Ranní restart
Ranni Restart , 28. May
Včera vyšla ekonomická nálada za eurozónu a květen. Celkově došlo ke zlepšení, nicméně při pohledu na graf za delší dobu je vyznění mírně odlišné. Vzhledem k utlumenému makro vývoji v Německu a slabému růstu ekonomiky eurozóny se drží nálada na zhruba stabilní úrovni, kolem které kolísá. Podobně jako u indikátoru PMI či některých dalších předstihových ukazatelů se mírně zlepšila situace v evropském průmyslu. Aktuálně průmyslový dílčí index stoupl na -10,3 bodů, což je sice stále celkově slabé, nicméně jde o nejvyšší číslo od března loňského roku. V letošním roce by se situace v evropském průmyslu mohla začít pozvolna zlepšovat, když pro eurozónu čekáme mírné oživení (které pak zesílí v příštích dvou letech). Rizikem zůstává celní politika USA, proti které bude ale působit silná fiskální expanze v Německu.
Plánovaná masivní fiskální expanze německé vlády by měla směřovat především do infrastruktury (nejen dopravní) a obrany. To bude primární dopad. K oživení bude ale postupně docházet i v dalších sektorech, a to jednak subdodavatelských k výše zmíněným dvěma primárním oblastem, ale také kvůli lepším makro číslům by mělo dojít ke zlepšení sentimentu v ekonomice a tím celkově vyšší poptávce. To se, zdá se, již částečně děje. Nálada mezi německými domácnostmi se v květnu zvýšila třetí měsíc v řadě. To může postupně zesílit spotřebu, a přispět spolu s dalšími faktory k vymanění německé ekonomiky ze střednědobé stagnace.
Při hodnocení aktuálních dat je ale namístě opatrnost, což se netýká jen různých ukazatelů nálady apod., ale týká se to i vývoje HDP za první čtvrtletí či celé řady měsíčních čísel (průmyslové produkce, nových zakázek apod.). Hlavním důvodem je snaha amerických domácností, firem či obchodníků předzásobit se zbožím ještě dříve, než dojde k aplikaci cel. I proto pravděpodobně v prvním čtvrtletí vzrostlo německé HDP více, než se původně čekalo (o 0,4 % mezičtvrtletně). Čistě z tohoto pohledu by pak ve druhém čtvrtletí mohlo dojít k útlumu německých/evropských exportů do USA (relevantní objem výrobků byl do USA vyvezen již dříve). Více vypovídající by tak mohla být až data za třetí čtvrtletí.
V tuto chvíli se ale navíc zdá, že to takto jednoduché asi nebude. Důvodem je nejistota okolo budoucích amerických cel. Aktuálně na většinu zboží z EU do USA jsou aplikována americká cla ve výši 10 % (auta mají 25 %) a američtí dovozci neví, zdali to takto zůstane, nebo cla Trump v budoucnu dále nezvýší. Proto vliv určité snahy předzásobit se v Americe pravděpodobně stále běží, protože američtí dovozci si nyní nemohou být jisti, zdali se za pár týdnů nestane z aktuálního 10% cla něco podstatně vyššího. Což v analytického pohledu ztěžuje čtení dat, protože může být až do léta obtížně rozlišitelné, co je vlastně možné oživení v Evropě, a co je necyklický dočasný vliv způsobený Trumpem.
Plánovaná masivní fiskální expanze německé vlády by měla směřovat především do infrastruktury (nejen dopravní) a obrany. To bude primární dopad. K oživení bude ale postupně docházet i v dalších sektorech, a to jednak subdodavatelských k výše zmíněným dvěma primárním oblastem, ale také kvůli lepším makro číslům by mělo dojít ke zlepšení sentimentu v ekonomice a tím celkově vyšší poptávce. To se, zdá se, již částečně děje. Nálada mezi německými domácnostmi se v květnu zvýšila třetí měsíc v řadě. To může postupně zesílit spotřebu, a přispět spolu s dalšími faktory k vymanění německé ekonomiky ze střednědobé stagnace.
Při hodnocení aktuálních dat je ale namístě opatrnost, což se netýká jen různých ukazatelů nálady apod., ale týká se to i vývoje HDP za první čtvrtletí či celé řady měsíčních čísel (průmyslové produkce, nových zakázek apod.). Hlavním důvodem je snaha amerických domácností, firem či obchodníků předzásobit se zbožím ještě dříve, než dojde k aplikaci cel. I proto pravděpodobně v prvním čtvrtletí vzrostlo německé HDP více, než se původně čekalo (o 0,4 % mezičtvrtletně). Čistě z tohoto pohledu by pak ve druhém čtvrtletí mohlo dojít k útlumu německých/evropských exportů do USA (relevantní objem výrobků byl do USA vyvezen již dříve). Více vypovídající by tak mohla být až data za třetí čtvrtletí.
V tuto chvíli se ale navíc zdá, že to takto jednoduché asi nebude. Důvodem je nejistota okolo budoucích amerických cel. Aktuálně na většinu zboží z EU do USA jsou aplikována americká cla ve výši 10 % (auta mají 25 %) a američtí dovozci neví, zdali to takto zůstane, nebo cla Trump v budoucnu dále nezvýší. Proto vliv určité snahy předzásobit se v Americe pravděpodobně stále běží, protože američtí dovozci si nyní nemohou být jisti, zdali se za pár týdnů nestane z aktuálního 10% cla něco podstatně vyššího. Což v analytického pohledu ztěžuje čtení dat, protože může být až do léta obtížně rozlišitelné, co je vlastně možné oživení v Evropě, a co je necyklický dočasný vliv způsobený Trumpem.