Květnová inflace potvrzena
Bleskovka , 10. Jun
Finální odhad české květnové inflace změnu nepřinesl. Potvrzen tak byl meziměsíční růst cenové hladiny o 0,5 %. To v meziročním vyjádření implikuje celkovou inflaci ve výši 2,4 %. Původní odhad nás i trhu (před předběžným odhadem) byl 2,1 %. Celkově se tak meziroční inflace oproti dubnu relativně významně zvýšila, stále ale zůstává poblíž inflačního cíle. Navíc dubnový vývoj byl v mnoha ohledech specifický (nečekaný pokles cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku a k tomu silný vliv srovnávací základny).
Po dubnovém poklesu došlo v květnu k opačnému vývoji u cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku, kde došlo k relativně silnému zvýšení cen. Opačným směrem pak působil další pokles cen ropy (pohonných hmot). K relativně vysokému růstu cen došlo také v sektoru služeb, což je něco, co se nemusí líbit ČNB. Meziročně jsou totiž nyní ceny v sektoru služeb vyšší již o 4,9 %, a to signalizuje pokračující silné inflační tlaky v této části ekonomiky, která je více navázána na domácí poptávku (především spotřebu domácností).
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko, a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %, když jí o desetinku oproti minulé prognóze snižujeme. Hlavním důvodem je aktuální protiinflační působení politiky D. Trumpa, která brzdí růst globální ekonomiky a vedla také k poklesu cen ropy. Opačným směrem působí silný trh práce, oživení ekonomiky či ceny potravin. Obousměrným rizikem je hrozba obchodní války mezi EU a USA, která by pravděpodobně nejprve vedla k proinflačnímu vývoji (růst cen kvůli clům), poté by ale její vývoj byl spíše protiinflační z důvodu zhoršení makro vývoje a poptávky.
Nejbližší snížení sazeb čekáme v listopadu, když důvodem je především pokračující proinflační vývoj v části české ekonomiky, kvůli kterému může ČNB nyní několik měsíců ponechat sazby beze změny. To se týká především sektorů, které jsou navázány na spotřebu domácností (například ceny služeb), nicméně inflace zesiluje například i ve stavebnictví a dalších odvětvích. Z tohoto pohledu tak pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu restriktivní nastavení sazeb.
Po dubnovém poklesu došlo v květnu k opačnému vývoji u cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku, kde došlo k relativně silnému zvýšení cen. Opačným směrem pak působil další pokles cen ropy (pohonných hmot). K relativně vysokému růstu cen došlo také v sektoru služeb, což je něco, co se nemusí líbit ČNB. Meziročně jsou totiž nyní ceny v sektoru služeb vyšší již o 4,9 %, a to signalizuje pokračující silné inflační tlaky v této části ekonomiky, která je více navázána na domácí poptávku (především spotřebu domácností).
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko, a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %, když jí o desetinku oproti minulé prognóze snižujeme. Hlavním důvodem je aktuální protiinflační působení politiky D. Trumpa, která brzdí růst globální ekonomiky a vedla také k poklesu cen ropy. Opačným směrem působí silný trh práce, oživení ekonomiky či ceny potravin. Obousměrným rizikem je hrozba obchodní války mezi EU a USA, která by pravděpodobně nejprve vedla k proinflačnímu vývoji (růst cen kvůli clům), poté by ale její vývoj byl spíše protiinflační z důvodu zhoršení makro vývoje a poptávky.
Nejbližší snížení sazeb čekáme v listopadu, když důvodem je především pokračující proinflační vývoj v části české ekonomiky, kvůli kterému může ČNB nyní několik měsíců ponechat sazby beze změny. To se týká především sektorů, které jsou navázány na spotřebu domácností (například ceny služeb), nicméně inflace zesiluje například i ve stavebnictví a dalších odvětvích. Z tohoto pohledu tak pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu restriktivní nastavení sazeb.