Ranní restart: Smoot-Hawley 2.0
Ranni Restart , 8. Apr
Čína ohlásila, že zavede odvetná cla ve výši 34 %, které mají začít platit ve čtvrtek. Trump reagoval prohlášením, že pokud oni 34 %, tak USA přihodí na Čínu dalších 50 %. Čína slíbila, že bude „bojovat až do konce“. EU (= předsedkyně Komise) mezitím prohlásila, že by mohla zrušit cla na americké průmyslové zboží, pokud by USA rovněž stejně snížila cla. Nicméně se taky objevila informace, že, Komise navrhne uvalit odvetná cla ve výši až 25 %. Peter Navaro, hlavní celní poradce Trumpa, řekl, že EU musí odstranit necelní obchodní překážky, včetně daně z přidané hodnoty, aby mohla uzavřít dohodu se Spojenými státy. Trump pak řekl, že je ochoten jednat, ale za tvrdých podmínek, a naznačil, že chce zůstat u cel.
„Reciproční“ cla oznámené minulý týden vstoupí v platnost zítra. Finanční trhy byly několik dnů v panice, dnešní obchodování v Asii začalo růstem. Roste tlak na Kongres, aby cla zastavily/zrušily. Podle Ústavy je totiž pravomoc rozhodovat o clech na Kongresu. Rychlý pokles finančních trhů každopádně otevírá obavy ohledně dalších škod jako tomu bylo například v roce 2022, kdy poklesy cen UK dluhopisů způsobily problémy UK penzijním fondům a centrální banka musela přistoupit k opatřením ke stabilizaci. Začínají margin cally, klesá cena zlata, ukazatele očekávané volatility vzrostly. To vše může vést k nuceným výprodejům, které by mohly ještě prohloubit ztráty. Koruna prozatím reaguje velmi mírně vzhledem k rizikům. Vývoj regionálních kolegyň nebo obecně měn rozvíjejících se trhů by implikoval korunu blíže 25,5. Včera zveřejněná průmyslová produkce v ČR za únor byla lepší (+1,5 % y/y) než se čekalo (-0,7 % y/y).
Smoot-Hawley 2.0? Co nám obchodní válka z 30. let říká o Trumpově celní revoluci „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni si ji zopakovat.“ – George Santayana Když Donald Trump oznámil dramatické zvýšení cel, tak to znělo povědomě – jako ozvěna jedné z nejikoničtějších obchodních chyb 20. století: Smoot-Hawleyova tarifu z roku 1930, který místo ochrany americké ekonomiky uvrhl svět do obchodní války a prohloubil Velkou depresi. Co přesně se tehdy stalo – a proč to stojí za připomenutí právě dnes? Zrození obchodní války. Ve 20. letech se americké zemědělství potýkalo s hlubokou krizí. Farmáři tlačili na vládu, aby je ochránila před levným dovozem. Výsledkem byl tarif Smoot-Hawley, který zvýšil cla na více než 20 000 položek, včetně klíčových produktů jako ocel, textil, či zemědělské komodity. Reakce přišla rychle. Už během projednávání zákona podalo 35 zemí formální protest, a krátce po jeho schválení největší obchodní partneři USA – Kanada, Francie, Španělsko či Itálie – zavedli odvetná cla na americké zboží. Nešlo jen o zemědělské produkty, ale hlavně o tehdy rostoucí americké exporty – automobily, filmové technologie, strojní vybavení.
Studie z National Bureau of Economic Research (Mitchener et al., 2021) přináší data o bilaterálním obchodu 99 zemí v období 1925–1938. Na rozdíl od dřívějších názorů, že pokles obchodu byl daný hlavně krizí, tato analýza ukazuje jasně, že obchodní válka pokles ekonomiky výrazně prohloubila: 1) Země, které oficiálně protestovaly, snížily dovoz z USA o 15–22 %. 2) Země, které uvalily odvetná cla, omezily dovoz z USA o 28–33 %. 3) A to i přes doložky nejvyšších výhod (MFN) – země často obešly pravidla například zavedením kvót nebo změnou celní báze (např. clo podle hmotnosti místo ceny u aut). Zvláště tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly USA, například automobily. Země nejednaly náhodně. Studie ukazuje, že retaliace (odvetná cla) byla cílená a strategická – země jako Kanada, Francie či Argentina útočily přesně tam, kde mohly USA bolet nejvíc. A to nejen ekonomicky, ale i politicky: údery směřovaly často na zboží spojené s voličskou základnou amerických republikánů. Obchodní válka se stala formou tiché politické odvety. Analogii tohoto přístupu najdeme i v nedávné době: cla na sóju, whisky či Harley-Davidson – výrobky z „červených států“. Autoři jasně ukazují, že země, které uvalily odvety, přišly o 8–17 % svých zisků z obchodu. USA sice získaly krátkodobou ochranu domácí produkce, ale ztratily klíčové exportní trhy. Celkově byl efekt na globální obchod devastující. Letem světem
„Reciproční“ cla oznámené minulý týden vstoupí v platnost zítra. Finanční trhy byly několik dnů v panice, dnešní obchodování v Asii začalo růstem. Roste tlak na Kongres, aby cla zastavily/zrušily. Podle Ústavy je totiž pravomoc rozhodovat o clech na Kongresu. Rychlý pokles finančních trhů každopádně otevírá obavy ohledně dalších škod jako tomu bylo například v roce 2022, kdy poklesy cen UK dluhopisů způsobily problémy UK penzijním fondům a centrální banka musela přistoupit k opatřením ke stabilizaci. Začínají margin cally, klesá cena zlata, ukazatele očekávané volatility vzrostly. To vše může vést k nuceným výprodejům, které by mohly ještě prohloubit ztráty. Koruna prozatím reaguje velmi mírně vzhledem k rizikům. Vývoj regionálních kolegyň nebo obecně měn rozvíjejících se trhů by implikoval korunu blíže 25,5. Včera zveřejněná průmyslová produkce v ČR za únor byla lepší (+1,5 % y/y) než se čekalo (-0,7 % y/y).
Smoot-Hawley 2.0? Co nám obchodní válka z 30. let říká o Trumpově celní revoluci „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni si ji zopakovat.“ – George Santayana Když Donald Trump oznámil dramatické zvýšení cel, tak to znělo povědomě – jako ozvěna jedné z nejikoničtějších obchodních chyb 20. století: Smoot-Hawleyova tarifu z roku 1930, který místo ochrany americké ekonomiky uvrhl svět do obchodní války a prohloubil Velkou depresi. Co přesně se tehdy stalo – a proč to stojí za připomenutí právě dnes? Zrození obchodní války. Ve 20. letech se americké zemědělství potýkalo s hlubokou krizí. Farmáři tlačili na vládu, aby je ochránila před levným dovozem. Výsledkem byl tarif Smoot-Hawley, který zvýšil cla na více než 20 000 položek, včetně klíčových produktů jako ocel, textil, či zemědělské komodity. Reakce přišla rychle. Už během projednávání zákona podalo 35 zemí formální protest, a krátce po jeho schválení největší obchodní partneři USA – Kanada, Francie, Španělsko či Itálie – zavedli odvetná cla na americké zboží. Nešlo jen o zemědělské produkty, ale hlavně o tehdy rostoucí americké exporty – automobily, filmové technologie, strojní vybavení.
Studie z National Bureau of Economic Research (Mitchener et al., 2021) přináší data o bilaterálním obchodu 99 zemí v období 1925–1938. Na rozdíl od dřívějších názorů, že pokles obchodu byl daný hlavně krizí, tato analýza ukazuje jasně, že obchodní válka pokles ekonomiky výrazně prohloubila: 1) Země, které oficiálně protestovaly, snížily dovoz z USA o 15–22 %. 2) Země, které uvalily odvetná cla, omezily dovoz z USA o 28–33 %. 3) A to i přes doložky nejvyšších výhod (MFN) – země často obešly pravidla například zavedením kvót nebo změnou celní báze (např. clo podle hmotnosti místo ceny u aut). Zvláště tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly USA, například automobily. Země nejednaly náhodně. Studie ukazuje, že retaliace (odvetná cla) byla cílená a strategická – země jako Kanada, Francie či Argentina útočily přesně tam, kde mohly USA bolet nejvíc. A to nejen ekonomicky, ale i politicky: údery směřovaly často na zboží spojené s voličskou základnou amerických republikánů. Obchodní válka se stala formou tiché politické odvety. Analogii tohoto přístupu najdeme i v nedávné době: cla na sóju, whisky či Harley-Davidson – výrobky z „červených států“. Autoři jasně ukazují, že země, které uvalily odvety, přišly o 8–17 % svých zisků z obchodu. USA sice získaly krátkodobou ochranu domácí produkce, ale ztratily klíčové exportní trhy. Celkově byl efekt na globální obchod devastující. Letem světem