Ranní restart: Automatizace v praxi: Kdo inovuje, roste. Kdo ne, mizí.
Ranni Restart , 10. Mar
Dnes vyjde podíl nezaměstnaných osob, kde se očekává stabilita. Oproti loňskému roku je nezaměstnanost v české ekonomice vyšší, o to o zhruba tři desetiny procentního bodu. Další mírné zvýšení nezaměstnanosti v ČR čekáme pro letošek, ale nemělo by být nijak dramatické. V úterý vyjde finální odhad české inflace za únor. Její předběžný odhad překvapil silnou meziměsíční jádrovou inflací o 0,6 %, což je zhruba trojnásobek hodnoty, která by odpovídala inflačnímu cíli. Zatím neznáme přesnou strukturu, která bude zveřejněna až s finálními daty, nicméně možných kandidátů za tímto vývojem je více (ceny v restauracích kvůli cenám potravin, ceny dovolených kvůli sezónnosti a poptávce, nájmy apod). Každopádně, silná jádrová inflace je signálem pro ČNB ve směru vyčkávání před dalším poklesem sazeb. Tento týden vyjdou za českou ekonomiku také maloobchodní tržby (pokračování příznivého vývoje), průmyslová produkce (pokračování slabého vývoje) a běžný účet. Cyklický vývoj v české ekonomice je nyní zhruba stabilní, když ekonomika prochází pozvolným oživením. Uvidíme, co se bude dít dál (cla, výdaje na obranu apod.). Z hlediska dat na hlavních trzích nebude tento týden příliš bohatý. Ve Státech vyjde inflace, kam se ale zatím nestihly dostat opatření D. Trumpa a jeho administrativy. K tomu bude docházet postupně až během druhého a třetího čtvrtletí. Ale je samozřejmě otázka, jak budou nakonec jednotlivá opatření vypadat, a jak dlouho budou platit.
Na trzích nyní dochází k přehodnocování pohledu na budoucí politiku obou hlavních centrálních bank. ECB minulý týden naznačila možnou pauzu, a celkově tak nemusí jít až na 2 %, jak se ještě před minulým týdnem čekalo, ale skončit výše (nejspíše na 2,25 %, ale vyloučit se nedá ani 2,50 %). U Fedu je situace složitější v tom smyslu, že má explicitně duální cíl (plnou zaměstnanost a inflaci). A současné kroky Trumpa jsou nabídkové povahy, když povedou k opačnému vývoji v obou cílovaných veličinách, tedy ke zhoršení vývoje HDP a trhu práce na straně jedné, a ke zvýšení inflace na straně druhé. My se kloníme k tomu, že si Fed pravděpodobně vybere zaměstnanost, protože Trumpovy kroky mohou sice zvýšit inflaci dočasně (například na horizontu jednoho roku), ale střednědobě mohou působit protiinflačně kvůli slabší poptávce v americké ekonomice. Proto dává smysl, že Fed může jít v souladu s novými informacemi dolů rychleji. Trhy to vidí podobně, což je vidět třeba na vývoji EUR/USD. Novým kanadským premiérem se stane Mark Carney, který se stal předsedou Liberální strany. Mark je bývalý šéf kanadské centrální banky, ale i Bank of England. Klesající volební preference zvrátil Trump, volby se budou konat ještě letos (termín ještě není stanovený). Mezitím Merz řekl, že chce jednat s Francií a UK o sdílení jaderných zbraní. A dnes bude probíhat jednání mezi Ukrajinou a USA v Saudské Arábii. Automatizace v praxi: Kdo inovuje, roste. Kdo ne, mizí.
Automatizace v praxi: Kdo inovuje, roste. Kdo ne, mizí. Představa, že roboti „kradou“ lidem práci, je populární narativ, který slyšíme už roky. Nová studie Robots and Work od akademiků z Minnesoty a Navarry ale přináší jiný pohled: podniky, které robotizují, nejenže nepropouštějí, ale naopak rozšiřují své týmy a nabírají více lidí. Jak je to možné? Roboti přicházejí – a s nimi nové pracovní příležitosti. Studie sledovala americké výrobní podniky mezi lety 2010 a 2022 a porovnávala ty, které investovaly do robotizace, s těmi, které zůstaly u tradiční výroby. Výsledky jsou jednoznačné: firmy, které zavedly roboty, zaznamenaly o 150 % více náborových inzerátů a celková zaměstnanost u nich vzrostla o 15 % ve srovnání s těmi, které inovace ignorovaly. Hlavní důvod? Robotizace nezvyšuje jen výkon jednoho úseku výroby – mění dynamiku celého podniku. Vyšší produktivita znamená více zakázek, větší konkurenceschopnost a tím i větší potřebu zaměstnanců. Ne však těch původních, ale s novým profilem dovedností. Rutinní úkoly přebírají stroje. Lidská práce se posouvá k technicky náročnějším úlohám – údržba, programování, dohled nad výrobními procesy. Poptávka po lidech s technickými dovednostmi raketově roste. Nejde tedy o úbytek práce, ale o její proměnu.
Kdo odmítá robotizaci, prohrává. Ne všechny firmy však na tuto změnu naskočily. Podniky, které robotizaci odmítly, naopak zaznamenaly pokles zaměstnanosti. Důvod? Nedokázaly držet krok s konkurenty, kteří díky automatizaci snižují náklady a zvyšují efektivitu. Tento trend ukazuje, že inovace nevytváří pracovní místa rovnoměrně. Výhody plynou těm, kdo robotizují, zatímco ti, kteří odolávají, se dostávají pod tlak. Na úrovni celého odvětví je efekt robotizace neutrální – zatímco některé firmy expandují, jiné ztrácejí půdu pod nohama. Celkový efekt je tedy vyrovnaný, ale v rámci jednotlivých firem mohou být rozdíly obrovské.
Produktivita vítězí nad zánikem pracovních míst. Hlavní poselství studie je jasné: roboti neberou lidem práci, ale pomáhají firmám růst. Spolupráce mezi lidmi a technologiemi zvyšuje produktivitu, vytváří nové příležitosti a posouvá průmysl vpřed. Klíčové je přizpůsobit se této změně – kdo inovuje, vítězí.
Na trzích nyní dochází k přehodnocování pohledu na budoucí politiku obou hlavních centrálních bank. ECB minulý týden naznačila možnou pauzu, a celkově tak nemusí jít až na 2 %, jak se ještě před minulým týdnem čekalo, ale skončit výše (nejspíše na 2,25 %, ale vyloučit se nedá ani 2,50 %). U Fedu je situace složitější v tom smyslu, že má explicitně duální cíl (plnou zaměstnanost a inflaci). A současné kroky Trumpa jsou nabídkové povahy, když povedou k opačnému vývoji v obou cílovaných veličinách, tedy ke zhoršení vývoje HDP a trhu práce na straně jedné, a ke zvýšení inflace na straně druhé. My se kloníme k tomu, že si Fed pravděpodobně vybere zaměstnanost, protože Trumpovy kroky mohou sice zvýšit inflaci dočasně (například na horizontu jednoho roku), ale střednědobě mohou působit protiinflačně kvůli slabší poptávce v americké ekonomice. Proto dává smysl, že Fed může jít v souladu s novými informacemi dolů rychleji. Trhy to vidí podobně, což je vidět třeba na vývoji EUR/USD. Novým kanadským premiérem se stane Mark Carney, který se stal předsedou Liberální strany. Mark je bývalý šéf kanadské centrální banky, ale i Bank of England. Klesající volební preference zvrátil Trump, volby se budou konat ještě letos (termín ještě není stanovený). Mezitím Merz řekl, že chce jednat s Francií a UK o sdílení jaderných zbraní. A dnes bude probíhat jednání mezi Ukrajinou a USA v Saudské Arábii. Automatizace v praxi: Kdo inovuje, roste. Kdo ne, mizí.
Automatizace v praxi: Kdo inovuje, roste. Kdo ne, mizí. Představa, že roboti „kradou“ lidem práci, je populární narativ, který slyšíme už roky. Nová studie Robots and Work od akademiků z Minnesoty a Navarry ale přináší jiný pohled: podniky, které robotizují, nejenže nepropouštějí, ale naopak rozšiřují své týmy a nabírají více lidí. Jak je to možné? Roboti přicházejí – a s nimi nové pracovní příležitosti. Studie sledovala americké výrobní podniky mezi lety 2010 a 2022 a porovnávala ty, které investovaly do robotizace, s těmi, které zůstaly u tradiční výroby. Výsledky jsou jednoznačné: firmy, které zavedly roboty, zaznamenaly o 150 % více náborových inzerátů a celková zaměstnanost u nich vzrostla o 15 % ve srovnání s těmi, které inovace ignorovaly. Hlavní důvod? Robotizace nezvyšuje jen výkon jednoho úseku výroby – mění dynamiku celého podniku. Vyšší produktivita znamená více zakázek, větší konkurenceschopnost a tím i větší potřebu zaměstnanců. Ne však těch původních, ale s novým profilem dovedností. Rutinní úkoly přebírají stroje. Lidská práce se posouvá k technicky náročnějším úlohám – údržba, programování, dohled nad výrobními procesy. Poptávka po lidech s technickými dovednostmi raketově roste. Nejde tedy o úbytek práce, ale o její proměnu.
Kdo odmítá robotizaci, prohrává. Ne všechny firmy však na tuto změnu naskočily. Podniky, které robotizaci odmítly, naopak zaznamenaly pokles zaměstnanosti. Důvod? Nedokázaly držet krok s konkurenty, kteří díky automatizaci snižují náklady a zvyšují efektivitu. Tento trend ukazuje, že inovace nevytváří pracovní místa rovnoměrně. Výhody plynou těm, kdo robotizují, zatímco ti, kteří odolávají, se dostávají pod tlak. Na úrovni celého odvětví je efekt robotizace neutrální – zatímco některé firmy expandují, jiné ztrácejí půdu pod nohama. Celkový efekt je tedy vyrovnaný, ale v rámci jednotlivých firem mohou být rozdíly obrovské.
Produktivita vítězí nad zánikem pracovních míst. Hlavní poselství studie je jasné: roboti neberou lidem práci, ale pomáhají firmám růst. Spolupráce mezi lidmi a technologiemi zvyšuje produktivitu, vytváří nové příležitosti a posouvá průmysl vpřed. Klíčové je přizpůsobit se této změně – kdo inovuje, vítězí.