Silný růst cen služeb potvrzen
Bleskovka , 11. Mar
Podle finálního odhadu rostly v únoru ceny v české ekonomice o 0,2 % meziměsíčně. V meziročním vyjádření tak dosáhla inflace 2,7 %. Data jsou v souladu s předběžným odhadem, který byl zveřejněn minulý týden. Celkově zůstává inflace na zvýšené úrovni blízko horní hranice tolerančního pásma kolem inflačního cíle (3 %), když jí směrem nahoru táhnou ceny potravin a služeb.
V meziročním vyjádření táhnou inflaci nahoru především ceny potravin, které ovlivňuje růst cen zemědělských výrobců a oživení spotřeby domácností, a také ceny služeb. I ty jsou důsledkem stejných faktorů, když růst cen potravin ovlivňuje ceny v restauracích, a silný trh práce spolu s oživením poptávky domácností pak táhne nahoru i ceny ostatních služeb. To se projevilo i v únoru, kdy ceny služeb vyskočily o 0,7 % meziměsíčně a meziročně byly vyšší o necelých 5 %. Ačkoliv část meziměsíčního vývoje jde na vrub sezónnímu vlivu u cen dovolených, celkově jde o signál, že poptávkové inflační tlaky zůstávají zvýšené.
Pro březen by inflace mohla zůstat na podobné úrovni jako v únoru. Záležet ale bude výrazně na cenách potravin, jejichž vývoj je volatilní, a má v poslední době na inflaci značný vliv. Směrem dolů by měly působit klesající ceny ropy (pohonných hmot), do nichž se promítá nejistota v globální ekonomice a obavy z významného zhoršení makro vývoje v USA a Číně v důsledku obchodní války. V dubnu pak především z důvodu srovnávací základny může inflace více zpomalit a přiblížit se inflačnímu cíli. Tento vývoj vidíme jako dočasný, když pro léto pak může inflace opět lehce zesílit.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu (jeho očekávané pozvolné oživení by nemělo být inflační) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě spíše oslabit.
ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se mírně kloníme ke stabilitě sazeb. Dnešní data potvrzují silný růst cen v sektoru služeb, což je faktor, který dle nás zvyšuje pravděpodobnost ponechání sazeb na stávající úrovni. Stejným směrem působí i nejnovější data vývoje mezd, která vyšla minulý týden.
V meziročním vyjádření táhnou inflaci nahoru především ceny potravin, které ovlivňuje růst cen zemědělských výrobců a oživení spotřeby domácností, a také ceny služeb. I ty jsou důsledkem stejných faktorů, když růst cen potravin ovlivňuje ceny v restauracích, a silný trh práce spolu s oživením poptávky domácností pak táhne nahoru i ceny ostatních služeb. To se projevilo i v únoru, kdy ceny služeb vyskočily o 0,7 % meziměsíčně a meziročně byly vyšší o necelých 5 %. Ačkoliv část meziměsíčního vývoje jde na vrub sezónnímu vlivu u cen dovolených, celkově jde o signál, že poptávkové inflační tlaky zůstávají zvýšené.
Pro březen by inflace mohla zůstat na podobné úrovni jako v únoru. Záležet ale bude výrazně na cenách potravin, jejichž vývoj je volatilní, a má v poslední době na inflaci značný vliv. Směrem dolů by měly působit klesající ceny ropy (pohonných hmot), do nichž se promítá nejistota v globální ekonomice a obavy z významného zhoršení makro vývoje v USA a Číně v důsledku obchodní války. V dubnu pak především z důvodu srovnávací základny může inflace více zpomalit a přiblížit se inflačnímu cíli. Tento vývoj vidíme jako dočasný, když pro léto pak může inflace opět lehce zesílit.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu (jeho očekávané pozvolné oživení by nemělo být inflační) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě spíše oslabit.
ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se mírně kloníme ke stabilitě sazeb. Dnešní data potvrzují silný růst cen v sektoru služeb, což je faktor, který dle nás zvyšuje pravděpodobnost ponechání sazeb na stávající úrovni. Stejným směrem působí i nejnovější data vývoje mezd, která vyšla minulý týden.