CZ Ranní restart
Ranni Restart , 5. Mar
Čtenáři RR už si leccos přečetli a jistě ještě leccos přečtou o clech a obchodních válkách. V tom přívalu novinek a odhadů dopadů může trochu zaniknout zajímavý tah Kanady. Obvyklou rekcí na cla uvalená zemí X na dovoz ze země Y je, že země Y zavede určitá cla na dovoz ze země X. Kanada se ale v reakci na spuštění dodatečného 25% cla na dovoz do USA rozhodla, že jako odvetu zavede 25% exportní daň na elektřinu vyváženou z provincie Ontario 1,5 milionu domácností ve třech státech USA (Minnesota, Michigan, New York).
Kanada tedy vlastně zavedla taky clo na svůj dovoz do USA, jako by chtěla Trumpovi pomoct. Ale výnos z cla půjde samozřejmě do kanadské veřejné kasy a clo je zacíleno tak, aby co nejnepříjemněji zasáhlo domácnosti v USA. Hodně to tedy připomíná (ovšem bez onoho výnosu do státní kasy) evropské sankce vůči Rusku v podobě zákazů dovozu různých druhů zboží z Evropy do Ruska. Kanada tedy udělala krok, který poškodí její vývoz, a to v naději, že škoda (rozumí se politická škoda) na straně USA bude větší. Tak je to ale i s Trumpem: jím zaváděná dodatečná cla podvazují dovoz do USA, což (skrze vyšší ceny daných položek) poškodí všechny tamní spotřebitele a celou ekonomiku USA kromě oborů, kde ke zvýšení cel dojde, ale Trump cla zvyšuje v naději, že škoda na straně partnerských zemí bude větší.
Respektovaný think-tank OECD představil svou novou prognózu pro českou ekonomiku. V hlavních směrech se hodně podobá prognóze naší: růst HDP letos 2,1 % (my máme 2,0 %), příští rok 2,5 % (my 2,6 %), inflace letos v průměru 2,3 % (my 2,5 %), příští rok 2 % (my 2,3 %).
Prognóza je součástí delší publikace Economic Survey periodicky (jednou za cca 2-3 roky) vydávané pro každou členskou zemi. Publikace vždycky obsahuje i řadu strukturálních témat. Tentokrát například mj. upozorňuje na fakt, že Česko ve srovnání s jinými členy OECD využívá (ve smyslu podílu inkasa na HDP) jen málo daň z nemovitosti. Publikace obsahuje taky upozorňuje na známý fakt, že Česko je v rámci OECD úplně první ohledně toho, jak málo obyvatel má průměrná obec (což je „soutěž“, ve které vyhrát není žádné terno).
A na úplné špičce jsme i v další „soutěži“, v níž být na špičce není žádná výhra: v míře nezaměstnanosti. Ta v Evropské unii jako celku v lednu podle sezonně přepočtených údajů činila 5,8 % (v eurozóně 5,8 %), tj. totéž jako v prosinci (totéž platí pro eurozónu), přičemž nejnižší míru mělo Česko (a Polsko), a to ve výši 2,6 %. Příliš nízká nezaměstnanost není dobrá, neb obecně značí, že lidé se před přijetím nového zaměstnání málo rozhlížejí. A to je samozřejmě špatně pro ekonomickou prosperitu, která je tím rychlejší, čím líp se pracovnímu trhu daří „párovat“ pracovníky a pro ně vhodná pracovní místa. V českém případě je ovšem nízká nezaměstnanost spíš příznakem toho, že zaměstnanci velmi málo mění zaměstnání. A to je pro ekonomickou prosperitu ještě horší, protože jejím průvodním jevem je obvykle přesun zdrojů – včetně pracovní síly – ze starších, méně perspektivních projektů do novějších, nadějnějších.
Kanada tedy vlastně zavedla taky clo na svůj dovoz do USA, jako by chtěla Trumpovi pomoct. Ale výnos z cla půjde samozřejmě do kanadské veřejné kasy a clo je zacíleno tak, aby co nejnepříjemněji zasáhlo domácnosti v USA. Hodně to tedy připomíná (ovšem bez onoho výnosu do státní kasy) evropské sankce vůči Rusku v podobě zákazů dovozu různých druhů zboží z Evropy do Ruska. Kanada tedy udělala krok, který poškodí její vývoz, a to v naději, že škoda (rozumí se politická škoda) na straně USA bude větší. Tak je to ale i s Trumpem: jím zaváděná dodatečná cla podvazují dovoz do USA, což (skrze vyšší ceny daných položek) poškodí všechny tamní spotřebitele a celou ekonomiku USA kromě oborů, kde ke zvýšení cel dojde, ale Trump cla zvyšuje v naději, že škoda na straně partnerských zemí bude větší.
Respektovaný think-tank OECD představil svou novou prognózu pro českou ekonomiku. V hlavních směrech se hodně podobá prognóze naší: růst HDP letos 2,1 % (my máme 2,0 %), příští rok 2,5 % (my 2,6 %), inflace letos v průměru 2,3 % (my 2,5 %), příští rok 2 % (my 2,3 %).
Prognóza je součástí delší publikace Economic Survey periodicky (jednou za cca 2-3 roky) vydávané pro každou členskou zemi. Publikace vždycky obsahuje i řadu strukturálních témat. Tentokrát například mj. upozorňuje na fakt, že Česko ve srovnání s jinými členy OECD využívá (ve smyslu podílu inkasa na HDP) jen málo daň z nemovitosti. Publikace obsahuje taky upozorňuje na známý fakt, že Česko je v rámci OECD úplně první ohledně toho, jak málo obyvatel má průměrná obec (což je „soutěž“, ve které vyhrát není žádné terno).
A na úplné špičce jsme i v další „soutěži“, v níž být na špičce není žádná výhra: v míře nezaměstnanosti. Ta v Evropské unii jako celku v lednu podle sezonně přepočtených údajů činila 5,8 % (v eurozóně 5,8 %), tj. totéž jako v prosinci (totéž platí pro eurozónu), přičemž nejnižší míru mělo Česko (a Polsko), a to ve výši 2,6 %. Příliš nízká nezaměstnanost není dobrá, neb obecně značí, že lidé se před přijetím nového zaměstnání málo rozhlížejí. A to je samozřejmě špatně pro ekonomickou prosperitu, která je tím rychlejší, čím líp se pracovnímu trhu daří „párovat“ pracovníky a pro ně vhodná pracovní místa. V českém případě je ovšem nízká nezaměstnanost spíš příznakem toho, že zaměstnanci velmi málo mění zaměstnání. A to je pro ekonomickou prosperitu ještě horší, protože jejím průvodním jevem je obvykle přesun zdrojů – včetně pracovní síly – ze starších, méně perspektivních projektů do novějších, nadějnějších.