CZ Ranní restart
Ranni Restart , 7. May
Výsledek dnešního jednání bankovní rady může být jak ponechání repo sazby na stávající úrovni 3,75 % (což by bylo v souladu s naší dosavadní prognózou), tak její snížení na 3,50 % (což jsme do včerejška pokládali za velmi mírně méně pravděpodobné).
Na srovnatelnou pravděpodobnost obou možností upozornil už včera v Bleskovce k předběžnému odhadu inflace za duben kolega Jirka Polanský. Odhad ve výši 1,8 % byl zřetelně pod očekáváním naším i trhu, a zvýšil tak šanci, že repo bude dnes sníženo. (I když guvernér Michl v nedávném rozhovoru sdělil, že v jeho „logice uvažování je i jednoprocentní inflace dobrá.“) O váhání mezi oběma možnostmi dnešního rozhodnutí výslovně mluvila minulý týden viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Navíc k tomu dodala, že pokud se nakonec rozhodne pro snížení, „nelze vyloučit, že to bude poslední ‘cut’ v tomto cyklu“. Vyjádřila jistou pochybnost o tržních očekáváních (viz sazby FRA pro horizont 9-12 měsíců), že ČNB sníží během následujících 12 měsíců na konečnou úroveň 3 % (nicméně dodala, že takový vývoj nelze vyloučit). Očekávání dalšího snižování nenápadně krotil v jiném nedávném rozhovoru i viceguvernér Jan Frait. Upozornil zejména na napjatý trh práce tlačící na růst mezd a označil 3,5 procenta (tedy úroveň po jednom snížení z dnešní úrovně) za „hezké číslo“, které „dává dobrý základ pro další úvahy“.
V debatě o potřebě zachovat sazby spíš na relativně vyšší úrovni si zdánlivě přisadil i samotný pan guvernér Michl, když zopakoval tezi, že „sazby by měly být v budoucnu vyšší, než byly pět až deset let před pandemií covidu“. To zní přísně, nicméně bližší pohled ukazuje, že z takovéhoto historického srovnání plyne laťka položená hodně nízko: průměrná hodnota repo sazby ČNB za období pěti resp. deseti let před pandemií je cca 0,55 % resp. 0,65 %. Aleš ale zřejmě nemyslel přímo samotnou úroveň, nýbrž spíš přístup k určení úrovně.
Při rozhodování o repo sazbě je možné proti sobě postavit celou řadu rizik. Na protiinflační straně to jsou především různé dopady politiky Donalda Trumpa v oblasti cel na dovoz do USA. Relevantní je samotná úroveň cel, a to na dovozy z celého světa. Pokud totiž firmy z EU, Číny nebo odkudkoliv jinde něco neprodají v USA, budou se snažit to prodat jinde včetně Česka, a to za sníženou cenu. Stejně relevantní je ale i celková nejistota daná zmateností Trumpovy politiky. Ta (samozřejmě spolu se samotným zvýšením cel) vede k obavám z pomalejšího růstu světové ekonomiky, a tyto obavy se pak promítají například do levnější ropy, a tedy i pohonných hmot coby produktů z ní. Na proinflační straně se ČNB podle poslední komunikace jejích členů obává vícerých rizik: stále zrychlený růst cen v oblasti služeb, rostoucí ceny nemovitostí, zvyšování reálných mezd, deficity státního rozpočtu, rozpouštění úspor nahromaděných v minulých letech (i kdyby to byly úspory hlavně bohatých: ti sice neutrácejí tolik za spotřebu, nicméně můžou inflaci zvednout skrze zesílenou poptávku po nemovitostech, neb ta by tlačila výš mj. ceny nových nemovitostí, a ty se skrze imputované nájemné promítají do vývoje CPI). Proinflačním rizikem jsou i případné snahy čínských úřadů podpořit růst tamní ekonomiky: dnes by údajně měla být oznámena nová taková opatření (ovšem podobná prohlášení v minulých čtvrtletích byla nakonec vždy následována jen chabými činy).
Neoficiální informace agentury Bloomberg naznačují, že Evropská komise dnes navrhne členským státům kroky pro případ selhání vyjednávání o clech s USA. Návrh obnáší uvalení nových cel na dovoz z USA v objemu kolem 100 miliard eur (tedy necelé třetiny celkového dovozu z USA). Šlo by o další posílení cel nad rámec jejich zvýšení, které už EU oznámila – ale zatím odložila – na dovoz z USA v hodnotě cca 21 mld. eur v reakci na americké zvýšení cel na ocel a hliník. Americká cla se v tuto chvíli týkají cca 380 mld. eur dovozů z EU (tedy zhruba 70 % všech dovozů z EU do USA). Zároveň by EK tento týden chtěla předat USA návrh na zahájení jednání, přičemž návrh by měl obsahovat snížení tarifních i netarifních překážek a posílení evropských investic v USA. Jednání na toto téma mezi oběma stranami probíhají už několik týdnů, zatím ale nepokročila. Komise už dříve pohrozila také zavedením cel na americkými firmami poskytované služby (právní, finanční, zábavní a podobně) a omezením na vývoz některých druhů zboží do USA. Na druhé straně ale jako projev vstřícnosti zmínila možnost posílit dovoz amerického zemního plynu nebo třeba sójových bobů.
Na srovnatelnou pravděpodobnost obou možností upozornil už včera v Bleskovce k předběžnému odhadu inflace za duben kolega Jirka Polanský. Odhad ve výši 1,8 % byl zřetelně pod očekáváním naším i trhu, a zvýšil tak šanci, že repo bude dnes sníženo. (I když guvernér Michl v nedávném rozhovoru sdělil, že v jeho „logice uvažování je i jednoprocentní inflace dobrá.“) O váhání mezi oběma možnostmi dnešního rozhodnutí výslovně mluvila minulý týden viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Navíc k tomu dodala, že pokud se nakonec rozhodne pro snížení, „nelze vyloučit, že to bude poslední ‘cut’ v tomto cyklu“. Vyjádřila jistou pochybnost o tržních očekáváních (viz sazby FRA pro horizont 9-12 měsíců), že ČNB sníží během následujících 12 měsíců na konečnou úroveň 3 % (nicméně dodala, že takový vývoj nelze vyloučit). Očekávání dalšího snižování nenápadně krotil v jiném nedávném rozhovoru i viceguvernér Jan Frait. Upozornil zejména na napjatý trh práce tlačící na růst mezd a označil 3,5 procenta (tedy úroveň po jednom snížení z dnešní úrovně) za „hezké číslo“, které „dává dobrý základ pro další úvahy“.
V debatě o potřebě zachovat sazby spíš na relativně vyšší úrovni si zdánlivě přisadil i samotný pan guvernér Michl, když zopakoval tezi, že „sazby by měly být v budoucnu vyšší, než byly pět až deset let před pandemií covidu“. To zní přísně, nicméně bližší pohled ukazuje, že z takovéhoto historického srovnání plyne laťka položená hodně nízko: průměrná hodnota repo sazby ČNB za období pěti resp. deseti let před pandemií je cca 0,55 % resp. 0,65 %. Aleš ale zřejmě nemyslel přímo samotnou úroveň, nýbrž spíš přístup k určení úrovně.
Při rozhodování o repo sazbě je možné proti sobě postavit celou řadu rizik. Na protiinflační straně to jsou především různé dopady politiky Donalda Trumpa v oblasti cel na dovoz do USA. Relevantní je samotná úroveň cel, a to na dovozy z celého světa. Pokud totiž firmy z EU, Číny nebo odkudkoliv jinde něco neprodají v USA, budou se snažit to prodat jinde včetně Česka, a to za sníženou cenu. Stejně relevantní je ale i celková nejistota daná zmateností Trumpovy politiky. Ta (samozřejmě spolu se samotným zvýšením cel) vede k obavám z pomalejšího růstu světové ekonomiky, a tyto obavy se pak promítají například do levnější ropy, a tedy i pohonných hmot coby produktů z ní. Na proinflační straně se ČNB podle poslední komunikace jejích členů obává vícerých rizik: stále zrychlený růst cen v oblasti služeb, rostoucí ceny nemovitostí, zvyšování reálných mezd, deficity státního rozpočtu, rozpouštění úspor nahromaděných v minulých letech (i kdyby to byly úspory hlavně bohatých: ti sice neutrácejí tolik za spotřebu, nicméně můžou inflaci zvednout skrze zesílenou poptávku po nemovitostech, neb ta by tlačila výš mj. ceny nových nemovitostí, a ty se skrze imputované nájemné promítají do vývoje CPI). Proinflačním rizikem jsou i případné snahy čínských úřadů podpořit růst tamní ekonomiky: dnes by údajně měla být oznámena nová taková opatření (ovšem podobná prohlášení v minulých čtvrtletích byla nakonec vždy následována jen chabými činy).
Neoficiální informace agentury Bloomberg naznačují, že Evropská komise dnes navrhne členským státům kroky pro případ selhání vyjednávání o clech s USA. Návrh obnáší uvalení nových cel na dovoz z USA v objemu kolem 100 miliard eur (tedy necelé třetiny celkového dovozu z USA). Šlo by o další posílení cel nad rámec jejich zvýšení, které už EU oznámila – ale zatím odložila – na dovoz z USA v hodnotě cca 21 mld. eur v reakci na americké zvýšení cel na ocel a hliník. Americká cla se v tuto chvíli týkají cca 380 mld. eur dovozů z EU (tedy zhruba 70 % všech dovozů z EU do USA). Zároveň by EK tento týden chtěla předat USA návrh na zahájení jednání, přičemž návrh by měl obsahovat snížení tarifních i netarifních překážek a posílení evropských investic v USA. Jednání na toto téma mezi oběma stranami probíhají už několik týdnů, zatím ale nepokročila. Komise už dříve pohrozila také zavedením cel na americkými firmami poskytované služby (právní, finanční, zábavní a podobně) a omezením na vývoz některých druhů zboží do USA. Na druhé straně ale jako projev vstřícnosti zmínila možnost posílit dovoz amerického zemního plynu nebo třeba sójových bobů.