Ranní restart
Ranni Restart , 25. Apr
Včera vydal ČSÚ dubnová data nálady v české ekonomice. Ta se snížila jak u spotřebitelů (z 98,8 na 97,7), tak i u podnikatelů (z 99,6 na 96,5). To je na první pohled špatná zpráva, a tak na mě působily i některé komentáře v médiích. Druhý pohled už ale není nutně tak pesimistický, a to ze dvou důvodů. Prvním jsou očekávání, která byla v dubnu ovlivněna politikou D. Trumpa. A druhý je pak to, že nálada mezi jednotlivými sektory se u většiny z nich pohybuje kolem dlouhodobého průměru, ačkoliv zůstává rozkolísaná.
Vidět je to pěkně u spotřebitelů, jejichž nálada je oproti rokům 2022 a 2023 výrazně výše, nicméně pro pevnější optimismus je potřeba uklidnění celkové nejistoty (vyvolané Trumpem) a oživení v Německu, které by přispělo ke zrychlení růstu českého HDP. Mezi podnikatelskými sektory je nejhorší nálada v průmyslu, na který dopadá slabá poptávka z Německa a nově americká cla. Ani tak zde ale nedochází k výraznému trendovému propadu nálady, nicméně celkově situace zůstává slabá.
Lepší je situace v obchodu a službách, které jsou napojeny na spotřebu domácností. Nálada v obou těchto sektorech se dá brát za vcelku optimistickou, což není překvapením, když českou ekonomiku nyní táhne především spotřeba. Výrazný optimismus je nyní ve stavebnictví, které se postupně ožívá, k čemuž přispívá jak rostoucí poptávka po stavebních pracích ze soukromého sektoru, tak i od sektoru veřejného. Nevýhodou je nicméně růst cen ve stavebnictví, když inflace cen stavebních prací pozvolna zesiluje a aktuálně je na 3 %.
Nálada mezi německými firmami měřená IFO indexem se nezměnila. Zlepšilo se hodnocení současných podmínek, ale naopak dolů šla očekávání, a to především kvůli americkým clům. Pesimismus ohledně cel nicméně vyvažuje očekáváné zlepšení domácí poptávky z důvodu plánované fiskální expanze. Z pohledu české ekonomiky tak včerejší IFO nepřineslo žádné nové informace. I nadále tak zůstane poptávka z Německa spíše slabší a k jejímu zlepšení by mohlo dojít až během roku.
Nejistotou v tomto ohledu bude ale struktura zvýšených veřejných výdajů. Německá vláda plánuje zvýšit výdaje na infrastrukturu a na obranu. V případě výdajů na infrastrukturu je dovozní část těchto investic relativně malá, což znamená jen malé zlepšení poptávky po českých exportech (mezispotřebě) v první fázi a k zesílení poptávky po českých exportech z Německa by došlo až později spolu se zlepšením celkové spotřebitelské poptávky. V případě obranného průmyslu je dovozní náročnost vyšší, což znamená příznivější okamžitý dopad do českých exportů.
Vidět je to pěkně u spotřebitelů, jejichž nálada je oproti rokům 2022 a 2023 výrazně výše, nicméně pro pevnější optimismus je potřeba uklidnění celkové nejistoty (vyvolané Trumpem) a oživení v Německu, které by přispělo ke zrychlení růstu českého HDP. Mezi podnikatelskými sektory je nejhorší nálada v průmyslu, na který dopadá slabá poptávka z Německa a nově americká cla. Ani tak zde ale nedochází k výraznému trendovému propadu nálady, nicméně celkově situace zůstává slabá.
Lepší je situace v obchodu a službách, které jsou napojeny na spotřebu domácností. Nálada v obou těchto sektorech se dá brát za vcelku optimistickou, což není překvapením, když českou ekonomiku nyní táhne především spotřeba. Výrazný optimismus je nyní ve stavebnictví, které se postupně ožívá, k čemuž přispívá jak rostoucí poptávka po stavebních pracích ze soukromého sektoru, tak i od sektoru veřejného. Nevýhodou je nicméně růst cen ve stavebnictví, když inflace cen stavebních prací pozvolna zesiluje a aktuálně je na 3 %.
Nálada mezi německými firmami měřená IFO indexem se nezměnila. Zlepšilo se hodnocení současných podmínek, ale naopak dolů šla očekávání, a to především kvůli americkým clům. Pesimismus ohledně cel nicméně vyvažuje očekáváné zlepšení domácí poptávky z důvodu plánované fiskální expanze. Z pohledu české ekonomiky tak včerejší IFO nepřineslo žádné nové informace. I nadále tak zůstane poptávka z Německa spíše slabší a k jejímu zlepšení by mohlo dojít až během roku.
Nejistotou v tomto ohledu bude ale struktura zvýšených veřejných výdajů. Německá vláda plánuje zvýšit výdaje na infrastrukturu a na obranu. V případě výdajů na infrastrukturu je dovozní část těchto investic relativně malá, což znamená jen malé zlepšení poptávky po českých exportech (mezispotřebě) v první fázi a k zesílení poptávky po českých exportech z Německa by došlo až později spolu se zlepšením celkové spotřebitelské poptávky. V případě obranného průmyslu je dovozní náročnost vyšší, což znamená příznivější okamžitý dopad do českých exportů.