Ranní restart
Ranni Restart , 15. Apr
Donald Trump, zdá se, začíná značně ustupovat ze svých záměrů v oblasti cel. Po víkendovém udělení výjimky na dovoz elektroniky (telefonů, počítačů apod.) naznačil možné snížení cel na automobily. Za sebe úplně nevěřím na vyjednávací taktiku, ale jako daleko pravděpodobnější se mi zdá, že Trumpa a republikány obecně vystrašil vývoj americké ekonomiky, který může značně ovlivnit příští volby. Padají trhy, americké státní dluhopisy zažívají výprodej a pravděpodobnost recese výrazně stoupá. I nadále vidím pravděpodobnost recese v USA i v relativně příznivém makro scénáři kolem 50 %, v případě celní války jako velmi pravděpodobnou.
Mimochodem, v pátek vyšel sentiment domácností, který je důležitý už jen z toho důvodu, že spotřeba domácností tvoří vzhledem ke struktuře americké ekonomiky skoro 70 % HDP. A není to úplně příjemný pohled. Celkový sentiment domácností výrazně spadnul. A tomu stoupla inflační očekávání domácností pro nejbližší rok již přes 6 %.
Případná recese v americké ekonomice by byla nepříjemná i pro českou ekonomiku, protože by se přenesla do světové ekonomiky a ovlivnila německou ekonomiku (a tím i nás) jako dodatečný negativní poptávkový impulz k již stávající obchodní válce. Jinými slovy by byl počáteční negativní efekt cel značně zesílen. Z hlediska celkového rozsahu by záleželo na tom, jak hluboko by americká ekonomika spadla.
Možných scénářů takového vývoje je velké množství. Jako jednu z mnoha možností jsme připravili pro ilustraci makro scénář, kde by na konci roku byly cla na vývoz z EU do Států 20 % a k tomu by americká ekonomika spadla do relativně mělké recese. Česká ekonomika by situaci ustála, ale za cenu výrazného zpomalení růstu HDP na 2 roky. Kvůli negativnímu vlivu slabé zahraniční poptávky by inflace spadla pod cíl, míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. Výrazněji by ale zpomalil mzdový růst, když zaměstnanci by volili zachování zaměstnání (namísto vyššího mzdového růstu). ČNB by pravděpodobně musela jít výrazněji dolů, když by repo sazba mohla jít na 2 %. Koruna by byla slabší.
Mimochodem, v pátek vyšel sentiment domácností, který je důležitý už jen z toho důvodu, že spotřeba domácností tvoří vzhledem ke struktuře americké ekonomiky skoro 70 % HDP. A není to úplně příjemný pohled. Celkový sentiment domácností výrazně spadnul. A tomu stoupla inflační očekávání domácností pro nejbližší rok již přes 6 %.
Případná recese v americké ekonomice by byla nepříjemná i pro českou ekonomiku, protože by se přenesla do světové ekonomiky a ovlivnila německou ekonomiku (a tím i nás) jako dodatečný negativní poptávkový impulz k již stávající obchodní válce. Jinými slovy by byl počáteční negativní efekt cel značně zesílen. Z hlediska celkového rozsahu by záleželo na tom, jak hluboko by americká ekonomika spadla.
Možných scénářů takového vývoje je velké množství. Jako jednu z mnoha možností jsme připravili pro ilustraci makro scénář, kde by na konci roku byly cla na vývoz z EU do Států 20 % a k tomu by americká ekonomika spadla do relativně mělké recese. Česká ekonomika by situaci ustála, ale za cenu výrazného zpomalení růstu HDP na 2 roky. Kvůli negativnímu vlivu slabé zahraniční poptávky by inflace spadla pod cíl, míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. Výrazněji by ale zpomalil mzdový růst, když zaměstnanci by volili zachování zaměstnání (namísto vyššího mzdového růstu). ČNB by pravděpodobně musela jít výrazněji dolů, když by repo sazba mohla jít na 2 %. Koruna by byla slabší.