Ranní restart
Ranni Restart , 4. Jul
V rámci nové aktualizace naší makro prognózy upravujeme výhled pro úrokové sazby. Důvodem je proinflační vývoj v české ekonomice, který signalizují data z posledních týdnů, a který je silnější, než se původně čekalo. Nově tak pro zbytek letošního roku čekáme stabilní sazby ČNB a jejich snížení až na začátku roku 2026 (původně jsme očekávali pokles v listopadu). A druhé snížení sazeb, které jsme původně očekávali pro květen 2026 nově posouváme až na konec roku 2027. Situace v globální ekonomice nicméně zůstává stále značně nejistá a může se rychle změnit.
Poslední makro data z konce května a června z české ekonomiky totiž ukazují několik poměrně silných inflačních ukazatelů. Ačkoliv celková inflace zůstala v rámci tolerančního pásma kolem cílem, inflace cen v sektoru služeb pro domácnosti zrychlila na meziročních 4,9 %. V sektoru služeb pro firmy dosáhla inflace v květnu 4,4 %. Inflace cen zemědělských výrobců byla v květnu na téměř 16 %, inflace ve stavebnictví zrychlila na 3,9 %. Navíc zesílil růst cen nemovitostí (imputované nájemné v květnu 0,8 % m/m). Do toho zůstává silný trh práce a expanzivní fiskální politika. Mírně upravujeme také prognózu pro ECB a ve zbytku letošního roku se kloníme ke stabilitě sazeb. ECB je v současné době (podobně jako další centrální banky) ve vyčkávacím režimu a čeká na další vývoj v globální ekonomice, vývoj na trzích a na nová makro data. Na podzim se bude ECB pravděpodobně ještě jednou rozhodovat mezi poklesem sazeb a stabilitou. A v tomto ohledu si myslíme, že by ECB mohla snížit sazby pouze v případě relativně silného negativního poptávkového šoku. To se nyní zdá o něco méně pravděpodobné (oproti situaci z před několika měsíců), protože negativní šok ze Spojených států (cla) bude kompenzován pozitivními impulzy z předchozího snižování sazeb, nižší inflace a německé fiskální expanze. Je dobré dodat, že tržní konsensus nicméně stále ještě jedno dodatečné snížení sazeb ECB pro podzim čeká, nicméně pravděpodobnost se pozvolna snižuje. Také ČNB nyní vnímá českou ekonomiku jako více proinflační, což ji po červnovém zasedání přimělo ke změně prohlášení směrem k vyšším vnímaným proinflačním rizikům. Tento signál spolu s posledními daty zohledňuje i trh, který přehodnocuje prognózu sazeb směrem k vyšší trajektorii (oproti dřívějším odhadům).
Dnes je v USA státní svátek, proto červnová data z trhu práce byla zveřejněna již včera. Míra nezaměstnanosti se mírně snížila ze 4,2 na 4,1 %, když trh čekal naopak její lehké zvýšení. V minulém měsíci bylo vytvořeno 147 tisíc nových pracovních míst, což opět překonalo odhady trhu. Data tak v tuto chvíli ukazují na slušnou odolnost trhu práce proti dopadům politiky D. Trumpa a jeho administrativy. Na druhou stranu pro komplexnější hodnocení je třeba si počkat do podzimu, protože předzásobení oddálilo některé makro dopady a stejným směrem působí i pokračující nejistota (firmy čekají, co bude). A navíc je nutné také počítat s několika měsíci (někdy i čtvrtletními), než se ekonomický šok přenese do dalších částí ekonomiky. Stále si myslím, že na podzim uvidíme v amerických datech zhoršení makro vývoje, k čemuž může přispět i včera schválený Trumpův Velký krásný zákon.
Volbou 218:214 prošel včera Sněmovnou reprezentantů „Velký krásný zákon“, který teď zamíří k podpisu prezidenta Trumpa. Dochází k prodloužení daňových škrtů, které se kladně dotkne Američanů s nejvyššími příjmy. A naopak negativně bude zákon působit na nejchudší Američany, protože dochází ke snížení potravinové pomoci či omezení zdravotního pojištění Medicaid. Což může představovat další negativní šok do domácí spotřeby.
Zákon má negativní vliv také na pohled trhů na americkou ekonomiku. Jednak výrazně zvýší zadlužení, což může dále zvýšit nejistotu ohledně střednědobé udržitelnosti amerických veřejných financí. A vedle toho umožňuje zdanit zahraniční kapitál. Přesněji může být uvaleno progresivní daňové zatížení až do výše 20 % na příjmy dosažené v USA zahraničními subjekty a fyzickými osobami (vláda by ale měla mít flexibilitu pro změny). Odliv dalšího kapitálu z USA do Evropy tak může být jedním z důsledků, když si v tomto ohledu myslíme, že část zahraničních investorů nyní stále ještě vyčkává na konkrétní podobu zákona a nastavení daně. Vzhledem k tomu, že Amerika dlouhodobě profituje z postavení dolaru jako rezervní měny, vysoké poptávky zahraničních investorů po dluhopisech federální vlády a nízké rizikové prémie mám docela problém pochopit některé věci (včetně tohoto zákona), co současná administrativa dělá. Dolar k euru oslabil již k hladině 1,18. Vidíme prostor pro další oslabení k 1,20. Podobně to vidí trh. Nejistota zůstává výrazná, když kurzy (i měnovou politiku hlavních centrálních bank) může během léta ovlivnit vyjednávání o obchodních dohodách (především mezi USA a EU).
Poslední makro data z konce května a června z české ekonomiky totiž ukazují několik poměrně silných inflačních ukazatelů. Ačkoliv celková inflace zůstala v rámci tolerančního pásma kolem cílem, inflace cen v sektoru služeb pro domácnosti zrychlila na meziročních 4,9 %. V sektoru služeb pro firmy dosáhla inflace v květnu 4,4 %. Inflace cen zemědělských výrobců byla v květnu na téměř 16 %, inflace ve stavebnictví zrychlila na 3,9 %. Navíc zesílil růst cen nemovitostí (imputované nájemné v květnu 0,8 % m/m). Do toho zůstává silný trh práce a expanzivní fiskální politika. Mírně upravujeme také prognózu pro ECB a ve zbytku letošního roku se kloníme ke stabilitě sazeb. ECB je v současné době (podobně jako další centrální banky) ve vyčkávacím režimu a čeká na další vývoj v globální ekonomice, vývoj na trzích a na nová makro data. Na podzim se bude ECB pravděpodobně ještě jednou rozhodovat mezi poklesem sazeb a stabilitou. A v tomto ohledu si myslíme, že by ECB mohla snížit sazby pouze v případě relativně silného negativního poptávkového šoku. To se nyní zdá o něco méně pravděpodobné (oproti situaci z před několika měsíců), protože negativní šok ze Spojených států (cla) bude kompenzován pozitivními impulzy z předchozího snižování sazeb, nižší inflace a německé fiskální expanze. Je dobré dodat, že tržní konsensus nicméně stále ještě jedno dodatečné snížení sazeb ECB pro podzim čeká, nicméně pravděpodobnost se pozvolna snižuje. Také ČNB nyní vnímá českou ekonomiku jako více proinflační, což ji po červnovém zasedání přimělo ke změně prohlášení směrem k vyšším vnímaným proinflačním rizikům. Tento signál spolu s posledními daty zohledňuje i trh, který přehodnocuje prognózu sazeb směrem k vyšší trajektorii (oproti dřívějším odhadům).
Dnes je v USA státní svátek, proto červnová data z trhu práce byla zveřejněna již včera. Míra nezaměstnanosti se mírně snížila ze 4,2 na 4,1 %, když trh čekal naopak její lehké zvýšení. V minulém měsíci bylo vytvořeno 147 tisíc nových pracovních míst, což opět překonalo odhady trhu. Data tak v tuto chvíli ukazují na slušnou odolnost trhu práce proti dopadům politiky D. Trumpa a jeho administrativy. Na druhou stranu pro komplexnější hodnocení je třeba si počkat do podzimu, protože předzásobení oddálilo některé makro dopady a stejným směrem působí i pokračující nejistota (firmy čekají, co bude). A navíc je nutné také počítat s několika měsíci (někdy i čtvrtletními), než se ekonomický šok přenese do dalších částí ekonomiky. Stále si myslím, že na podzim uvidíme v amerických datech zhoršení makro vývoje, k čemuž může přispět i včera schválený Trumpův Velký krásný zákon.
Volbou 218:214 prošel včera Sněmovnou reprezentantů „Velký krásný zákon“, který teď zamíří k podpisu prezidenta Trumpa. Dochází k prodloužení daňových škrtů, které se kladně dotkne Američanů s nejvyššími příjmy. A naopak negativně bude zákon působit na nejchudší Američany, protože dochází ke snížení potravinové pomoci či omezení zdravotního pojištění Medicaid. Což může představovat další negativní šok do domácí spotřeby.
Zákon má negativní vliv také na pohled trhů na americkou ekonomiku. Jednak výrazně zvýší zadlužení, což může dále zvýšit nejistotu ohledně střednědobé udržitelnosti amerických veřejných financí. A vedle toho umožňuje zdanit zahraniční kapitál. Přesněji může být uvaleno progresivní daňové zatížení až do výše 20 % na příjmy dosažené v USA zahraničními subjekty a fyzickými osobami (vláda by ale měla mít flexibilitu pro změny). Odliv dalšího kapitálu z USA do Evropy tak může být jedním z důsledků, když si v tomto ohledu myslíme, že část zahraničních investorů nyní stále ještě vyčkává na konkrétní podobu zákona a nastavení daně. Vzhledem k tomu, že Amerika dlouhodobě profituje z postavení dolaru jako rezervní měny, vysoké poptávky zahraničních investorů po dluhopisech federální vlády a nízké rizikové prémie mám docela problém pochopit některé věci (včetně tohoto zákona), co současná administrativa dělá. Dolar k euru oslabil již k hladině 1,18. Vidíme prostor pro další oslabení k 1,20. Podobně to vidí trh. Nejistota zůstává výrazná, když kurzy (i měnovou politiku hlavních centrálních bank) může během léta ovlivnit vyjednávání o obchodních dohodách (především mezi USA a EU).