CZ Ranní restart

ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ohledně dubnové inflace: 0,1 % meziměsíčně, 1,8 % meziročně. Jak už včera v Bleskovce upozornil kolega Jirka Polanský, číslo bylo staženo dolů vysokou srovnávací základnou z loňského dubna. „Vedle toho začalo působit protiinflačně zahraničí, když politika Donalda Trumpa jednak ochlazuje globální poptávku, a dále pak implikuje nižší ceny komodit včetně ropy. Ke korekci došlo u cen potravin a klesly ceny u alkoholických nápojů a tabáku. Naopak z pohledu domácí poptávky se nic zásadního nezměnilo, když se zvýšily ceny služeb, jejichž meziroční inflace je stále vysoká. (…) Což je jedním z důvodů, proč čekáme další snížení sazeb ČNB v závěru letošního roku. (…) V naší aktuální prognóze z přelomu března a dubna jsme se pro květové zasedání ČNB velmi mírně klonili k možné stabilitě sazeb a jejich možnému poklesu v srpnu. Vývoj z poslední doby v globální ekonomice byl ale více protiinflační, a ČNB tak nakonec snížila sazby již v květnu. Konzistentně s tím nyní čekáme pro srpen stabilitu sazeb.“ Jirka taky upozornil, že v následujících měsících by se inflace mohla lehce zvýšit.

Indikátor nálady ohledně německé ekonomiky mezi experty finančního trhu z dílny institutu ZEW po prudkém zhoršení v dubnu zaznamenal v květnu naopak prudké zlepšení na 25,2 bodu (tj. zdaleka ne na březnovou úroveň). Toto zlepšení jde výhradně na účet očekávání pro příštích 6 měsíců, zatímco vnímání aktuální situace zůstalo na velmi mizerné úrovni -82 b. Jak upřesnil doprovodný komentář, nálada se zlepšila v téměř všech sledovaných odvětvích ekonomiky. Zejména ale v bankovnictví a ve vývozně orientovaných odvětvích, jako je výroba aut, strojů, chemikálií a kovodělný a ocelářský průmysl. Nedávné snížení úrokových sazeb ze strany ECB a očekávané další kroky v tomto směru mají příznivý ohlas zejména ve stavebnictví. Respondenti očekávají probuzení doposud chabé domácí poptávky, což by mělo vést k oživení už třetím rokem stagnující německé ekonomiky.

Jistou pochybnost o tomto scénáři nepřímo vyjádřil jiný německý národohospodářský institut, známý pod zkratkou IW: podle jeho čerstvě vydané prognózy německá ekonomika bude pokračovat ve stagnaci (přesněji: klesne o 0,2 %).

Americká jádrová i celková inflace činila v dubnu z meziměsíčního pohledu 0,2 % (trh čekal 0,3 %). Z toho vyplynula meziroční hodnota pro jádrovou inflaci 2,8 % (v březnu totéž), pro celkovou 2,3 % (zpomalení z březnových 2,4 %). V dubnu, kdy už platila výrazně vyšší cla na dovozy do USA, bychom možná čekali spíš urychlení inflace než její zpomalení. Zatímco ale ceny některých druhů zboží už ve světle cel mohly poskočit nahoru (pokud dovozci nebo prodejci nepokryli celní poplatky ze svých marží ve snaze neměnit ceny, dokud není jasné, jak vysoká vlastně cla budou), ale proti tomu šly jiné efekty: snížení cen pohonných hmot a slabší poptávka po službách ze strany domácností, které se snažily zaměřit své výdaje na zboží, dokud jeho ceny ještě (tolik) neodrážejí cla. V dalších měsících ale mnozí očekávají v důsledku promítání zvýšených cel návrat americké inflace nad 3procentní hladinu.

Díky Trumpovu couvání na celním poli se vyhlídky pro tamní ekonomiku nicméně přece jen zlepšují. Nejnověji se to projevilo v prognóze banky JP Morgan: ta zvýšila očekávaný růst HDP USA letos o čtyři desetiny na 0,6 % (což pořád není vůbec hezké číslo).