Ranní restart: zásoby zboží v USA a armáda robotů v Číně
Ranni Restart , 12. May
Týdenní přehled (ft. Jirka): Tento týden bude oproti předchozímu o poznání klidnější. Dnes vyjde v české ekonomice podíl nezaměstnaných osob, kde se čeká mírné zlepšení. To je ale dáno sezónním vlivem spojeným se začátkem sezónních prací po skončení zimy. Celkově je v posledních měsících podíl nezaměstnaných osob meziročně vyšší zhruba o čtyři desetiny procentního bodu, což naznačuje zhoršení na trhu práce. Zítra pak vyjde finální odhad české inflace za duben, když předběžný odhad ve výši 1,8 % významně překvapil směrem dolů (a pravděpodobně také přispěl k tomu, že ČNB snížila sazby). Tento týden uvidíme detailní vývoj jednotlivých složek inflace. Což bude zajímavé, protože sice došlo k poklesu cen pohonných hmot a potravin, které ovlivnily celkové číslo, nicméně inflace u služeb pravděpodobně zesílila z meziročních 4,5 na 4,7 % a tento týden by tak mělo být vidět, co přesně tento pohyb způsobilo.
Také ve světě by se tento týden z pohledu makro dat příliš udát nemělo. Trhy budou sledovat především data americké inflace za duben, kde se očekává stabilita na 2,4 %. To je částečně i tím, že zatím se, vzhledem k obvyklému zpoždění, nestihl proinflační šok spojený se zavedením cel do inflace dostat. Navíc klesly ceny pohonných hmot. Ty tvoří v rámci spotřebního koše amerických domácností zhruba 4 % (v ČR je to 3,5 %), což při výrazných pohybech cen ropy může celková čísla inflace významně ovlivnit. Ve Státech pak vyjde řada dalších zajímavých dat. V pátek to bude květnový vývoj spotřebitelské nálady, která v posledních měsících silně propadla, což tak nějak zhruba odpovídá (prozatímní) hospodářské politice Donalda Trumpa a s ní související všeobecné nejistotě. Ve čtvrtek předtím vyjde maloobchod, kde se čeká meziměsíčně zhruba stagnace. Ta by opět, pokud se tato očekávání naplní, souvisela se současným vývojem okolo cel, poklesem cen akcií (pokles bohatství amerických domácností) a celkovou nejistotou, kdy se řada domácností může chystat na horší časy a raději zvyšovat úspory.
Letem světem: Scott Bessent, ministr financí USD, oznámil, že došlo k významnému pokroku ve vyjednávání s Čínou ohledně obchodu. Dnes by měly být sděleny podrobnosti. Pokračuje jednání ohledně příměří na Ukrajině, ve čtvrtek by se mohl potkat Volodymyr Zelenskyj a Putinem v Turecku. Mezitím pokračuje křehké příměří mezi Indií a Pákistánem. Američtí dovozci se snaží předzásobit. Vývozy v březnu vzrostly na 344 mld. USD, přičemž by se měly v normálních časech pohybovat kolem 270-280 mld USD. Vypadá to na výrazné zvýšení, a je. Ale růst z 280 na 344 znamená předzásobení se tak na cca týden. Lze nicméně očekávat, že k dalšímu nárůstu došlo v dubnu a květnu.
Čínská armáda robotů Čína sází masivně na robotizaci poháněnou umělou inteligencí. V továrnách po celé zemi probíhá bezprecedentní vlna automatizace – od futuristických linek velkých automobilek až po malé kovodílny v uličkách Kantonu, jak ukazuje NYT v článku "Čína má v tarifové válce armádu robotů". Například v dílně Elona Liho v Kantonu, obchodním centru jihovýchodní Číny, pracuje 11 dělníků, kteří řežou a svařují kov na výrobu levných pecí a grilů. Nyní se chystá zaplatit 40 000 dolarů čínské společnosti za robotické rameno s kamerou. Zařízení využívá umělou inteligenci k pozorování toho, jak pracovník svařuje boky trouby, a poté tuto činnost s minimálním zásahem člověka zopakuje. Ještě před čtyřmi lety byl stejný systém k dispozici pouze u zahraničních robotických firem a stál téměř 140 000 dolarů. "Dříve by mě nikdy nenapadlo investovat do automatizace," řekl pan Li a dodal, že lidský zaměstnanec "může pracovat pouze osm hodin denně, ale stroj může pracovat 24 hodin". Podobné příběhy se odehrávají po celé Číně. V Ningbo má automobilka Zeekr dnes přes 820 robotů (oproti 500 před čtyřmi lety), kteří svářejí karoserie ve „tmavé továrně“ – prostoru bez lidí i světel. AI kontroluje kvalitu přes snímky z vysokorozlišovacích kamer a designéři využívají generativní algoritmy k navrhování interiérů. To vše znamená nižší ceny, vyšší kvalitu a schopnost přizpůsobit se tarifnímu prostředí.
Tento technologický skok má kořeny v národní strategii „Made in China 2025“, která určila robotiku jako jednu z deseti oblastí, kde se má země stát globálním lídrem. Vláda tlačí průmysl k adopci pokročilé automatizace, i formálně – třeba tím, že automobilky musely předložit videa s humanoidními roboty ve svých halách. Výsledky zatím nejsou dokonalé (například půlmaraton robotů v Pekingu zvládlo jen šest ze dvaceti účastníků), ale mediálně působivé. Za tímto boomem stojí i demografická realita: porodnost se od roku 1987 propadla o dvě třetiny a většina mladých míří na univerzity, nikoli do továren. Zároveň Čína produkuje každoročně 350 000 strojních inženýrů – oproti 45 000 v USA. V zemi, kde neexistují nezávislé odbory a rozhodnutí padají z vrchu dolů, se automatizace stala nejen cestou k ekonomickému přežití, ale i k dominanci. Robotizace v Číně tak není jen technologický upgrade – je to odpověď na stárnutí populace, geopolitická strategie a masová industrializace digitálního věku.
Pro Česko, které je dodnes jednou z nejprůmyslovějších ekonomik EU, je čínská robotická ofenziva znepokojivým signálem. Naše exportní modely závisí na automobilovém průmyslu, strojírenství a montáži komponent pro německý průmysl. Pokud v těchto oblastech dojde k přesunu know-how a výroby do robotizovaných čínských továren, může se stát, že naše „výhoda levné a kvalitní práce“ prostě přestane být výhodou. Navíc demografie u nás míří stejným směrem jako v Číně: populace stárne, mladí lidé nechtějí do fabrik a technické obory ztrácejí prestiž. Jestli dnes nezačneme masivně investovat do automatizace, digitalizace výroby a školství včetně technického, za pár let už nemusí být co zachraňovat. Levné pracovní síly tu nebude dost a drahé bez robotů nedokážeme konkurovat. Čínský model ukazuje, že investice do robotů a AI vyplatí i malým a středním podnikům. Je potřeba pomoci takové prostředí podpořit například podporou kapitálového trhu, zrychlením odpisů, podporou zlepšení kvality vzdělávání apod.
Také ve světě by se tento týden z pohledu makro dat příliš udát nemělo. Trhy budou sledovat především data americké inflace za duben, kde se očekává stabilita na 2,4 %. To je částečně i tím, že zatím se, vzhledem k obvyklému zpoždění, nestihl proinflační šok spojený se zavedením cel do inflace dostat. Navíc klesly ceny pohonných hmot. Ty tvoří v rámci spotřebního koše amerických domácností zhruba 4 % (v ČR je to 3,5 %), což při výrazných pohybech cen ropy může celková čísla inflace významně ovlivnit. Ve Státech pak vyjde řada dalších zajímavých dat. V pátek to bude květnový vývoj spotřebitelské nálady, která v posledních měsících silně propadla, což tak nějak zhruba odpovídá (prozatímní) hospodářské politice Donalda Trumpa a s ní související všeobecné nejistotě. Ve čtvrtek předtím vyjde maloobchod, kde se čeká meziměsíčně zhruba stagnace. Ta by opět, pokud se tato očekávání naplní, souvisela se současným vývojem okolo cel, poklesem cen akcií (pokles bohatství amerických domácností) a celkovou nejistotou, kdy se řada domácností může chystat na horší časy a raději zvyšovat úspory.
Letem světem: Scott Bessent, ministr financí USD, oznámil, že došlo k významnému pokroku ve vyjednávání s Čínou ohledně obchodu. Dnes by měly být sděleny podrobnosti. Pokračuje jednání ohledně příměří na Ukrajině, ve čtvrtek by se mohl potkat Volodymyr Zelenskyj a Putinem v Turecku. Mezitím pokračuje křehké příměří mezi Indií a Pákistánem. Američtí dovozci se snaží předzásobit. Vývozy v březnu vzrostly na 344 mld. USD, přičemž by se měly v normálních časech pohybovat kolem 270-280 mld USD. Vypadá to na výrazné zvýšení, a je. Ale růst z 280 na 344 znamená předzásobení se tak na cca týden. Lze nicméně očekávat, že k dalšímu nárůstu došlo v dubnu a květnu.
Čínská armáda robotů Čína sází masivně na robotizaci poháněnou umělou inteligencí. V továrnách po celé zemi probíhá bezprecedentní vlna automatizace – od futuristických linek velkých automobilek až po malé kovodílny v uličkách Kantonu, jak ukazuje NYT v článku "Čína má v tarifové válce armádu robotů". Například v dílně Elona Liho v Kantonu, obchodním centru jihovýchodní Číny, pracuje 11 dělníků, kteří řežou a svařují kov na výrobu levných pecí a grilů. Nyní se chystá zaplatit 40 000 dolarů čínské společnosti za robotické rameno s kamerou. Zařízení využívá umělou inteligenci k pozorování toho, jak pracovník svařuje boky trouby, a poté tuto činnost s minimálním zásahem člověka zopakuje. Ještě před čtyřmi lety byl stejný systém k dispozici pouze u zahraničních robotických firem a stál téměř 140 000 dolarů. "Dříve by mě nikdy nenapadlo investovat do automatizace," řekl pan Li a dodal, že lidský zaměstnanec "může pracovat pouze osm hodin denně, ale stroj může pracovat 24 hodin". Podobné příběhy se odehrávají po celé Číně. V Ningbo má automobilka Zeekr dnes přes 820 robotů (oproti 500 před čtyřmi lety), kteří svářejí karoserie ve „tmavé továrně“ – prostoru bez lidí i světel. AI kontroluje kvalitu přes snímky z vysokorozlišovacích kamer a designéři využívají generativní algoritmy k navrhování interiérů. To vše znamená nižší ceny, vyšší kvalitu a schopnost přizpůsobit se tarifnímu prostředí.
Tento technologický skok má kořeny v národní strategii „Made in China 2025“, která určila robotiku jako jednu z deseti oblastí, kde se má země stát globálním lídrem. Vláda tlačí průmysl k adopci pokročilé automatizace, i formálně – třeba tím, že automobilky musely předložit videa s humanoidními roboty ve svých halách. Výsledky zatím nejsou dokonalé (například půlmaraton robotů v Pekingu zvládlo jen šest ze dvaceti účastníků), ale mediálně působivé. Za tímto boomem stojí i demografická realita: porodnost se od roku 1987 propadla o dvě třetiny a většina mladých míří na univerzity, nikoli do továren. Zároveň Čína produkuje každoročně 350 000 strojních inženýrů – oproti 45 000 v USA. V zemi, kde neexistují nezávislé odbory a rozhodnutí padají z vrchu dolů, se automatizace stala nejen cestou k ekonomickému přežití, ale i k dominanci. Robotizace v Číně tak není jen technologický upgrade – je to odpověď na stárnutí populace, geopolitická strategie a masová industrializace digitálního věku.
Pro Česko, které je dodnes jednou z nejprůmyslovějších ekonomik EU, je čínská robotická ofenziva znepokojivým signálem. Naše exportní modely závisí na automobilovém průmyslu, strojírenství a montáži komponent pro německý průmysl. Pokud v těchto oblastech dojde k přesunu know-how a výroby do robotizovaných čínských továren, může se stát, že naše „výhoda levné a kvalitní práce“ prostě přestane být výhodou. Navíc demografie u nás míří stejným směrem jako v Číně: populace stárne, mladí lidé nechtějí do fabrik a technické obory ztrácejí prestiž. Jestli dnes nezačneme masivně investovat do automatizace, digitalizace výroby a školství včetně technického, za pár let už nemusí být co zachraňovat. Levné pracovní síly tu nebude dost a drahé bez robotů nedokážeme konkurovat. Čínský model ukazuje, že investice do robotů a AI vyplatí i malým a středním podnikům. Je potřeba pomoci takové prostředí podpořit například podporou kapitálového trhu, zrychlením odpisů, podporou zlepšení kvality vzdělávání apod.