Inflace se vrátila nad inflační cíl
Bleskovka , 4. Jun
Podle předběžného údaje se cenová hladina v české ekonomice zvýšila v květnu o 0,5 % meziměsíčně. Meziroční inflace tak zesílila na 2,4 %. Po překvapivě nízké dubnové hodnotě se meziroční inflace vrátila nad inflační cíl, když navíc překonala odhad trhu i naši prognózu (obojí 2,1 %). Celkově ale zůstává inflace bezpečně v tolerančním pásmu kolem inflačního cíle (1-3 %), což je z pohledu ČNB příznivý vývoj.
V dubnu dosáhla inflace nečekaně nízké hodnoty kvůli poklesu cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku, v květnu došlo k opačnému vývoji. V této skupině rostly totiž v květnu ceny o 1,3 % meziměsíčně, a meziroční inflace tak zesílila z 3,3 % na 4,8 %. Již řadu měsíců platí, že ceny potravin, nápojů a tabáku jsou hlavním zdrojem nejistoty v datech, a to potvrzují i dnešní data. Proinflačně stále výrazně působí vývoj cen v sektoru služeb, kde meziroční inflace (podle předběžného odhadu) dosáhla 4,9 %, což bylo o dvě desetinky více oproti dubnu. To potvrzuje stále silné inflační tlaky v části ekonomiky, kterou táhne nahoru příznivý vývoj na trhu práce a silná domácí poptávka. Opačným směrem působil pokles cen pohonných hmot, který byl odrazem nižších cen ropy.
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Vzhledem aktuálně k protiinflačnímu působení zahraničního vývoje, kdy politika D. Trumpa vedla k ochlazení globální poptávky a poklesu cen některých komodit včetně ropy, mírně přehodnocujeme prognózu inflace pro letošní rok, a to z 2,6 % na 2,5 %. Celkový pohled na vývoj inflace jak ve zbytku letošního roku, tak i v příštích dvou letech ale neměníme. Ve směru vyšší inflace bude působit především kladný vývoj na trhu práce, který ovlivňuje ceny služeb, ale z části i ceny potravin (vedle cen zemědělských výrobců atd.). Opačným směrem pak působí restriktivní nastavení sazeb ČNB a globální vývoj (který je ale zatížen značnou nejistotou spojenou s vývojem obchodních vztahů mezi USA a EU, situací v americké ekonomice apod.).
V květnu snížila ČNB úrokové sazby o 25 bazických bodů. K rozhodnutí pravděpodobně přispělo protiinflační působení politiky Donalda Trumpa (pokles cen ropy a negativní rizika směrem k růstu HDP) a dále pak nečekaně nízká inflace za duben (1,8 %). Komunikace ČNB ale byla již předtím spíše jestřábí v tom smyslu, že další snižování sazeb bude opatrné, a to se pravděpodobně nezmění ani po dnešních datech. Nejbližší snížení sazeb čekáme v listopadu, když důvodem je především pokračující proinflační vývoj v části české ekonomiky, kvůli kterému může ČNB nyní několik měsíců ponechat sazby beze změny. To se týká především sektorů, které jsou navázány na spotřebu domácností (například ceny služeb), nicméně inflace zesiluje například i ve stavebnictví a dalších odvětvích. Z tohoto pohledu tak pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu restriktivní nastavení sazeb.
V dubnu dosáhla inflace nečekaně nízké hodnoty kvůli poklesu cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku, v květnu došlo k opačnému vývoji. V této skupině rostly totiž v květnu ceny o 1,3 % meziměsíčně, a meziroční inflace tak zesílila z 3,3 % na 4,8 %. Již řadu měsíců platí, že ceny potravin, nápojů a tabáku jsou hlavním zdrojem nejistoty v datech, a to potvrzují i dnešní data. Proinflačně stále výrazně působí vývoj cen v sektoru služeb, kde meziroční inflace (podle předběžného odhadu) dosáhla 4,9 %, což bylo o dvě desetinky více oproti dubnu. To potvrzuje stále silné inflační tlaky v části ekonomiky, kterou táhne nahoru příznivý vývoj na trhu práce a silná domácí poptávka. Opačným směrem působil pokles cen pohonných hmot, který byl odrazem nižších cen ropy.
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Vzhledem aktuálně k protiinflačnímu působení zahraničního vývoje, kdy politika D. Trumpa vedla k ochlazení globální poptávky a poklesu cen některých komodit včetně ropy, mírně přehodnocujeme prognózu inflace pro letošní rok, a to z 2,6 % na 2,5 %. Celkový pohled na vývoj inflace jak ve zbytku letošního roku, tak i v příštích dvou letech ale neměníme. Ve směru vyšší inflace bude působit především kladný vývoj na trhu práce, který ovlivňuje ceny služeb, ale z části i ceny potravin (vedle cen zemědělských výrobců atd.). Opačným směrem pak působí restriktivní nastavení sazeb ČNB a globální vývoj (který je ale zatížen značnou nejistotou spojenou s vývojem obchodních vztahů mezi USA a EU, situací v americké ekonomice apod.).
V květnu snížila ČNB úrokové sazby o 25 bazických bodů. K rozhodnutí pravděpodobně přispělo protiinflační působení politiky Donalda Trumpa (pokles cen ropy a negativní rizika směrem k růstu HDP) a dále pak nečekaně nízká inflace za duben (1,8 %). Komunikace ČNB ale byla již předtím spíše jestřábí v tom smyslu, že další snižování sazeb bude opatrné, a to se pravděpodobně nezmění ani po dnešních datech. Nejbližší snížení sazeb čekáme v listopadu, když důvodem je především pokračující proinflační vývoj v části české ekonomiky, kvůli kterému může ČNB nyní několik měsíců ponechat sazby beze změny. To se týká především sektorů, které jsou navázány na spotřebu domácností (například ceny služeb), nicméně inflace zesiluje například i ve stavebnictví a dalších odvětvích. Z tohoto pohledu tak pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu restriktivní nastavení sazeb.