Ranní restart
Ranni Restart , 5. Jun
Včera vyšlo několik českých makro dat, na které jsem postupně vydával Bleskovky, vezmu to proto o něco stručněji. Jak dubnová inflace překvapila směrem dolů (1,8 % namísto očekávaných 2,1 %), tak včerejší předběžný údaj za květen dopadl opačně, když namísto očekávaných 2,1 % dosáhl 2,4 %. Podobně jako v dubnu stál i v květnu za překvapením vývoj cen ve skupině „potraviny, nápoje a tabák“, kde se inflace zvýšila z meziročních 3,3 % na 4,8 %. Z pohledu ČNB může být ale významnější vývoj cen služeb, který více odráží domácí poptávka a situaci na trhu práce. Inflace ve službách jednak zůstala vysoká, a navíc ještě zesílila o dvě desetinky na 4,9 %. To je hodně. Navíc data naznačují, že inflační tlaky v tomto sektoru budou slábnout jen pozvolně během letošního roku. Celkově tak včerejší data inflace mohou dle nás implikovat potřebu držet nyní několik zasedání sazby ČNB beze změny (pokud se něco nezmění v globální ekonomice atd.).
Růst průměrné nominální mzdy přesáhl v prvním čtvrtletí 2 % mezičtvrtletně a meziročně dosáhl 6,5 %. To lze i přes mírné zpomalení ze 7 % stále brát za příznivý vývoj, který táhne nízká nezaměstnanost, oživení ekonomiky a několik dalších faktorů (nedávný výrazný pokles reálných mezd, kdy zaměstnanci mají vyšší mzdové požadavky, růst mezd ve veřejném sektoru či zvýšení minimální mzdy). V reálném vyjádření rostla průměrná mzda o 3,6 %. V celém letošním roce čekáme růst reálné průměrné mzdy o zhruba 4 %. Po výrazném propadu mezd kvůli vysoké inflaci během let 2022 a 2023 tak reálné mzdy již druhým rokem rostou a postupně dohánějí svou úroveň z roku 2021. Tu by mohly překonat v roce 2027. Z pohledu ČNB je vysoký růst mezd proinflačním faktorem, který podobně jako u inflace může dle nás implikovat potřebu držet nyní sazby po nějakou dobu beze změny.
Růst maloobchodních tržeb včera překvapil, když meziročně dosáhl 5,2 % (jde o sezónně očištěná data). To je pravděpodobně podstatně výraznější, než by odpovídalo dalších makro datům a celkové situaci v české ekonomice. Při hodnocení dubnových dat je tak potřeba počkat na další měsíce, zdali nedojde ke korekci či k revizím. Nedá se totiž vyloučit, že včerejší data mohou být ovlivněna také různými necyklickými faktory spojenými s poklesem cen potravin a pohonných hmot, který domácností vnímaly jako dočasný a proto dočasně zvýšily poptávku, či kvůli pokračujícímu předzásobení z důvodu očekávaného nárůstu cen spojeným s americkými cly. Včerejší data maloobchodu jsou proinflační a měla by působit ve stejném směru jako květnová inflace či růst mezd za první čtvrtletí, tedy potřeby ponechat sazby na stávající úrovni po několik příštích měnověpolitických zasedáních. Vzhledem k nečekaně vysokému dubnovému růstu maloobchodu a riziku jeho možné korekce v příštích měsících nicméně nevnímáme nová data tržeb jako stěžejní pro měnovou politiku.
Včera vyšly dva zajímavé indikátory v USA. Prvním je ISM za sektor služeb, kde namísto očekávaných 52 bodů došlo k poklesu 49,9 bodu. To značí zhruba stagnaci v této pro americkou ekonomiku klíčové části ekonomiky. Poklesly nové zakázky stejně jako objem nevyřízených/nedokončených objednávek. Pokud se data potvrdí i do dalších měsíců, může dojít k poklesu v sektoru služeb, a tím i ekonomiky. Je pravděpodobné, že kvůli řadě nesmyslných opatření D. Trumpa především v oblasti zahraničního obchodu uvidíme v příštích měsících přicházet z americké ekonomiky víc a víc nepříznivých dat. Zatím je vzhledem k časovým zpožděním totiž stále ještě brzy na to, aby vysoká cla výrazně ovlivnila americké HDP (předzásobení atd.). Podle společnosti ADP poklesla tvorba nových pracovních míst v soukromém sektoru v květnu na pouhých 37 tisíc. To je nejníže od března 2023 a jde o další lehce varovný ukazatel, že současné uklidnění na trzích ohledně makro vývoje v USA může být předčasné.
Včera komunikovala Evropská komise, že Bulharsko plní veškerá potřebná kritéria, aby mohlo od 1. ledna 2026 začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou včera Komise zveřejnila. Nyní musí rozšíření podpořit jednotlivé státy, ale to by měla být spíše formalita.
Růst průměrné nominální mzdy přesáhl v prvním čtvrtletí 2 % mezičtvrtletně a meziročně dosáhl 6,5 %. To lze i přes mírné zpomalení ze 7 % stále brát za příznivý vývoj, který táhne nízká nezaměstnanost, oživení ekonomiky a několik dalších faktorů (nedávný výrazný pokles reálných mezd, kdy zaměstnanci mají vyšší mzdové požadavky, růst mezd ve veřejném sektoru či zvýšení minimální mzdy). V reálném vyjádření rostla průměrná mzda o 3,6 %. V celém letošním roce čekáme růst reálné průměrné mzdy o zhruba 4 %. Po výrazném propadu mezd kvůli vysoké inflaci během let 2022 a 2023 tak reálné mzdy již druhým rokem rostou a postupně dohánějí svou úroveň z roku 2021. Tu by mohly překonat v roce 2027. Z pohledu ČNB je vysoký růst mezd proinflačním faktorem, který podobně jako u inflace může dle nás implikovat potřebu držet nyní sazby po nějakou dobu beze změny.
Růst maloobchodních tržeb včera překvapil, když meziročně dosáhl 5,2 % (jde o sezónně očištěná data). To je pravděpodobně podstatně výraznější, než by odpovídalo dalších makro datům a celkové situaci v české ekonomice. Při hodnocení dubnových dat je tak potřeba počkat na další měsíce, zdali nedojde ke korekci či k revizím. Nedá se totiž vyloučit, že včerejší data mohou být ovlivněna také různými necyklickými faktory spojenými s poklesem cen potravin a pohonných hmot, který domácností vnímaly jako dočasný a proto dočasně zvýšily poptávku, či kvůli pokračujícímu předzásobení z důvodu očekávaného nárůstu cen spojeným s americkými cly. Včerejší data maloobchodu jsou proinflační a měla by působit ve stejném směru jako květnová inflace či růst mezd za první čtvrtletí, tedy potřeby ponechat sazby na stávající úrovni po několik příštích měnověpolitických zasedáních. Vzhledem k nečekaně vysokému dubnovému růstu maloobchodu a riziku jeho možné korekce v příštích měsících nicméně nevnímáme nová data tržeb jako stěžejní pro měnovou politiku.
Včera vyšly dva zajímavé indikátory v USA. Prvním je ISM za sektor služeb, kde namísto očekávaných 52 bodů došlo k poklesu 49,9 bodu. To značí zhruba stagnaci v této pro americkou ekonomiku klíčové části ekonomiky. Poklesly nové zakázky stejně jako objem nevyřízených/nedokončených objednávek. Pokud se data potvrdí i do dalších měsíců, může dojít k poklesu v sektoru služeb, a tím i ekonomiky. Je pravděpodobné, že kvůli řadě nesmyslných opatření D. Trumpa především v oblasti zahraničního obchodu uvidíme v příštích měsících přicházet z americké ekonomiky víc a víc nepříznivých dat. Zatím je vzhledem k časovým zpožděním totiž stále ještě brzy na to, aby vysoká cla výrazně ovlivnila americké HDP (předzásobení atd.). Podle společnosti ADP poklesla tvorba nových pracovních míst v soukromém sektoru v květnu na pouhých 37 tisíc. To je nejníže od března 2023 a jde o další lehce varovný ukazatel, že současné uklidnění na trzích ohledně makro vývoje v USA může být předčasné.
Včera komunikovala Evropská komise, že Bulharsko plní veškerá potřebná kritéria, aby mohlo od 1. ledna 2026 začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou včera Komise zveřejnila. Nyní musí rozšíření podpořit jednotlivé státy, ale to by měla být spíše formalita.