách potravin se odráží zvýšená poptávka domácností a vyšší ceny zemědělských komodit. Na druhou stranu jsou ceny potravin volatilní, a proto se nedá vyloučit do dalších měsíců jejich mírná korekce dolů. Zvýšily se také ceny dovolených, kde k tomuto vývoji nicméně přispěl sezónní efekt. A v rámci skupiny „Doprava“ se zvýšily ceny pohonných hmot z důvodu vyšších cen ropy. Z pohledu měnové politiky může být důležité, že ceny služeb stále rostou velmi silně (meziroční zpomalení z 5,0 jen na 4,7 %), což by mělo působit ve směru pokračující obezřetnosti ČNB.
Pro nejbližší měsíce čekáme inflaci mezi 2,5 a 3,0 %, nicméně stále platí zvýšená nejistota zejména u cen potravin, která může celkové číslo relativně silně ovlivňovat. Inflace cen služeb by měla pozvolna zpomalovat, stále ale zůstane zvýšená. Celkově tak ve vývoji české inflace nečekáme žádné výraznější změny v jejím vývoji.
V letošním a příštím roce čekáme, že se meziroční inflace bude pohybovat mírně nad inflačním cílem, nicméně mezi jednotlivými měsíci může zůstat rozkolísaná. Proinflačně bude působit domácí ekonomický vývoj, kde se čeká zrychlení růstu HDP a pokračující relativně silná poptávka domácností. Opačným směrem pak bude českou ekonomiku ovlivňovat slabý makro vývoj v Německu. Ačkoliv se pro letošek čeká pozvolné oživení německé ekonomiky, růst nebude pravděpodobně natolik silný, ale působil proinflačně. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit. Záleželo by ale na konkrétních clech a dalších politických rozhodnutích.
Nejbližší měnověpolitické zasedání ČNB je v březnu a ČNB se bude pravděpodobně rozhodovat mezi možným snížením sazeb o 25 bodů a jejich stabilitou. V tuto chvíli se jen velmi mírně kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně pravděpodobnosti obou možností vidíme nyní jako velmi podobné. S velkou pravděpodobností tak o výsledku rozhodnou až příští data a události (ekonomický vývoj v Německu, obchodní spory mezi USA a EU, německé volby, kurz koruny, politika hlavních centrálních bank a samozřejmě česká inflace za únor). Pro letošek čekáme ještě dvojí snížení sazeb ČNB (srpen a listopad) a jedno dodatečné pak v příštím roce. Rizika jsou oboustranná, když na jedné straně vývoj v Německu, pokud by zůstal utlumený i během roku, může přimět ČNB jít dolů rychleji. Naopak se nedá vyloučit ani scénář, kdy by bankovní rada mohla preferovat ukončení postupného snižování sazeb na vyšší úrovni (3,25 nebo 3,50 %).