CZ Ranní restart

Ranni Restart , 25. Jun
Červnové saldo optimistických a pesimistických postojů k vlastní ekonomické situaci a výhledu bylo u českých firem 11,7 pb (tedy lehounce níž, než činila květnová úroveň 12,8), kdežto u spotřebitelů zůstalo na květnové úrovni -9,8. Oba ukazatele tak zůstaly blízko svých dlouhodobých průměrů. Stručně řečeno: pokud něco českou ekonomiku brzdí, tak nedostatek důvěry zdejších firem a domácností to není.

Ve Spojených státech zveřejnila firma Conference Board výsledky svého průzkumu nálady mezi spotřebiteli: nálada zřetelně klesla (z 98,4 b.) na 93 b., což bylo pod všemi odhady; očekával se naopak nárůst (v průměru na rovných 100 b.; u těchto čísel hodnota 100 nic speciálního neznamená, jde o úroveň v „základním“ roce 1985). Běžní Američané tedy zřejmě nesdílejí náš zdejší pocit, že hrozba vysokých amerických cel postupně slábne. Nálada je tak sice už výše než v nejhorších chvílích covidové pandemie, ale níže než kdykoliv mezi jarem 2021 a letošním březnem. Složka týkající se výhledu klesla na úroveň 69, přičemž podle doprovodného komentáře empiricky platí, že hodnoty pod 80 „typicky“ signalizují příchod recese.

Červnové saldo odpovědí manažerů německých firem v průzkumu institutu ifo ohledně německé ekonomiky potvrdilo dosavadní letošní trend zlepšování (který byl jen drobně narušen v dubnu pod dojmem Trumpem tehdy na chvíli prudce navýšených cel). Zlepšování lze pozorovat u složky týkající se aktuální situace, ale zejména u složky výhledové. Hlavním důvodem sílícího optimismu (přesněji řečeno slábnoucího pesimismu – obě složky jsou pořád ještě zřetelně pod svými dlouhodobými průměry) je zřejmě nástup nové vlády, s níž přišla vyšší ochota provádět veřejné investice. Doprovodný komentář ifo obsahuje nadějeplnou větičku: „Německá ekonomika pomalu buduje důvěru.“

Vnímání nejbližší budoucnosti slovenské ekonomiky se naopak zhoršuje. Slovenská centrální banka opět snížila výhled letošního růstu ekonomiky Slovenska, a to na růst meziročně o pouhých 1,2 % (dosud čekala růst o 1,9 %); v příštím roce by podle ní mělo dojít k mírnému urychlení růstu na 1,6 %. Pro srovnání: náš nynější základní scénář pro českou ekonomiku je 1,9 % letos a 2,2 % příští rok. To pro Polsko prognózuje tamní centrální banka tempa růstu dokonce 3,4 % a 2,8 %. Jenomže Polsko svého obdivuhodného růstu dosahuje částečně na dluh: polské veřejné zadlužení roste a má (dle prognózy Evropské komise) růst výrazně rychleji (mezi roky 2024 a 2026 o 10 p.b.) než to české (o 2 p.b.) nebo slovenské (o 4 p.b.). Ostatně zrovna včera přišla zpráva, že polská vláda prodlouží zmrazení cen energií pro domácnosti až do konce letošního roku. Platnost stropu byla prodloužena už několikrát, tentokrát měla skončit letos v září. Řečeno s klasikem: To se jim to utrácí, konzumuje a roste, když jim půjčují příští generace tamních daňových poplatníků.