CZ Ranní restart
Ranni Restart , 29. May
Hlavní zpráva uplynulých hodin je (jako obvykle v posledních týdnech) z USA: tříčlenný panel soudců Soudu pro mezinárodní obchod došel k závěru, že prezident Trump neměl zákonný mandát rozhodnout o navýšení cel na dovoz do USA. Jeden ze tří soudců byl jmenován Trumpem, zbylí dva dřívějšími prezidenty Reaganem a Obamou. Soud řeší spory ohledně cel a zákonů týkajících se mezinárodního obchodu.
Verdikt se týká jak navýšení zvaného „reciproční cla“ (ohlášeno 2. dubna), tak o dřívější navýšení cel na dovozy z Číny, Kanady a Mexika v souvislosti s bojem proti pašování fentanylu do USA. V obou případech Trump opřel své rozhodnutí o tvrzení, že Spojeným státům hrozí „nebezpečí“ (emergency) dle poněkud obskurního zákona z roku 1977 známého pod zkratkou IEEPA (International Emergency Economic Powers Act). Soud sdělil, že pro stanovování cel nemá prezident dle IEEPA pravomoc, a že „fentanylová“ cla neřeší danou hrozbu.
Soudní rozhodnutí se týká všech Trumpových celních opatření kromě 25% cel na dovozy aut, autodílů, oceli a hliníku, protože tato cla byla zavedena na základě jiného zákona (Trade Expansion Act). V reakci na soudní rozhodnutí poskočily hlavní americké akciové indexy o více než procento. Makroekonomický dopad zrušení Trumpových celních opatření by byl jistě příznivý, nicméně nejistota ohledně dalšího vývoje by zůstala (Trumpovi lidé by jistě hledali jiné cesty, jak zvýšená cla vrátit do hry), takže by rozhodně nešlo o úplný návrat ke stavu před nástupem Trumpa do funkce.
Reakce Bílého domu byla trumpovsky antisystémová: “Nevolení soudci by neměli rozhodovat, jak správně řešit hrozbu pro stát. Administrativa je rozhodnuta použít každou páku výkonné moci k tomu, aby řešila tuto krizi a obnovila Americkou Velikost.” Jeden z pracovníků administrativy upozornil na síti X, že „soudní převrat“ se „vymknul z ruky“. Podle právních expertů jde o nezvyklé rozhodnutí, protože v předchozích soudních přích byly žaloby proti mimořádným krokům amerických prezidentů prováděným pod praporem „národní bezpečnosti“ téměř vždy neúspěšné.
Prezidentova administrativa se okamžitě odvolala, takže zrušení navýšených cel není účinné. Případ se posune do rukou soudu na federální úrovni. Z jeho úrovně to pak může jít (a nejspíš půjde) do rukou Nejvyššího soudu. Pokud by konečným rozhodnutím bylo skutečně zrušení Trumpových opatření, můžou dovozci žádat o vrácení částek vybraných na clech, a to včetně ušlého úroku.
Verdikt se týká jak navýšení zvaného „reciproční cla“ (ohlášeno 2. dubna), tak o dřívější navýšení cel na dovozy z Číny, Kanady a Mexika v souvislosti s bojem proti pašování fentanylu do USA. V obou případech Trump opřel své rozhodnutí o tvrzení, že Spojeným státům hrozí „nebezpečí“ (emergency) dle poněkud obskurního zákona z roku 1977 známého pod zkratkou IEEPA (International Emergency Economic Powers Act). Soud sdělil, že pro stanovování cel nemá prezident dle IEEPA pravomoc, a že „fentanylová“ cla neřeší danou hrozbu.
Soudní rozhodnutí se týká všech Trumpových celních opatření kromě 25% cel na dovozy aut, autodílů, oceli a hliníku, protože tato cla byla zavedena na základě jiného zákona (Trade Expansion Act). V reakci na soudní rozhodnutí poskočily hlavní americké akciové indexy o více než procento. Makroekonomický dopad zrušení Trumpových celních opatření by byl jistě příznivý, nicméně nejistota ohledně dalšího vývoje by zůstala (Trumpovi lidé by jistě hledali jiné cesty, jak zvýšená cla vrátit do hry), takže by rozhodně nešlo o úplný návrat ke stavu před nástupem Trumpa do funkce.
Reakce Bílého domu byla trumpovsky antisystémová: “Nevolení soudci by neměli rozhodovat, jak správně řešit hrozbu pro stát. Administrativa je rozhodnuta použít každou páku výkonné moci k tomu, aby řešila tuto krizi a obnovila Americkou Velikost.” Jeden z pracovníků administrativy upozornil na síti X, že „soudní převrat“ se „vymknul z ruky“. Podle právních expertů jde o nezvyklé rozhodnutí, protože v předchozích soudních přích byly žaloby proti mimořádným krokům amerických prezidentů prováděným pod praporem „národní bezpečnosti“ téměř vždy neúspěšné.
Prezidentova administrativa se okamžitě odvolala, takže zrušení navýšených cel není účinné. Případ se posune do rukou soudu na federální úrovni. Z jeho úrovně to pak může jít (a nejspíš půjde) do rukou Nejvyššího soudu. Pokud by konečným rozhodnutím bylo skutečně zrušení Trumpových opatření, můžou dovozci žádat o vrácení částek vybraných na clech, a to včetně ušlého úroku.