CZ Ranní restart
Ranni Restart , 18. Feb
Projekt České bankovní asociace Hypomonitor přinesl odhady vývoje na českém hypotečním trhu v lednu (oficiální čísla zveřejní ČNB až na konci měsíce). Podle Hypomonitoru se objem čistě nově poskytnutých hypoték (tedy bez refinancování) meziměsíčně snížil na 18,7 miliardy Kč (v prosinci to bylo o miliardu víc).
O žádný zjevný pokles zájmu o hypotéky ale nešlo: pokles zhruba odpovídal obvyklé sezónnosti, protože leden bývá trochu slabší než prosinec.
K dalšímu drobnému poklesu došlo u průměrné úrokové sazby z nových hypoték, a to na 4,78 % (v prosinci 4,8 %). Vzhledem k vývoji příslušných víceletých úrokových swapů (příslušných znamená zejména pětiletých, které od loňského října kolísají převážně těsně nad úrovní 3,5%) a za předpokladu udržení marže přes 1 procentní bod se další snižování dá čekat jen ve velmi malém rozsahu, pokud vůbec.
Počet měsíčně nově poskytnutých hypoték (kolem pěti tisíc) je zhruba o tisícovku nižší, než býval těsně před příchodem covidu; celkový nově půjčený objem je jen mírně vyšší než tehdy. Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí jsou výrazně vyšší, ale výrazně vyšší (přibližně dvojnásobná) je teď i úroková sazba, jde o asi vcelku logický stav.
Meziroční přírůstek spotřebitelských cen na Slovensku činil v lednu 3,9 %. Oproti prosinci jde o hodnotu o celý procentní bod vyšší. Značnou část tohoto nárůstu má na svědomí vládní konsolidační balíček. Ten totiž mimo jiné zvýšil některé stávající daně a zavedl daně nové. Slováci nám tak poněkud odskočili (česká lednová inflace byla 2,8 %). Takže zatímco v Česku je inflace jen 0,8 procentního bodu nad středem cíle centrální banky, na Slovensku je to teď skoro 2 pb,, v Maďarsku přes 2 p.b. a v Polsku a Rumunsku dokonce kolem 3 p.b. Je dobře mít tato čísla na paměti například v debatách, proč česká ekonomika neroste tak rychle jako její kolegyně ve střední Evropě. Není totiž velkým uměním dosahovat (přechodně) rychlého růstu, pokud jsme ochotni připustit vyšší inflaci. Vyšší inflace ovšem ztěžuje správné rozhodování všech aktérů v ekonomice, a proto způsobuje o to horší růstové vyhlídky dané ekonomiky v delší budoucnosti.
O žádný zjevný pokles zájmu o hypotéky ale nešlo: pokles zhruba odpovídal obvyklé sezónnosti, protože leden bývá trochu slabší než prosinec.
K dalšímu drobnému poklesu došlo u průměrné úrokové sazby z nových hypoték, a to na 4,78 % (v prosinci 4,8 %). Vzhledem k vývoji příslušných víceletých úrokových swapů (příslušných znamená zejména pětiletých, které od loňského října kolísají převážně těsně nad úrovní 3,5%) a za předpokladu udržení marže přes 1 procentní bod se další snižování dá čekat jen ve velmi malém rozsahu, pokud vůbec.
Počet měsíčně nově poskytnutých hypoték (kolem pěti tisíc) je zhruba o tisícovku nižší, než býval těsně před příchodem covidu; celkový nově půjčený objem je jen mírně vyšší než tehdy. Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí jsou výrazně vyšší, ale výrazně vyšší (přibližně dvojnásobná) je teď i úroková sazba, jde o asi vcelku logický stav.
Meziroční přírůstek spotřebitelských cen na Slovensku činil v lednu 3,9 %. Oproti prosinci jde o hodnotu o celý procentní bod vyšší. Značnou část tohoto nárůstu má na svědomí vládní konsolidační balíček. Ten totiž mimo jiné zvýšil některé stávající daně a zavedl daně nové. Slováci nám tak poněkud odskočili (česká lednová inflace byla 2,8 %). Takže zatímco v Česku je inflace jen 0,8 procentního bodu nad středem cíle centrální banky, na Slovensku je to teď skoro 2 pb,, v Maďarsku přes 2 p.b. a v Polsku a Rumunsku dokonce kolem 3 p.b. Je dobře mít tato čísla na paměti například v debatách, proč česká ekonomika neroste tak rychle jako její kolegyně ve střední Evropě. Není totiž velkým uměním dosahovat (přechodně) rychlého růstu, pokud jsme ochotni připustit vyšší inflaci. Vyšší inflace ovšem ztěžuje správné rozhodování všech aktérů v ekonomice, a proto způsobuje o to horší růstové vyhlídky dané ekonomiky v delší budoucnosti.