Riziko americké recese výrazně roste
Měsíční strategie - dluhopisy a měny , 23. Apr
Donald Trump vyhlásil vysoká cla na většinu ekonomik světa. Ještě předtím, než většina zemí či bloků (EU) stihla spustit odvetná cla, D. Trump couvl a na devadesát dní velkou část z nich pozastavil. Důvodem byla s velkou pravděpodobností reakce trhů, kdy kvůli výraznému riziku americké recese začaly padat ceny akcií, rostly výnosy amerických státních dluhopisů a oslabil dolar (celkově došlo k odlivu části kapitálu z USA). V platnosti ale zůstávají cla na Čínu, která spustila odvetná opatření (cla a zastavení vývozu některých materiálů). Aktuálně jsou cla mezi USA a Čínou ve výši, která v podstatě zastavuje vzájemný obchod. Trump udělil některé výjimky (elektronika), nicméně obchod mezi USA a Čínou je narušen.
Naprosto nepochopitelná celní politika D. Trumpa poškodí všechny země, nicméně dopady na americkou ekonomiku mohou být jedny z nejsilnějších, a to ve směru zvýšení inflace a zpomalení růstu ekonomiky. Navíc významně roste riziko recese v americké ekonomice, což by se přetavilo minimálně do značného ochlazení globální poptávky. Reakce trhů je tak z tohoto pohledu intuitivní, postupně se přehodnocují očekávání na měnovou politiku centrálních bank směrem dolů a nejistota je extrémní, což samo o sobě poškozuje spotřebu i investice.
Cla se mění ze dne na den a nedá se tak vyloučit, že může dojít k postupnému uklidnění situace. Midterm volby v USA jsou již v listopadu 2026 a případná recese americké ekonomiky by výsledek voleb pravděpodobně silně ovlivnila. Proto stále vidíme jako o něco pravděpodobnější, že Trump ustoupí a cla během letošního roku sníží. Takový vývoj vidíme jako hlavní scénář naší prognózy. Nedá se ale vyloučit ani pokračování celní války, což vnímáme jako jednu z alternativ. Pokud se situace postupně uklidní, pravděpodobnost americké recese může být nyní kolem 50 %. Pokud se situace neuklidní, americká recese by byla značně pravděpodobná. To může dodat do globální ekonomiky dodatečný negativní impulz.
V rámci hlavního scénáře naší prognózy přepokládáme, že v platnosti zůstanou cla na dovoz aut z EU do USA, „reciproční“ cla budou snížena na 10 % a nebudou zaváděná plošná odvetná opatření ze strany EU. To bude implikovat pro letošní rok nižší růst HDP v ČR, který snižujeme z 2 % na 1,7 % (již v předcházející prognóze jsme počítali s vlivem zhruba 0,2 procentního bodu, proto je změna relativně mírná). Pro příští rok konzistentně s tím posouváme očekávaný růst HDP z 2,6 % na 2,1 %, kdy negativní vliv z celních tarifů bude částečně kompenzován zlepšeným vývojem v Německu v souvislosti s tamní fiskální expanzí. Prognózu inflace téměř neměníme, když odveta EU bude pravděpodobně zaměřena značně selektivně, a nemusí být tak příliš inflační. Opačným směrem budou navíc působit vlivy nižších cen komodit (ropy) a energií a slabšího růstu HDP. Dodatečným protiinflačním rizikem je případné přesměrování dovozů z Číny mimo jiné i do EU.
Pokud se ve světové ekonomice celní válka rozjede naplno, dopady budou daleko větší. Jako jednu z mnoha možností jsme připravili pro ilustraci makro scénář, kde by na konci roku byly cla na vývoz z EU do USA ve výši 20 %, a k tomu by americká ekonomika spadla do mělké recese. Česká ekonomika by situaci ustála, ale za cenu výrazného zpomalení růstu HDP na 2 roky. Kvůli negativnímu vlivu slabé zahraniční poptávky by inflace spadla pod cíl, míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. Výrazněji by ale zpomalil mzdový růst, když zaměstnanci by volili zachování zaměstnání (namísto vyššího mzdového růstu). A ČNB by pravděpodobně musela jít výrazněji dolů, když by repo sazba mohla jít na 2 %. Koruna by byla slabší.
Naprosto nepochopitelná celní politika D. Trumpa poškodí všechny země, nicméně dopady na americkou ekonomiku mohou být jedny z nejsilnějších, a to ve směru zvýšení inflace a zpomalení růstu ekonomiky. Navíc významně roste riziko recese v americké ekonomice, což by se přetavilo minimálně do značného ochlazení globální poptávky. Reakce trhů je tak z tohoto pohledu intuitivní, postupně se přehodnocují očekávání na měnovou politiku centrálních bank směrem dolů a nejistota je extrémní, což samo o sobě poškozuje spotřebu i investice.
Cla se mění ze dne na den a nedá se tak vyloučit, že může dojít k postupnému uklidnění situace. Midterm volby v USA jsou již v listopadu 2026 a případná recese americké ekonomiky by výsledek voleb pravděpodobně silně ovlivnila. Proto stále vidíme jako o něco pravděpodobnější, že Trump ustoupí a cla během letošního roku sníží. Takový vývoj vidíme jako hlavní scénář naší prognózy. Nedá se ale vyloučit ani pokračování celní války, což vnímáme jako jednu z alternativ. Pokud se situace postupně uklidní, pravděpodobnost americké recese může být nyní kolem 50 %. Pokud se situace neuklidní, americká recese by byla značně pravděpodobná. To může dodat do globální ekonomiky dodatečný negativní impulz.
V rámci hlavního scénáře naší prognózy přepokládáme, že v platnosti zůstanou cla na dovoz aut z EU do USA, „reciproční“ cla budou snížena na 10 % a nebudou zaváděná plošná odvetná opatření ze strany EU. To bude implikovat pro letošní rok nižší růst HDP v ČR, který snižujeme z 2 % na 1,7 % (již v předcházející prognóze jsme počítali s vlivem zhruba 0,2 procentního bodu, proto je změna relativně mírná). Pro příští rok konzistentně s tím posouváme očekávaný růst HDP z 2,6 % na 2,1 %, kdy negativní vliv z celních tarifů bude částečně kompenzován zlepšeným vývojem v Německu v souvislosti s tamní fiskální expanzí. Prognózu inflace téměř neměníme, když odveta EU bude pravděpodobně zaměřena značně selektivně, a nemusí být tak příliš inflační. Opačným směrem budou navíc působit vlivy nižších cen komodit (ropy) a energií a slabšího růstu HDP. Dodatečným protiinflačním rizikem je případné přesměrování dovozů z Číny mimo jiné i do EU.
Pokud se ve světové ekonomice celní válka rozjede naplno, dopady budou daleko větší. Jako jednu z mnoha možností jsme připravili pro ilustraci makro scénář, kde by na konci roku byly cla na vývoz z EU do USA ve výši 20 %, a k tomu by americká ekonomika spadla do mělké recese. Česká ekonomika by situaci ustála, ale za cenu výrazného zpomalení růstu HDP na 2 roky. Kvůli negativnímu vlivu slabé zahraniční poptávky by inflace spadla pod cíl, míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. Výrazněji by ale zpomalil mzdový růst, když zaměstnanci by volili zachování zaměstnání (namísto vyššího mzdového růstu). A ČNB by pravděpodobně musela jít výrazněji dolů, když by repo sazba mohla jít na 2 %. Koruna by byla slabší.