Ranní restart: EU + CPTPP a je genAI žárovka nebo mikroskop?
Ranni Restart , 30. Jun
Týdenní přehled (ft. Jirka): V pátek vyjde předběžný odhad české inflace za červen. Čeká se její zrychlení, když hlavním důvodem bude růst cen pohonných hmot, který odrážel vyšší ceny ropy po vývoji na Blízkém východě. Konkrétní hodnota inflace pak bude záviset především na cenách potravin, kde je riziko obousměrné. Ceny potravin v české ekonomice sice v průměru rostou, nicméně mezi jednotlivými měsíci jsou ale značně rozkolísané, což způsobilo nejprve v dubnu nečekaně nízkou inflaci, a následně pak v květnu oproti očekáváním naopak vyšší číslo. V české ekonomice vyjde v pátek také vývoj v maloobchodu a zítra pak PMI za zpracovatelský průmysl. Dnes bude zveřejněna předběžná červnová hodnota meziroční inflace za Německo a zítra pak za celou eurozónu. Hodnoty by měly zůstat kolem 2 %. ECB by tak nyní mohla zůstat nějakou dobu ve vyčkávací pozici a zvažovat další krok. Na podzim se bude totiž ECB pravděpodobně rozhodovat mezi jedním dodatečným poklesem sazeb a jejich stabilitou. Trhy se stále mírně kloní ke snížení sazeb, nicméně dle nás pravděpodobnost ponechání sazeb na stabilní úrovni v poslední době spolu s některými proinflačními signály roste. Záležet bude výrazně na vývoji v globální ekonomice a celních vztazích mezi USA a Evropou.
V pátek vyjdou data z amerického trhu práce. Trhy budou sledovat, zdali se v nich již neprojeví negativní dopady Trumpových cel. Na výraznější dopady je stále pravděpodobně ještě brzy, a podobně to vidí nyní i trh. Překvapení se nicméně nedá vyloučit. Z dalších dat bude zajímavá květnová hodnota německých továrních zakázek, která má vliv na zahraniční poptávku po českých exportech. A trh bude sledovat především další kroky amerického prezidenta, což je nyní umocněno tím, že se blíží konec odkladu 50% cel na dovozy z EU. Americký Senát začal projednávat návrh Donalda Trumpa nazvaný „One Big Beautiful Bill”. Ten by měl potvrdit snížení daní a výrazné škrty ve výdajích na zdravotnictví = zvýšení dluhu v příštích 10 letech o 3,3 bilionu dolarů a snížení zdravotního pojištění pro 12 milionů Američanů. Republikáni chtějí návrh schválit do 4. července, ale stále čelí významným překážkám. Kanada zrušila daň z digitálních služeb zaměřenou na americké technologické firmy v snaze oživit obchodní jednání s Amerikou. V pátek Trump jednání zrušil kvůli dani, která měla vstoupit v platnost v pondělí. Trump prohlásil, že našel skupinu „velmi bohatých lidí“, kteří koupí TikTok. Federální zákon, který vyžaduje, aby byla čínská sociální síť prodána (nečínskému kupci) nebo zakázána (z důvodů národní bezpečnosti), byl Trumpem krátce po jeho nástupu do úřadu pozastaven.
Evropská unie má Trumpa dost. Jeho opakující se výhrůžky cly, které by se od 9. července mohly vyšplhat až na 50 %, přiměly EU ke změně směru. Místo abychom se stále snažili hrát obchodní ping-pong s Washingtonem, chce Brusel navázat pevnější vazby s Asijsko-pacifickou oblastí – konkrétně se skupinou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership), do které patří i například Japonsko, Austrálie, Kanada nebo Mexiko. Podle Politico by tohle partnerství mezi EU a CPTPP v součtu reprezentovalo 30 % světového obchodu – což už je pořádný kus koláče. Von der Leyen tvrdí, že takové spojení by mohlo dát světu jasný vzkaz: obchod založený na pravidlech je stále možný a životaschopný, i když se Amerika rozhodne dělat si vlastní show. V minulosti byla možnost spolupráce mezi EU a CPTPP jen v teoretické rovině, nyní se ale začíná formovat konkrétní politická vůle. Cílem by mohl být například tzv. Standstill Agreement – dohoda, která by zaručila, že všechny zapojené země udrží své trhy navzájem otevřené. Tím by se vytvořila "zóna stability", která by působila jako protiváha protekcionistickým tendencím, především z USA. Autoři návrhu (zkušení vyjednavači z Nového Zélandu, Kanady a EU) tvrdí, že by to byl jasný signál do Washingtonu: „Svět se netočí jen kolem vás. My jsme připraveni na spolupráci bez vás.“ A je to víc než jen gesto – jde o první krok k vytvoření nové obchodní architektury, která by mohla buď reformovat, nebo nahradit nefunkční Světovou obchodní organizaci (WTO), která už desítky let trpí neschopností se na čemkoli dohodnout, mimo jiné i kvůli americkému odporu. Británie – jako čerstvý člen CPTPP – je také nadšená. Premiér Keir Starmer oznámil svou první obchodní strategii po Brexitu a zdůraznil, že spolupráce s EU v rámci CPTPP dává smysl. Zdůrazňuje flexibilitu, realismus a schopnost reagovat na měnící se globální podmínky. Cesta k dohodě nebude jednoduchá. EU se nemůže stát plnohodnotným členem CPTPP, protože nejde o stát. Ale plánem je vytvořit "most" mezi oběma bloky, který by umožnil intenzivnější dialog, koordinaci a možná i harmonizaci pravidel. První ministerská jednání mají proběhnout už v červenci.
Generativní AI: žárovka, dynamo nebo mikroskop? V dějinách technologického pokroku existují vynálezy, které krátkodobě zvýší produktivitu – a pak jsou tu ty, které změní vše. V žargonu ekonomie jim říkáme obecné technologie (General Purpose Technologies, GPT) nebo ještě vzácněji metody vynalézání (Inventions of Methods of Invention, IMI). Dnes, na prahu nové éry, stojí generativní umělá inteligence (genAI) a my musíme položit zásadní otázku: je genAI jen chvilkovým zábleskem jako žárovka, nebo novým dynamem a mikroskopem v jednom? Podle autorů studie Generative AI at the Crossroads lze inovace rozdělit do tří kategorií: 1) Jednorázové inovace (např. žárovka) – technologie jako žárovka nebo spalovací motor přinesly prudké zvýšení produktivity, ale jejich dopad se vyčerpal s dosažením saturace trhu. 2) Obecné technologie (GPTs, např. dynamo) – umožňují vznik řetězových inovací: nové produkty, procesy a reorganizace firemních struktur. Patří sem například elektřina nebo internet. 3) Metody vynalézání (IMIs, např. mikroskop) – zrychlují samotný proces vynalézání a výzkumu, čímž urychlují příchod dalších objevů. Autoři tvrdí, že generativní AI má rysy obou vyšších kategorií: je zároveň dynamem umožňujícím lavinu nových aplikací i mikroskopem, který urychluje samotnou vědeckou a technologickou tvorbu.
Jak genAI mění pravidla hry? Adopce: Rychlý start, pomalé šíření: GenAI je rychle adoptována velkými firmami, technologickými giganty a vysoce kvalifikovanými profesemi, jako jsou programátoři nebo lékaři. Avšak ve středním a malém podnikání, které tvoří páteř většiny ekonomik, je přijetí zatím opatrné. Nejde jen o přístup ke kapitálu, ale i o otázku organizační změny: aby firmy plně využily genAI, musí přetvořit své procesy, datovou infrastrukturu a firemní kulturu – a to je bolestivá transformace. Řetězové inovace: Více než jen chatbot. Díky genAI vznikají nové produkty a služby: konverzační asistenti, generativní grafika, autonomní systémy řízení. Ale opravdová síla spočívá v proměně samotných výrobních procesů – digitální dvojčata optimalizující výrobu, prediktivní údržba, redesign výrobků pomocí generativního návrhu. Stejně jako dynamo umožnilo vznik flexibilní výroby, genAI mění nejen to, co vyrábíme, ale i jakým způsobem. Průběžná inovace: Zrychlující se spirála. GenAI se neustále zlepšuje. Nové modely využívají efektivnější architektury (např. mixture of experts), hardware (GPU, TPU) je stále výkonnější a levnější a roste i množství kvalitních dat. Co je důležité: výkon roste rychleji než náklady – přesně to, co ekonomové chtějí vidět jako podmínku trvalého růstu produktivity. GenAI jako metoda vynalézání. GenAI pomáhá i samotnému procesu inovací. Od psaní vědeckých článků, přes hledání nových molekul v medicíně, až po rychlejší návrhy produktů – genAI zvyšuje efektivitu výzkumu. To by mohlo znamenat, že nových objevů nejen přibude, ale že budou vznikat levněji a rychleji.
Co nás čeká dál? Optimisté vidí v genAI nový zdroj ekonomického růstu, analogický elektrifikaci v 20. století. Skeptici varují, že technologický hype bez hluboké organizační změny k zásadnímu růstu nepovede. A realisté, které bych nazval up-wing techno-optimisty, tvrdí: cesta bude těžká, ale pokud překonáme počáteční problémy, otevře genAI dveře k trvalému a udržitelnému růstu – podobně jako internet v 90. letech. Z dostupných dat vyplývá, že generativní AI má potenciál být jak dynamem, které pohání novou vlnu inovací, tak mikroskopem, který zvyšuje efektivitu samotného výzkumu. Překážky jsou značné – od vysokých nároků na infrastrukturu po nedostatek kvalifikované pracovní síly. Ale historie nám ukazuje, že technologie schopné měnit ekonomiky jsou právě ty, které vyžadují zásadní změnu myšlení i organizace. A právě v tom je síla genAI: není to jen další nástroj v technologickém arzenálu. Je to nová platforma pro lidskou tvořivost, inovaci a růst.
V pátek vyjdou data z amerického trhu práce. Trhy budou sledovat, zdali se v nich již neprojeví negativní dopady Trumpových cel. Na výraznější dopady je stále pravděpodobně ještě brzy, a podobně to vidí nyní i trh. Překvapení se nicméně nedá vyloučit. Z dalších dat bude zajímavá květnová hodnota německých továrních zakázek, která má vliv na zahraniční poptávku po českých exportech. A trh bude sledovat především další kroky amerického prezidenta, což je nyní umocněno tím, že se blíží konec odkladu 50% cel na dovozy z EU. Americký Senát začal projednávat návrh Donalda Trumpa nazvaný „One Big Beautiful Bill”. Ten by měl potvrdit snížení daní a výrazné škrty ve výdajích na zdravotnictví = zvýšení dluhu v příštích 10 letech o 3,3 bilionu dolarů a snížení zdravotního pojištění pro 12 milionů Američanů. Republikáni chtějí návrh schválit do 4. července, ale stále čelí významným překážkám. Kanada zrušila daň z digitálních služeb zaměřenou na americké technologické firmy v snaze oživit obchodní jednání s Amerikou. V pátek Trump jednání zrušil kvůli dani, která měla vstoupit v platnost v pondělí. Trump prohlásil, že našel skupinu „velmi bohatých lidí“, kteří koupí TikTok. Federální zákon, který vyžaduje, aby byla čínská sociální síť prodána (nečínskému kupci) nebo zakázána (z důvodů národní bezpečnosti), byl Trumpem krátce po jeho nástupu do úřadu pozastaven.
Evropská unie má Trumpa dost. Jeho opakující se výhrůžky cly, které by se od 9. července mohly vyšplhat až na 50 %, přiměly EU ke změně směru. Místo abychom se stále snažili hrát obchodní ping-pong s Washingtonem, chce Brusel navázat pevnější vazby s Asijsko-pacifickou oblastí – konkrétně se skupinou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership), do které patří i například Japonsko, Austrálie, Kanada nebo Mexiko. Podle Politico by tohle partnerství mezi EU a CPTPP v součtu reprezentovalo 30 % světového obchodu – což už je pořádný kus koláče. Von der Leyen tvrdí, že takové spojení by mohlo dát světu jasný vzkaz: obchod založený na pravidlech je stále možný a životaschopný, i když se Amerika rozhodne dělat si vlastní show. V minulosti byla možnost spolupráce mezi EU a CPTPP jen v teoretické rovině, nyní se ale začíná formovat konkrétní politická vůle. Cílem by mohl být například tzv. Standstill Agreement – dohoda, která by zaručila, že všechny zapojené země udrží své trhy navzájem otevřené. Tím by se vytvořila "zóna stability", která by působila jako protiváha protekcionistickým tendencím, především z USA. Autoři návrhu (zkušení vyjednavači z Nového Zélandu, Kanady a EU) tvrdí, že by to byl jasný signál do Washingtonu: „Svět se netočí jen kolem vás. My jsme připraveni na spolupráci bez vás.“ A je to víc než jen gesto – jde o první krok k vytvoření nové obchodní architektury, která by mohla buď reformovat, nebo nahradit nefunkční Světovou obchodní organizaci (WTO), která už desítky let trpí neschopností se na čemkoli dohodnout, mimo jiné i kvůli americkému odporu. Británie – jako čerstvý člen CPTPP – je také nadšená. Premiér Keir Starmer oznámil svou první obchodní strategii po Brexitu a zdůraznil, že spolupráce s EU v rámci CPTPP dává smysl. Zdůrazňuje flexibilitu, realismus a schopnost reagovat na měnící se globální podmínky. Cesta k dohodě nebude jednoduchá. EU se nemůže stát plnohodnotným členem CPTPP, protože nejde o stát. Ale plánem je vytvořit "most" mezi oběma bloky, který by umožnil intenzivnější dialog, koordinaci a možná i harmonizaci pravidel. První ministerská jednání mají proběhnout už v červenci.
Generativní AI: žárovka, dynamo nebo mikroskop? V dějinách technologického pokroku existují vynálezy, které krátkodobě zvýší produktivitu – a pak jsou tu ty, které změní vše. V žargonu ekonomie jim říkáme obecné technologie (General Purpose Technologies, GPT) nebo ještě vzácněji metody vynalézání (Inventions of Methods of Invention, IMI). Dnes, na prahu nové éry, stojí generativní umělá inteligence (genAI) a my musíme položit zásadní otázku: je genAI jen chvilkovým zábleskem jako žárovka, nebo novým dynamem a mikroskopem v jednom? Podle autorů studie Generative AI at the Crossroads lze inovace rozdělit do tří kategorií: 1) Jednorázové inovace (např. žárovka) – technologie jako žárovka nebo spalovací motor přinesly prudké zvýšení produktivity, ale jejich dopad se vyčerpal s dosažením saturace trhu. 2) Obecné technologie (GPTs, např. dynamo) – umožňují vznik řetězových inovací: nové produkty, procesy a reorganizace firemních struktur. Patří sem například elektřina nebo internet. 3) Metody vynalézání (IMIs, např. mikroskop) – zrychlují samotný proces vynalézání a výzkumu, čímž urychlují příchod dalších objevů. Autoři tvrdí, že generativní AI má rysy obou vyšších kategorií: je zároveň dynamem umožňujícím lavinu nových aplikací i mikroskopem, který urychluje samotnou vědeckou a technologickou tvorbu.
Jak genAI mění pravidla hry? Adopce: Rychlý start, pomalé šíření: GenAI je rychle adoptována velkými firmami, technologickými giganty a vysoce kvalifikovanými profesemi, jako jsou programátoři nebo lékaři. Avšak ve středním a malém podnikání, které tvoří páteř většiny ekonomik, je přijetí zatím opatrné. Nejde jen o přístup ke kapitálu, ale i o otázku organizační změny: aby firmy plně využily genAI, musí přetvořit své procesy, datovou infrastrukturu a firemní kulturu – a to je bolestivá transformace. Řetězové inovace: Více než jen chatbot. Díky genAI vznikají nové produkty a služby: konverzační asistenti, generativní grafika, autonomní systémy řízení. Ale opravdová síla spočívá v proměně samotných výrobních procesů – digitální dvojčata optimalizující výrobu, prediktivní údržba, redesign výrobků pomocí generativního návrhu. Stejně jako dynamo umožnilo vznik flexibilní výroby, genAI mění nejen to, co vyrábíme, ale i jakým způsobem. Průběžná inovace: Zrychlující se spirála. GenAI se neustále zlepšuje. Nové modely využívají efektivnější architektury (např. mixture of experts), hardware (GPU, TPU) je stále výkonnější a levnější a roste i množství kvalitních dat. Co je důležité: výkon roste rychleji než náklady – přesně to, co ekonomové chtějí vidět jako podmínku trvalého růstu produktivity. GenAI jako metoda vynalézání. GenAI pomáhá i samotnému procesu inovací. Od psaní vědeckých článků, přes hledání nových molekul v medicíně, až po rychlejší návrhy produktů – genAI zvyšuje efektivitu výzkumu. To by mohlo znamenat, že nových objevů nejen přibude, ale že budou vznikat levněji a rychleji.
Co nás čeká dál? Optimisté vidí v genAI nový zdroj ekonomického růstu, analogický elektrifikaci v 20. století. Skeptici varují, že technologický hype bez hluboké organizační změny k zásadnímu růstu nepovede. A realisté, které bych nazval up-wing techno-optimisty, tvrdí: cesta bude těžká, ale pokud překonáme počáteční problémy, otevře genAI dveře k trvalému a udržitelnému růstu – podobně jako internet v 90. letech. Z dostupných dat vyplývá, že generativní AI má potenciál být jak dynamem, které pohání novou vlnu inovací, tak mikroskopem, který zvyšuje efektivitu samotného výzkumu. Překážky jsou značné – od vysokých nároků na infrastrukturu po nedostatek kvalifikované pracovní síly. Ale historie nám ukazuje, že technologie schopné měnit ekonomiky jsou právě ty, které vyžadují zásadní změnu myšlení i organizace. A právě v tom je síla genAI: není to jen další nástroj v technologickém arzenálu. Je to nová platforma pro lidskou tvořivost, inovaci a růst.