Mírná revize růstu HDP
Bleskovka , 28. Feb
Podle zpřesněného odhadu rostla česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,7 % mezičtvrtletně. Došlo tak k revizi směrem nahoru, když předběžný odhad byl 0,5 %. Mírně revidovány byly i ostatní čtvrtletí roku 2024. Růst ekonomiky za celý loňský rok nicméně zůstal na 1 %. Dnešními daty neměníme celkový pohled na vývoj české ekonomiky, která prochází pozvolným oživením. To táhne především spotřeba domácností a vlády a zahraniční obchod. Opačným směrem působí vývoj investic a slabá poptávka z Německa.
Růst táhne především spotřeba domácností, která je podpořena nižší inflací, růstem reálných mezd a zlepšeným sentimentem domácností. Ve čtvrtém čtvrtletí byla spotřeba domácností meziročně vyšší o 3,2 % a její příspěvek k růstu se zvýšil na 1,5 procentního bodu. Ve směru vyššího růstu působila také vládní spotřeba, ačkoliv mezičtvrtletně došlo k jejímu mírnému snížení. Negativní příspěvek k růstu HDP naopak zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí fixní investice a zahraniční obchod, když obojí byla ovlivněno utlumeným vývojem v Německu.
V letošním roce by mohla česká ekonomika růst o zhruba 2 %, když k tomu přispěje především pokračující oživení spotřeby domácností. Během roku by se spolu se zlepšením makro vývoje v Německu měla přidat také zahraniční poptávka a soukromé investice. A ve směru růstu bude také působit spotřeba vlády a zastavení nedávného poklesu zásob. V příštích dvou letech by měl růst HDP dále zesílit, především z důvodu vývoje fixních investic a exportů, když obojí bude reagovat na zvýšenou zahraniční poptávku z Německa a v případě investic také na další pokles sazeb ČNB. Rizika vidíme jako výrazná a vychýlená směrem dolů. Pokud by došlo k obchodní válce mezi USA a EU, růst české ekonomiky by mohl být zhruba o půl procentního bodu nižší, nicméně záleželo by na rozsahu a velikosti cel a také na časování (od kterého měsíce by cla platila). Rizikem zůstává i vývoj v Německu, když se nedá vyloučit pozdější začátek oživení, negativní dopady na autoprůmysl ať kvůli čínským dovozům či kvůli možnému zavedení cel na vývoz do USA apod.
Dnešní data by na měnovou politiku ČNB či na vývoj koruny neměla mít výraznější vliv. Mírná revize dat nemění dle nás celkový pohled na ekonomický vývoj a neměla by tak implikovat ani výraznější změnu v nastavení měnové politiky. Růst české ekonomiky nyní táhne především spotřeba domácností, která je proinflační, a ČNB tak pravděpodobně zůstane i nadále obezřetná. ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. V tuto chvíli se mírně kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení sazeb by zase tak výrazné překvapení nebylo. Pravděpodobnost obou možností nyní vidíme jako relativně podobnou, když rozhodnout mohou až makro data (především mzdy, inflace a koruna) a další události (Trump, vývoj v Německu) v příštích týdnech.
Pro zbytek letošního roku čekáme ještě dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a pak jedno dodatečné snížení sazeb příští rok. ČNB by se tak mohla zastavit na 3 % (v rámci své repo sazby). Rizika vidíme jako vyrovnaná. Na jedné straně stojí utlumený vývoj v Německu, který by se mohl ještě dále zhoršit, pokud dojde k obchodní válce mezi USA a EU. To by pravděpodobně přinutilo bankovní radu jít dolů rychleji. Na straně druhé se ale nedá vyloučit scénář, kdy ČNB dodá celkově menší rozsah snížení sazeb a ukončí postupné snižování sazeb na 3,25 nebo 3,50 %. Již dříve někteří členové bankovní rady naznačovali, že vidí rovnovážnou sazbu nad 3 %, a takovýto scénář se tak nedá vyloučit. Přesné časování může záležet i na vývoji měsíčních dat inflace, která se mohou mezi jednotlivými měsíci lišit. Aktuálně totiž očekáváme pro duben hodnotu inflace blízko 2 %. A ačkoliv během léta by inflace měla znovu zesílit, takto nízká hodnota, pokud se tato očekávání naplní, může „přesvědčit“ bankovní radu ke snížení sazeb již v květnu (ČNB zasedá 7.5., data inflace vyjdou 6.5.).
Růst táhne především spotřeba domácností, která je podpořena nižší inflací, růstem reálných mezd a zlepšeným sentimentem domácností. Ve čtvrtém čtvrtletí byla spotřeba domácností meziročně vyšší o 3,2 % a její příspěvek k růstu se zvýšil na 1,5 procentního bodu. Ve směru vyššího růstu působila také vládní spotřeba, ačkoliv mezičtvrtletně došlo k jejímu mírnému snížení. Negativní příspěvek k růstu HDP naopak zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí fixní investice a zahraniční obchod, když obojí byla ovlivněno utlumeným vývojem v Německu.
V letošním roce by mohla česká ekonomika růst o zhruba 2 %, když k tomu přispěje především pokračující oživení spotřeby domácností. Během roku by se spolu se zlepšením makro vývoje v Německu měla přidat také zahraniční poptávka a soukromé investice. A ve směru růstu bude také působit spotřeba vlády a zastavení nedávného poklesu zásob. V příštích dvou letech by měl růst HDP dále zesílit, především z důvodu vývoje fixních investic a exportů, když obojí bude reagovat na zvýšenou zahraniční poptávku z Německa a v případě investic také na další pokles sazeb ČNB. Rizika vidíme jako výrazná a vychýlená směrem dolů. Pokud by došlo k obchodní válce mezi USA a EU, růst české ekonomiky by mohl být zhruba o půl procentního bodu nižší, nicméně záleželo by na rozsahu a velikosti cel a také na časování (od kterého měsíce by cla platila). Rizikem zůstává i vývoj v Německu, když se nedá vyloučit pozdější začátek oživení, negativní dopady na autoprůmysl ať kvůli čínským dovozům či kvůli možnému zavedení cel na vývoz do USA apod.
Dnešní data by na měnovou politiku ČNB či na vývoj koruny neměla mít výraznější vliv. Mírná revize dat nemění dle nás celkový pohled na ekonomický vývoj a neměla by tak implikovat ani výraznější změnu v nastavení měnové politiky. Růst české ekonomiky nyní táhne především spotřeba domácností, která je proinflační, a ČNB tak pravděpodobně zůstane i nadále obezřetná. ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. V tuto chvíli se mírně kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení sazeb by zase tak výrazné překvapení nebylo. Pravděpodobnost obou možností nyní vidíme jako relativně podobnou, když rozhodnout mohou až makro data (především mzdy, inflace a koruna) a další události (Trump, vývoj v Německu) v příštích týdnech.
Pro zbytek letošního roku čekáme ještě dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a pak jedno dodatečné snížení sazeb příští rok. ČNB by se tak mohla zastavit na 3 % (v rámci své repo sazby). Rizika vidíme jako vyrovnaná. Na jedné straně stojí utlumený vývoj v Německu, který by se mohl ještě dále zhoršit, pokud dojde k obchodní válce mezi USA a EU. To by pravděpodobně přinutilo bankovní radu jít dolů rychleji. Na straně druhé se ale nedá vyloučit scénář, kdy ČNB dodá celkově menší rozsah snížení sazeb a ukončí postupné snižování sazeb na 3,25 nebo 3,50 %. Již dříve někteří členové bankovní rady naznačovali, že vidí rovnovážnou sazbu nad 3 %, a takovýto scénář se tak nedá vyloučit. Přesné časování může záležet i na vývoji měsíčních dat inflace, která se mohou mezi jednotlivými měsíci lišit. Aktuálně totiž očekáváme pro duben hodnotu inflace blízko 2 %. A ačkoliv během léta by inflace měla znovu zesílit, takto nízká hodnota, pokud se tato očekávání naplní, může „přesvědčit“ bankovní radu ke snížení sazeb již v květnu (ČNB zasedá 7.5., data inflace vyjdou 6.5.).