Ranní restart: Cla na Kanadu a Mexiko v akci, USA v poklesu a Evropa bez USA
Ranni Restart , 4. Mar
USA pozastavily veškerou vojenskou pomoc Ukrajině. Chce Ukrajinu přimět, aby se připojila k mírovým plánům Donalda Trumpa. Trump dnes poprvé promluví na společném zasedání Kongresu. Očekává se, že největšími diváky ale budou Evropané, kteří budou hledat náznaky postoje USA k Ukrajině a obraně Evropy v rámci NATO. A po zkušenosti z prvního období můžeme říci, že projev bude dost dlouhý a dosavadní zkušenosti z druhého období říkají, že pokud očekáváme známky sympatií s Evropou, tak budeme zklamaní. Jedním ze zdrojů, jak může Evropa financovat Ukrajinu jsou zmrazená ruská aktiva (cca 210 mld. EUR) v evropských bankách. TSMC uvedla, že bude v příštích čtyřech letech investovat 100 mld. USD do výstavby nových továren na výrobu čipů v USA (a již investovala 65 mld. USD). Ale nejmodernější čipy chce nadále vyrábět na Taiwanu. V platnost vstoupila 25% cla na dovoz z Mexika a Kanady do USA. Mimochodem, v říjnu by měly proběhnout volby v Kanadě a průběžné průzkumy veřejného míněni ukazovaly docela velký propad preferencí pro Liberály Justina Trudeau a naopak nárůst preferencí pro Konzervativce. A právě obchodní a „51. stát“ ataky ze strany Trumpa způsobil dramatický obrat v preferencích. A Mexiko zažalovalo americké výrobce zbraní z toho, že prodávají zbraně, které z jejich nedbalosti, lehkomyslnosti a někdy i s vědomím skončí v rukou zločinců. Nejde o novinku, první instance žalobu zamítla, druhá se postavila na stranu Mexika a nyní žaloba směřuje na Nejvyšší soud USA.
Mimochodem, včera jsem psal, že tzv. GDPnow, který na základě průběžných dat mechanicky odhaduje růst HDP, naznačuje pokles HDP USA v 1Q o -1,5 %. Tak pozor, přichází update na -2,8 %. Atlantský Fed uvádí, že důvodem je snížení odhadovaného příspěvku na osobní spotřebu a fixních investic. Skutečnost nemusí být tak negativní, ale naznačuje silná rizika pro růst americké ekonomiky, protože nemusí jít jen o efekt předzásobení se dovozy z Kanady a Mexika před zavedením platnosti cel.
Evropa bez USA: 300 000 vojáků, 250 miliard eur ročně. Navíc. Vzhledem k nejisté budoucnosti transatlantických vztahů a rostoucí ruské vojenské hrozbě se Evropa musí připravit na možnost, že Spojené státy stáhnou svou vojenskou přítomnost z kontinentu. Můžeme doufat, že se tak nestane. Můžeme vést jednání, které sníží pravděpodobnost, že se tak nestane. Ale politická realita, kdy Trump si dělá, co chce, a říká, co chce, velí, abychom byli připraveni na scénář Evropy bez vojenské podpory USA. Studie Alexandera Burilkova a Guntrama B. Wolffa z Bruegel zkoumá, jaké zdroje by Evropa potřebovala k vlastní obraně bez americké podpory. Podle autorů by Evropa musela v krátkodobém horizontu zvýšit obranné výdaje o minimálně 250 miliard eur ročně a rozšířit své ozbrojené síly o 300 000 vojáků. Tento nárůst by se soustředil především na mechanizované a obrněné jednotky, které by nahradily americké těžké síly působící v Evropě. Pro hrubý odhad předpokládejme, že náklady budou rozloženy podle ekonomické síly (podíl na HDP). Podíl Česka na HDP EU+UK je cca 1,5 %. To by znamenalo zvýšit výdaje na obranu Česka o 93 mld. CZK, což je částka, která je už nyní zmiňována. Ale taky navýšit počet vojáků z cca 27 800 vojáků na 32 300.
Ruská hrozba: Silnější a zkušenější armáda Navzdory vysokým ztrátám ve válce na Ukrajině si Rusko udrželo schopnost výrazného vojenského růstu. Mobilizace společnosti a vojenského průmyslu vedla ke zvýšení produkce tanků o 220 %, obrněných vozidel o 150 % a dronů dalekého dosahu o 435 % oproti roku 2022. Západní analytici (NATO, Německo, Polsko, Dánsko, Pobaltí) odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během 3 až 10 let. Zapad-2025, plánované rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku, může být signálem připravenosti Moskvy na další eskalaci.
Evropská reakce: Posílení obranyschopnosti Hlavní prioritou je pokračující podpora Ukrajiny, protože ukrajinská armáda je aktuálně nejefektivnější obranou proti ruské agresi. V případě, že by Kyjev odmítl potenciální americko-ruskou dohodu o ukončení války, Evropa by musela zcela převzít financování ukrajinské obrany. Nahrazení USA by znamenalo dalších 0,12 % HDP EU na vojenskou pomoc – relativně malou částku, ale otázkou je dostupnost potřebného vojenského vybavení. Bezpečnost Evropy by si vyžádala: - 300 000 nových vojáků, což odpovídá 50 novým brigádám. - 1 400 tanků, 2 000 bojových vozidel pěchoty a 700 dělostřeleckých systémů. - Masivní rozšíření výroby dronů na úroveň 2 000 dlouhodobých útočných dronů ročně. - Zlepšení koordinace evropských armád, aby se snížila roztříštěnost 29 národních sil, které nemají jednotné velení ani strategickou podporu na úrovni USA.
Evropa v současnosti vynakládá na obranu přibližně 2 % HDP, ale pro odpovídající posílení by tato částka musela vzrůst na 3,5 % HDP, což znamená ročně přibližně 250 miliard eur navíc. Tato částka by byla rozdělena mezi národní rozpočty a společné financování EU.
Mimochodem, včera jsem psal, že tzv. GDPnow, který na základě průběžných dat mechanicky odhaduje růst HDP, naznačuje pokles HDP USA v 1Q o -1,5 %. Tak pozor, přichází update na -2,8 %. Atlantský Fed uvádí, že důvodem je snížení odhadovaného příspěvku na osobní spotřebu a fixních investic. Skutečnost nemusí být tak negativní, ale naznačuje silná rizika pro růst americké ekonomiky, protože nemusí jít jen o efekt předzásobení se dovozy z Kanady a Mexika před zavedením platnosti cel.
Evropa bez USA: 300 000 vojáků, 250 miliard eur ročně. Navíc. Vzhledem k nejisté budoucnosti transatlantických vztahů a rostoucí ruské vojenské hrozbě se Evropa musí připravit na možnost, že Spojené státy stáhnou svou vojenskou přítomnost z kontinentu. Můžeme doufat, že se tak nestane. Můžeme vést jednání, které sníží pravděpodobnost, že se tak nestane. Ale politická realita, kdy Trump si dělá, co chce, a říká, co chce, velí, abychom byli připraveni na scénář Evropy bez vojenské podpory USA. Studie Alexandera Burilkova a Guntrama B. Wolffa z Bruegel zkoumá, jaké zdroje by Evropa potřebovala k vlastní obraně bez americké podpory. Podle autorů by Evropa musela v krátkodobém horizontu zvýšit obranné výdaje o minimálně 250 miliard eur ročně a rozšířit své ozbrojené síly o 300 000 vojáků. Tento nárůst by se soustředil především na mechanizované a obrněné jednotky, které by nahradily americké těžké síly působící v Evropě. Pro hrubý odhad předpokládejme, že náklady budou rozloženy podle ekonomické síly (podíl na HDP). Podíl Česka na HDP EU+UK je cca 1,5 %. To by znamenalo zvýšit výdaje na obranu Česka o 93 mld. CZK, což je částka, která je už nyní zmiňována. Ale taky navýšit počet vojáků z cca 27 800 vojáků na 32 300.
Ruská hrozba: Silnější a zkušenější armáda Navzdory vysokým ztrátám ve válce na Ukrajině si Rusko udrželo schopnost výrazného vojenského růstu. Mobilizace společnosti a vojenského průmyslu vedla ke zvýšení produkce tanků o 220 %, obrněných vozidel o 150 % a dronů dalekého dosahu o 435 % oproti roku 2022. Západní analytici (NATO, Německo, Polsko, Dánsko, Pobaltí) odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během 3 až 10 let. Zapad-2025, plánované rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku, může být signálem připravenosti Moskvy na další eskalaci.
Evropská reakce: Posílení obranyschopnosti Hlavní prioritou je pokračující podpora Ukrajiny, protože ukrajinská armáda je aktuálně nejefektivnější obranou proti ruské agresi. V případě, že by Kyjev odmítl potenciální americko-ruskou dohodu o ukončení války, Evropa by musela zcela převzít financování ukrajinské obrany. Nahrazení USA by znamenalo dalších 0,12 % HDP EU na vojenskou pomoc – relativně malou částku, ale otázkou je dostupnost potřebného vojenského vybavení. Bezpečnost Evropy by si vyžádala: - 300 000 nových vojáků, což odpovídá 50 novým brigádám. - 1 400 tanků, 2 000 bojových vozidel pěchoty a 700 dělostřeleckých systémů. - Masivní rozšíření výroby dronů na úroveň 2 000 dlouhodobých útočných dronů ročně. - Zlepšení koordinace evropských armád, aby se snížila roztříštěnost 29 národních sil, které nemají jednotné velení ani strategickou podporu na úrovni USA.
Evropa v současnosti vynakládá na obranu přibližně 2 % HDP, ale pro odpovídající posílení by tato částka musela vzrůst na 3,5 % HDP, což znamená ročně přibližně 250 miliard eur navíc. Tato částka by byla rozdělena mezi národní rozpočty a společné financování EU.