Ranní restart
Ranni Restart , 7. Apr
Okolo Trumpem vyhlášených cel toho bylo napsáno už hodně. Jejich síla byla překvapivá jak pro trhy, tak i pro nás. A může mít zásadní dopady na vývoj české ekonomiky. Aktuálně pracujeme na nové prognóze, protože ta stávající nebyla založena na takto dramatickém vývoji. Měli jsme připravenu alternativu, ale ta v sobě nezahrnovala 20% cla na veškerý dovoz z EU. Nová čísla bychom mohli mít připravené zítra nebo ve středu, kdy pravděpodobně dáme tabulku do Restartu a vydáme Měsíčník s novou prognózou. Prognóza bude obsahovat dva scénáře. První, kdy by cla zůstala takto vysoká, a druhý, kdy by se cla postupně snižovala během letošního roku. V tuto chvíli se kloníme k druhé variantě jako k hlavnímu scénáři nové prognózy, protože americká administrativa bude muset pravděpodobně řešit negativní dopady na tamní ekonomiku.
Pokud totiž zůstanou cla na stávající výši či dojde jen ke kosmetickým úpravám, americká ekonomika se s velkou pravděpodobností zaboří do recese, která nemusí být úplně mírná. Nejde totiž jen o samotná cla a jejich vliv na vyšší inflaci a tím slabší poptávku domácností, ale mohou se narušit i dodavatelské řetězce (a tedy nižší produkce průmyslu) a vliv bude mít pravděpodobně i propad hodnoty akcií z poslední doby, který má přímý vliv na spotřebu domácností (nižší hodnota akcií znamená nižší bohatství, a tedy nižší ochotu domácností nakupovat). Nicméně i v případě postupného snižování cel vidím nyní riziko recese v USA kolem 50 % (v případě zachování stávajících cel tak kolem 75-80 %). Jinými slovy americká ekonomika tu zatáčku může vytočit, ale v případě neústupnosti D. Trumpa to může být docela složité. Z pohledu české ekonomiky by příznivější scénář neměl až zase tak výrazné dopady do ekonomického vývoje (růst HDP o pár desetin procentního bodu nižší, vliv do inflace či měnové politiky spíše mírný). V případě recese v USA by ale došlo již ke značným dopadům, protože počáteční dopad obchodní války by byl zesílen ochlazením poptávky v globální poptávce (recese v USA by se přenesla dál do dalších částí světa minimálně v podobě citelného zpomalení růstu).
V pátek vyšel předběžný odhad české inflace za březen. Psal jsem k němu komentář, proto jen krátce. Meziměsíčně dosáhl růst cenové hladiny nepatrných 0,1 %. Což vypadá celkem dobře, nicméně v březnu je v datech negativní sezónní vliv spojený s koncem zimní turistické sezóny (pokles cen dovolených) a navíc klesaly ceny pohonných hmot. Proto kladný růst cen vnímám jako překvapení. Vidět je to na meziroční inflaci, která zůstala na 2,7 %, když jsme očekávali 2,5 % (trh to viděl podobně). Data totiž ovlivnil vysoký růst cen potravin, ve kterém se odráží vysoké ceny zemědělských výrobců (které navíc kvůli očekávanému růstu cen hovězího dále pravděpodobně zesílí) a slušná poptávka domácností. Celkově páteční čísla dle nás zvyšují pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny na květnovém zasedání ČNB, nicméně jisté to není. Jednak se do té doby toho může stát ještě docela dost (Trump, cla apod.) a jednak pro duben čekáme nízkou inflaci mezi 2,0 a 2,5 %, částečně kvůli vlivu srovnávací základny. ČNB tak bude pravděpodobně zvažovat obě možnosti, my se stále mírně kloníme ke stabilitě sazeb.
V pátek vydal ČSÚ také únorová data maloobchodních tržeb. Meziměsíčně rostly tržby o 0,4 %, meziroční růst pak byl 3,8 %. Data vnímáme jako příznivá a v souladu s naším odhadem (také 3,8 %). Na data jsme čekali o něco více netrpělivě, protože v lednu došlo k nečekanému poklesu tržeb o 0,4 % meziměsíčně. Cyklicky se na začátku letoška dle nás v české ekonomice nic zásadního nezměnilo, a proto jsme čekali pro únor korekci a leden vysvětlovali jako možný odraz meziměsíční volatility v datech. Ale nejistota byla zvýšená. Páteční data tento pohled potvrzují.
V pátek vyšla data z amerického trhu práce za březen. Míra nezaměstnanosti se mírně zvýšila o desetinku procentního bodu na 4,2 %. Počet nových pracovních míst dosáhl 228 tisíc. Data lze brát jako příznivá. Počet nových míst o zhruba 100 tisíc překonal očekávání a nezaměstnanost i přes malé zvýšení zůstává velmi nízká. Nicméně v datech samozřejmě nejsou aktuální kroky D. Trumpa. V USA je zpoždění na mezi vývojem HDP a trhem práce relativně malé, zhruba jedno čtvrtletí. Což je intuitivní vzhledem k flexibilitě tamního trhu práce. Každopádně nejnovější šok (ve smyslu negativního impulzu), který Trump dodal, by měl být vidět v datech tak v létě, protože pravděpodobně došlo k předzásobení, část vlivů bude nabíhat postupně, protože data spuštění opatření a protiopatření nejsou stejná atd. V pátek měl vystoupení šéf Fedu Powell. Ještě předtím komunikoval D. Trump, že je vhodný čas na snížení sazeb. Což z pohledu Trumpa dává smysl, protože nyní se hraje o to, jak moc velký negativní impulz do amerického HDP bude následovat, a nižší sazby by ho zmírnily. Powell ale zastal jestřábí postoj, když řekl, že by cla mohla mít persistentní vliv na inflaci. Fed musí zajistit, aby nedošlo k zásadnějšímu inflačnímu vývoji. Je samozřejmě otázka, jak moc jde o skutečný pohled Fedu a jak moc jde o odpověď Trumpovi, že Fed je nezávislý. Protože, jak jsem psal minule v Restartech, cla mohou být inflační impulz, ale spíše krátkodobý. Daleko větší problém může být protiinflační vývoj, pokud by americká ekonomika spadla do recese. A po minulém týdnu je recese z pohledu pravděpodobnosti blíž. Za mě by proto asi ideální bylo, kdyby se Fed vymezil vůči clům jako o politice poškozují ekonomiku Států, a raději snížil sazby. Protože výraznější nebezpečí je nyní spíše dolů, a to střednědobě. Ale možná si Fed říká, že v případě problémů může pak snížit sazby velmi razantně.
Pokud totiž zůstanou cla na stávající výši či dojde jen ke kosmetickým úpravám, americká ekonomika se s velkou pravděpodobností zaboří do recese, která nemusí být úplně mírná. Nejde totiž jen o samotná cla a jejich vliv na vyšší inflaci a tím slabší poptávku domácností, ale mohou se narušit i dodavatelské řetězce (a tedy nižší produkce průmyslu) a vliv bude mít pravděpodobně i propad hodnoty akcií z poslední doby, který má přímý vliv na spotřebu domácností (nižší hodnota akcií znamená nižší bohatství, a tedy nižší ochotu domácností nakupovat). Nicméně i v případě postupného snižování cel vidím nyní riziko recese v USA kolem 50 % (v případě zachování stávajících cel tak kolem 75-80 %). Jinými slovy americká ekonomika tu zatáčku může vytočit, ale v případě neústupnosti D. Trumpa to může být docela složité. Z pohledu české ekonomiky by příznivější scénář neměl až zase tak výrazné dopady do ekonomického vývoje (růst HDP o pár desetin procentního bodu nižší, vliv do inflace či měnové politiky spíše mírný). V případě recese v USA by ale došlo již ke značným dopadům, protože počáteční dopad obchodní války by byl zesílen ochlazením poptávky v globální poptávce (recese v USA by se přenesla dál do dalších částí světa minimálně v podobě citelného zpomalení růstu).
V pátek vyšel předběžný odhad české inflace za březen. Psal jsem k němu komentář, proto jen krátce. Meziměsíčně dosáhl růst cenové hladiny nepatrných 0,1 %. Což vypadá celkem dobře, nicméně v březnu je v datech negativní sezónní vliv spojený s koncem zimní turistické sezóny (pokles cen dovolených) a navíc klesaly ceny pohonných hmot. Proto kladný růst cen vnímám jako překvapení. Vidět je to na meziroční inflaci, která zůstala na 2,7 %, když jsme očekávali 2,5 % (trh to viděl podobně). Data totiž ovlivnil vysoký růst cen potravin, ve kterém se odráží vysoké ceny zemědělských výrobců (které navíc kvůli očekávanému růstu cen hovězího dále pravděpodobně zesílí) a slušná poptávka domácností. Celkově páteční čísla dle nás zvyšují pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny na květnovém zasedání ČNB, nicméně jisté to není. Jednak se do té doby toho může stát ještě docela dost (Trump, cla apod.) a jednak pro duben čekáme nízkou inflaci mezi 2,0 a 2,5 %, částečně kvůli vlivu srovnávací základny. ČNB tak bude pravděpodobně zvažovat obě možnosti, my se stále mírně kloníme ke stabilitě sazeb.
V pátek vydal ČSÚ také únorová data maloobchodních tržeb. Meziměsíčně rostly tržby o 0,4 %, meziroční růst pak byl 3,8 %. Data vnímáme jako příznivá a v souladu s naším odhadem (také 3,8 %). Na data jsme čekali o něco více netrpělivě, protože v lednu došlo k nečekanému poklesu tržeb o 0,4 % meziměsíčně. Cyklicky se na začátku letoška dle nás v české ekonomice nic zásadního nezměnilo, a proto jsme čekali pro únor korekci a leden vysvětlovali jako možný odraz meziměsíční volatility v datech. Ale nejistota byla zvýšená. Páteční data tento pohled potvrzují.
V pátek vyšla data z amerického trhu práce za březen. Míra nezaměstnanosti se mírně zvýšila o desetinku procentního bodu na 4,2 %. Počet nových pracovních míst dosáhl 228 tisíc. Data lze brát jako příznivá. Počet nových míst o zhruba 100 tisíc překonal očekávání a nezaměstnanost i přes malé zvýšení zůstává velmi nízká. Nicméně v datech samozřejmě nejsou aktuální kroky D. Trumpa. V USA je zpoždění na mezi vývojem HDP a trhem práce relativně malé, zhruba jedno čtvrtletí. Což je intuitivní vzhledem k flexibilitě tamního trhu práce. Každopádně nejnovější šok (ve smyslu negativního impulzu), který Trump dodal, by měl být vidět v datech tak v létě, protože pravděpodobně došlo k předzásobení, část vlivů bude nabíhat postupně, protože data spuštění opatření a protiopatření nejsou stejná atd. V pátek měl vystoupení šéf Fedu Powell. Ještě předtím komunikoval D. Trump, že je vhodný čas na snížení sazeb. Což z pohledu Trumpa dává smysl, protože nyní se hraje o to, jak moc velký negativní impulz do amerického HDP bude následovat, a nižší sazby by ho zmírnily. Powell ale zastal jestřábí postoj, když řekl, že by cla mohla mít persistentní vliv na inflaci. Fed musí zajistit, aby nedošlo k zásadnějšímu inflačnímu vývoji. Je samozřejmě otázka, jak moc jde o skutečný pohled Fedu a jak moc jde o odpověď Trumpovi, že Fed je nezávislý. Protože, jak jsem psal minule v Restartech, cla mohou být inflační impulz, ale spíše krátkodobý. Daleko větší problém může být protiinflační vývoj, pokud by americká ekonomika spadla do recese. A po minulém týdnu je recese z pohledu pravděpodobnosti blíž. Za mě by proto asi ideální bylo, kdyby se Fed vymezil vůči clům jako o politice poškozují ekonomiku Států, a raději snížil sazby. Protože výraznější nebezpečí je nyní spíše dolů, a to střednědobě. Ale možná si Fed říká, že v případě problémů může pak snížit sazby velmi razantně.