Ranní restart
Ranni Restart , 9. May
Ve středu snížila ČNB úrokové sazby o 25 bodů, když hlasování bylo nakonec 6:1. Velmi dlouho byla ale situace nejistá, což dokládala i řada vystoupení členů bankovní rady z nedávné doby. Během března a dubna, kdy přicházela z ekonomika spíše proinflační data, to vypadalo spíše na stabilitu sazeb. S blížícím se zasedáním se ale situace pozvolna měnila, když protiinflačně začala působit politika Donalda Trumpa. Klesly ceny pohonných hmot a dalších komodit, a navíc se výrazně zvýšila rizika pro americkou ekonomiku, což se může přenést i do ochlazení globální poptávky. Den před samotným zasedáním pak vyšla nečekaně nízká česká inflace, jejíž hodnota 1,8 % byla nejnižší od března 2018. Na tiskové konferenci bylo řečeno, že mezi členy bankovní rady panuje shoda na tom, že další prostor pro pokles sazeb je omezený. Na druhou stranu ale mezi nimi nepanuje shoda, kde plánuje ČNB aktuální cyklus snižování sazeb ukončit. Někteří členové mohou středeční krok vnímat jako poslední, někteří mohou ještě hlasovat pro další pokles sazeb. V tomto ohledu na tiskové konferenci ČNB komunikovala, že všechny možnosti jsou otevřené. ČNB také zveřejnila novou prognózu. Ta se výrazněji neliší od naší, co se týče HDP či inflace. Za povšimnutí ale stojí očekávaný vývoj úrokových sazeb pro příští rok, kdy ČNB (Měnová sekce) předpokládá velmi rychlé snižování sazeb. Bankovní rada se ale k prognóze dlouhodobě vyjadřuje v tom smyslu, že očekává pozvolnější rychlost snižování sazeb.
Novou prognózu úrokových sazeb (a celé ekonomiky) budeme zpracovávat na konci května. Středeční pokles sazeb ale nevnímáme jako změnu postoje ČNB. My jsme se v rámci naší stávající prognózy, která byla připravena na začátku dubna, velmi mírně klonili ke stabilitě sazeb s tím, že k poklesu může dojít v srpnu. Možnost opačného vývoje, tedy poklesu sazeb v květnu a stability v srpnu, jsme viděli jako jedno z rizik, které se nakonec naplnilo. Aktuálním snížením sazeb tak pravděpodobně jen upravíme prognózu směrem ke stabilitě sazeb pro srpnové zasedání. Další pokles sazeb ČNB čekáme až v listopadu a poslední pak v květnu 2026 s tím, že repo sazba dosáhne 3% úrovně. V rámci cyklických faktorů čekáme zpomalení inflace v sektoru služeb a mírné zhoršení na trhu práce, které by mohly očekávaný pokles sazeb umožnit. Nejistota především okolo amerických cel ale zůstává vysoká a lze si tak představit jak rychlejší tempo snižování sazeb, pokud by došlo v USA k recesi s významným ovlivněním globální poptávky, tak i pomalejší rychlost snižování sazeb, pokud by došlo k vzájemnému zvyšovaní cel mezi EU a USA a inflace by kvůli tomu zesílila. Klíčovým faktorem, kde ČNB ukončí cyklus snižování sazeb, je také hodnota neutrální (rovnovážné) sazby. Tu má ČNB ve své prognóze nastavenou na 3 %, a i proto pravděpodobně očekává nová prognóza ČNB tříměsíční PRIBOR pro příští rok jen na 2,8 %. Někteří členové bankovní rady ale dlouhodobě hovoří o tom, že neutrální sazbu vidí výše, a proto se nedá vyloučit, že k zastavení cyklu snižování sazeb může dojít na hodnotě repo sazby ve výši 3,25 nebo dokonce aktuálních 3,50 %.
Ve středu zasedal i americký Fed. Čekala se stabilita sazeb a jejich pokles v červnu. Tento scénář se, zdá se, naplňuje. Fed ponechal úrokové sazby beze změny, když komunikoval pokračující slušný makro vývoj v USA. Na druhou stranu možnost červnového poklesu sazeb již byla dříve ze strany Fedu zmíněna, a trh jí tak všeobecně čeká. Je otázka, jak moc mohl středeční rozhodnutí ovlivnit tlak Donalda Trumpa. Ten proti šéfovi Fedu v poslední době silně vystupuje s požadavkem na pokles sazeb, a nedá se tak vyloučit, že Fed chtěl dát také ve středu jasně najevo svou nezávislost. My aktuálně čekáme do konce letošního roku trojí snížení sazeb Fedu s tím, že první by mohlo být v červnu. Nejistota je ale značná, když bude záležet na makro vývoji v USA. To je vidět i na tržních očekáváních, která se mění mezi jednotlivými týdny relativně významně (i když poslední asi dva týdny jsou po delší době vcelku stabilní).
V březnu poklesly v eurozóně maloobchodní tržby o 0,1 % meziměsíčně. V meziročním vyjádření byly (reálné) tržby vyšší o 1,5 %. To lze brát jako vcelku příznivou hodnotu, když makro vývoj v eurozóně (a především v Německu) vnímáme stále jako utlumený. Růst ekonomiky eurozóny nyní táhne především poptávka domácností, což se právě odráží i ve vývoji v sektoru maloobchodu. Během letošního roku by mělo dojít k postupnému zlepšení vývoje v Německu, které se přenese i do eurozóny, a celková poptávka by měla postupně zrychlit. Na druhou stranu půjde pravděpodobně o pozvolný vývoj (žádné skokové zlepšení).
Nečekaně příznivá zpráva přišla včera z Německa. Tamní průmyslová produkce se v březnu meziměsíčně zvýšila namísto očekávaných 0,8 % nakonec o 3,0 %. Jde o nejvyšší číslo od října 2021. K nečekanému zlepšení došlo v autoprůmyslu (o cca 8 % meziměsíčně), ale nahoru šla produkce i v dalších sektorech (stroje, stavebnictví, léčiva). Meziroční produkce byla v březnu -0,2 %, což je stále slabé, ale oproti předchozím měsícům jde o znatelné zlepšení (například únor -4,0 % meziročně). Je možné, že vliv na zlepšení průmyslu mají i zlepšená očekávání domácností a firem, kdy nová německá vláda plánuje výraznou fiskální expanzi, a to může s předstihem ovlivnit ochotu firem investovat a domácností spotřebovávat.
Novou prognózu úrokových sazeb (a celé ekonomiky) budeme zpracovávat na konci května. Středeční pokles sazeb ale nevnímáme jako změnu postoje ČNB. My jsme se v rámci naší stávající prognózy, která byla připravena na začátku dubna, velmi mírně klonili ke stabilitě sazeb s tím, že k poklesu může dojít v srpnu. Možnost opačného vývoje, tedy poklesu sazeb v květnu a stability v srpnu, jsme viděli jako jedno z rizik, které se nakonec naplnilo. Aktuálním snížením sazeb tak pravděpodobně jen upravíme prognózu směrem ke stabilitě sazeb pro srpnové zasedání. Další pokles sazeb ČNB čekáme až v listopadu a poslední pak v květnu 2026 s tím, že repo sazba dosáhne 3% úrovně. V rámci cyklických faktorů čekáme zpomalení inflace v sektoru služeb a mírné zhoršení na trhu práce, které by mohly očekávaný pokles sazeb umožnit. Nejistota především okolo amerických cel ale zůstává vysoká a lze si tak představit jak rychlejší tempo snižování sazeb, pokud by došlo v USA k recesi s významným ovlivněním globální poptávky, tak i pomalejší rychlost snižování sazeb, pokud by došlo k vzájemnému zvyšovaní cel mezi EU a USA a inflace by kvůli tomu zesílila. Klíčovým faktorem, kde ČNB ukončí cyklus snižování sazeb, je také hodnota neutrální (rovnovážné) sazby. Tu má ČNB ve své prognóze nastavenou na 3 %, a i proto pravděpodobně očekává nová prognóza ČNB tříměsíční PRIBOR pro příští rok jen na 2,8 %. Někteří členové bankovní rady ale dlouhodobě hovoří o tom, že neutrální sazbu vidí výše, a proto se nedá vyloučit, že k zastavení cyklu snižování sazeb může dojít na hodnotě repo sazby ve výši 3,25 nebo dokonce aktuálních 3,50 %.
Ve středu zasedal i americký Fed. Čekala se stabilita sazeb a jejich pokles v červnu. Tento scénář se, zdá se, naplňuje. Fed ponechal úrokové sazby beze změny, když komunikoval pokračující slušný makro vývoj v USA. Na druhou stranu možnost červnového poklesu sazeb již byla dříve ze strany Fedu zmíněna, a trh jí tak všeobecně čeká. Je otázka, jak moc mohl středeční rozhodnutí ovlivnit tlak Donalda Trumpa. Ten proti šéfovi Fedu v poslední době silně vystupuje s požadavkem na pokles sazeb, a nedá se tak vyloučit, že Fed chtěl dát také ve středu jasně najevo svou nezávislost. My aktuálně čekáme do konce letošního roku trojí snížení sazeb Fedu s tím, že první by mohlo být v červnu. Nejistota je ale značná, když bude záležet na makro vývoji v USA. To je vidět i na tržních očekáváních, která se mění mezi jednotlivými týdny relativně významně (i když poslední asi dva týdny jsou po delší době vcelku stabilní).
V březnu poklesly v eurozóně maloobchodní tržby o 0,1 % meziměsíčně. V meziročním vyjádření byly (reálné) tržby vyšší o 1,5 %. To lze brát jako vcelku příznivou hodnotu, když makro vývoj v eurozóně (a především v Německu) vnímáme stále jako utlumený. Růst ekonomiky eurozóny nyní táhne především poptávka domácností, což se právě odráží i ve vývoji v sektoru maloobchodu. Během letošního roku by mělo dojít k postupnému zlepšení vývoje v Německu, které se přenese i do eurozóny, a celková poptávka by měla postupně zrychlit. Na druhou stranu půjde pravděpodobně o pozvolný vývoj (žádné skokové zlepšení).
Nečekaně příznivá zpráva přišla včera z Německa. Tamní průmyslová produkce se v březnu meziměsíčně zvýšila namísto očekávaných 0,8 % nakonec o 3,0 %. Jde o nejvyšší číslo od října 2021. K nečekanému zlepšení došlo v autoprůmyslu (o cca 8 % meziměsíčně), ale nahoru šla produkce i v dalších sektorech (stroje, stavebnictví, léčiva). Meziroční produkce byla v březnu -0,2 %, což je stále slabé, ale oproti předchozím měsícům jde o znatelné zlepšení (například únor -4,0 % meziročně). Je možné, že vliv na zlepšení průmyslu mají i zlepšená očekávání domácností a firem, kdy nová německá vláda plánuje výraznou fiskální expanzi, a to může s předstihem ovlivnit ochotu firem investovat a domácností spotřebovávat.