CZ Ranní restart
Ranni Restart , 23. Apr
Španělský premiér oznámil, že výdaje jeho země na obranu letos dosáhnou hranice 2 % HDP, na které se dohodli členové NATO. Na první pohled se to zdá jako dobrá zpráva, protože právě tato země patřila k těm, které v rámci NATO na uvedenou dohodu dosud kašlaly nejvíc. Jak už jsem tady ale psal před necelým měsícem: Španělsko o navýšení svých zbrojních výdajů mluví už delší dobu, ale původně plánovalo do nich počítat i výdaje na kyberbezpečnost, na boj s terorismem, a dokonce i na snížení uhlíkových emisí – protože to vše se prý nepřímo odráží i v obranyschopnosti země za Pyrenejemi. Bude proto třeba počkat na oficiální údaje samotného NATO, které má pro tento účel jakžtakž harmonizovanou metodiku.
Rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International (RBI) ohlásila, že pozastavuje aktivity směřující k prodeji její ruské dcery. Důvodem tohoto pozastavení je jistě nejspíš nedávné zvýšení šance, že konflikt na Ukrajině skončí, v kterémžto případě by se sankce proti Rusku mohly začít uvolňovat. Banka, která bude mít v tom okamžiku v Rusku už fungující dceru, bude mít před konkurencí záviděníhodný náskok. RBI tvrdí, že doposud neukončila své aktivity v Rusku zjednodušeně řečeno proto, že odchod z Ruska, který by byl přijatelný z pohledu péče řádného hospodáře (tj. který by nevedl k nepřiměřeně velkému prodělku), nebyl dosud možný. Druhá možnost je, že si RBI překážky pro takový odchod tak trochu pěstovala – právě proto, aby „nemohla“ své fungování v Rusku ukončit, a tedy aby byla připravena (na rozdíl od konkurence, která Rusko opustila) ihned nabízet plnohodnotné bankovní služby, jakmile se od protiruských sankcí začne upouštět. Ovšem co víc odpovídá pravdě, to vědí jen lidé, kteří mají k postavení RBI v Rusku věci hodně blízko.
Míra zadlužení českého státu v širokém smyslu (tedy centrální vláda + kraje + obce + zdravotní pojišťovny) ke konci loňského roku činila 43,6 % HDP. Meziročně se tedy zvýšila o cca 1 pb. Je to špatná zpráva? Ne nutně. Zaprvé, Česko patří v rámci Evropské unie i tak pořád do nejméně zadlužené třetiny, přičemž jeho pozice by byla i lepší, kdyby uvedený podíl nevycházel níž mj. pro tři země (Irsko, Lucembursko, Nizozemí), jejichž jmenovatel, tedy HDP, vykazuje z důvodu „specifik“ těchto ekonomik (jde tak trochu o daňové ráje) nepřirozeně vysoké hodnoty. Zadruhé, vysoká míra zadlužení nemusí být nic špatného. Správný investor – v tomto případě investor do státních dluhopisů zadlužené země – nezkoumá primárně výši dluhu, nýbrž riziko, že dlužnická země nebude v budoucnu schopna své dluhy splácet. Stručně řečeno, nezkoumá zadluženost, nýbrž bonitu. Vysoká míra zadlužení může vzniknout tak, že daná země udělala na dluh velké racionální investice do své budoucí prosperity. Racionálními se rozumějí investice, které zvyšují očekávané příjmy země víc než její očekávané výdaje plynoucí z dluhu. Racionální investice tedy zvyšují bonitu země; že zvyšují i její zadlužení, už není z hlediska atraktivity jejích dluhopisů pro investory tak podstatné. V debatách, jestli aktuální vládní kabinet projídá budoucnost země, přetěžuje ji dluhy a podobně, bychom proto měli věnovat menší pozornost jednomu jedinému číslu (míře zadlužení), a spíš zkoumat racionalitu konkrétních výdajů, které k zadlužování vedou. Jenomže zatímco porovnat dvě čísla v čase nebo prostoru umí každý absolvent základní školy, posoudit racionalitu jednotlivých investičních projektů je pekelně těžké, a to i zpětně, natožpak předem.
Tolik ekonomické události posledních dní, které nemají co do činění se zahraničněobchodními prostocviky americké administrativy. Na závěr tohoto RR se ale nelze nezmínit aspoň heslovitě o dalších otřesech, které Trumpovo celní řádění má. Mezinárodní měnový fond snížil svou prognózu růstu světové ekonomiky pro letošek z 3,3 % (to čekal loni v říjnu) na 2,8 %; pro Česko z 2,4 % na 1,6 %. Končící německá vláda snížila výhled růstu německé ekonomiky pro letošek z +0,3 % (to čekala letos v lednu) na nulu. Naše západní sousedy tak čeká už třetí rok přibližné stagnace. Logistická společnost DHL ode dneška přestala dodávat do Spojených států zásilky v hodnotě přes 800 dolarů určené soukromým osobám. Krok odůvodňuje změnami v celních povinnostech zavedenými americkou vládou (800 dolarů je limit, nad kterým je třeba platit všechna příslušná cla; pro zboží z Číny a Hong Kongu americká vláda tuto výjimku od 2.5.2025 zrušila). Agentura Bloomberg se zmínila o tom, že Trumpova administrativa plánuje tlak na ostatní země, aby omezily obchod s Čínou výměnou za celní výjimky ze strany Spojených států. Čína proto vydala varování, že pokud by některá země na takovou dohodu s USA přistoupila, dočka se ze strany Pekingu odpovídajících protiopatření. Americká vláda vymyslela nový půvabný způsob ekonomického boje proti Číně: lodě vyrobené v Číně budou muset při využívání amerických přístavů platit dodatečné poplatky. Podle amerického ministerstva zahraničního obchodu je cílem podpořit stavbu lodí ve Spojených státech a podkopat dominantní postavení Číny v tomto odvětví. Nelze tedy do budoucna vyloučit například to, že turista přijíždějící do USA bude muset zaplatit speciální pokutu, pokud bude používat zboží čínské výroby, třeba mobil nebo oblečení (bude záležet na tom, v kterých všech odvětvích chce Trump vrátit svou zemi do pozice montovny).
A nakonec jedna mírně dobrá zpráva z dnešního rána: Trump podle agentury Bloomberg uvedl (v rozporu se svými prohlášeními v minulých dnech), že nemá v úmyslu vyhodit Jerome Powella z pozice předsedy Fedu. To samo o sobě je samozřejmě velmi dobrá zpráva, protože potvrzuje politickou nezávislost Fedu. Dobrý dojem ale oslabuje fakt, že se tak potvrzuje chaotičnost a naprostá nespolehlivost Trumpových prohlášení.
Rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International (RBI) ohlásila, že pozastavuje aktivity směřující k prodeji její ruské dcery. Důvodem tohoto pozastavení je jistě nejspíš nedávné zvýšení šance, že konflikt na Ukrajině skončí, v kterémžto případě by se sankce proti Rusku mohly začít uvolňovat. Banka, která bude mít v tom okamžiku v Rusku už fungující dceru, bude mít před konkurencí záviděníhodný náskok. RBI tvrdí, že doposud neukončila své aktivity v Rusku zjednodušeně řečeno proto, že odchod z Ruska, který by byl přijatelný z pohledu péče řádného hospodáře (tj. který by nevedl k nepřiměřeně velkému prodělku), nebyl dosud možný. Druhá možnost je, že si RBI překážky pro takový odchod tak trochu pěstovala – právě proto, aby „nemohla“ své fungování v Rusku ukončit, a tedy aby byla připravena (na rozdíl od konkurence, která Rusko opustila) ihned nabízet plnohodnotné bankovní služby, jakmile se od protiruských sankcí začne upouštět. Ovšem co víc odpovídá pravdě, to vědí jen lidé, kteří mají k postavení RBI v Rusku věci hodně blízko.
Míra zadlužení českého státu v širokém smyslu (tedy centrální vláda + kraje + obce + zdravotní pojišťovny) ke konci loňského roku činila 43,6 % HDP. Meziročně se tedy zvýšila o cca 1 pb. Je to špatná zpráva? Ne nutně. Zaprvé, Česko patří v rámci Evropské unie i tak pořád do nejméně zadlužené třetiny, přičemž jeho pozice by byla i lepší, kdyby uvedený podíl nevycházel níž mj. pro tři země (Irsko, Lucembursko, Nizozemí), jejichž jmenovatel, tedy HDP, vykazuje z důvodu „specifik“ těchto ekonomik (jde tak trochu o daňové ráje) nepřirozeně vysoké hodnoty. Zadruhé, vysoká míra zadlužení nemusí být nic špatného. Správný investor – v tomto případě investor do státních dluhopisů zadlužené země – nezkoumá primárně výši dluhu, nýbrž riziko, že dlužnická země nebude v budoucnu schopna své dluhy splácet. Stručně řečeno, nezkoumá zadluženost, nýbrž bonitu. Vysoká míra zadlužení může vzniknout tak, že daná země udělala na dluh velké racionální investice do své budoucí prosperity. Racionálními se rozumějí investice, které zvyšují očekávané příjmy země víc než její očekávané výdaje plynoucí z dluhu. Racionální investice tedy zvyšují bonitu země; že zvyšují i její zadlužení, už není z hlediska atraktivity jejích dluhopisů pro investory tak podstatné. V debatách, jestli aktuální vládní kabinet projídá budoucnost země, přetěžuje ji dluhy a podobně, bychom proto měli věnovat menší pozornost jednomu jedinému číslu (míře zadlužení), a spíš zkoumat racionalitu konkrétních výdajů, které k zadlužování vedou. Jenomže zatímco porovnat dvě čísla v čase nebo prostoru umí každý absolvent základní školy, posoudit racionalitu jednotlivých investičních projektů je pekelně těžké, a to i zpětně, natožpak předem.
Tolik ekonomické události posledních dní, které nemají co do činění se zahraničněobchodními prostocviky americké administrativy. Na závěr tohoto RR se ale nelze nezmínit aspoň heslovitě o dalších otřesech, které Trumpovo celní řádění má. Mezinárodní měnový fond snížil svou prognózu růstu světové ekonomiky pro letošek z 3,3 % (to čekal loni v říjnu) na 2,8 %; pro Česko z 2,4 % na 1,6 %. Končící německá vláda snížila výhled růstu německé ekonomiky pro letošek z +0,3 % (to čekala letos v lednu) na nulu. Naše západní sousedy tak čeká už třetí rok přibližné stagnace. Logistická společnost DHL ode dneška přestala dodávat do Spojených států zásilky v hodnotě přes 800 dolarů určené soukromým osobám. Krok odůvodňuje změnami v celních povinnostech zavedenými americkou vládou (800 dolarů je limit, nad kterým je třeba platit všechna příslušná cla; pro zboží z Číny a Hong Kongu americká vláda tuto výjimku od 2.5.2025 zrušila). Agentura Bloomberg se zmínila o tom, že Trumpova administrativa plánuje tlak na ostatní země, aby omezily obchod s Čínou výměnou za celní výjimky ze strany Spojených států. Čína proto vydala varování, že pokud by některá země na takovou dohodu s USA přistoupila, dočka se ze strany Pekingu odpovídajících protiopatření. Americká vláda vymyslela nový půvabný způsob ekonomického boje proti Číně: lodě vyrobené v Číně budou muset při využívání amerických přístavů platit dodatečné poplatky. Podle amerického ministerstva zahraničního obchodu je cílem podpořit stavbu lodí ve Spojených státech a podkopat dominantní postavení Číny v tomto odvětví. Nelze tedy do budoucna vyloučit například to, že turista přijíždějící do USA bude muset zaplatit speciální pokutu, pokud bude používat zboží čínské výroby, třeba mobil nebo oblečení (bude záležet na tom, v kterých všech odvětvích chce Trump vrátit svou zemi do pozice montovny).
A nakonec jedna mírně dobrá zpráva z dnešního rána: Trump podle agentury Bloomberg uvedl (v rozporu se svými prohlášeními v minulých dnech), že nemá v úmyslu vyhodit Jerome Powella z pozice předsedy Fedu. To samo o sobě je samozřejmě velmi dobrá zpráva, protože potvrzuje politickou nezávislost Fedu. Dobrý dojem ale oslabuje fakt, že se tak potvrzuje chaotičnost a naprostá nespolehlivost Trumpových prohlášení.