Ranní restart: růstové myšleni, alkohol a sladší rajčata
Ranni Restart , 8. Jan.
Donald Trump opět řekl, že by Amerika měla převzít kontrolu nad Grónskem a Panamským průplavem. No a nevyloučil použití vojenské síly. V laufu také začal mluvit o tom, že by Kanada měla být další stát USA. Buďme připraveni, že tato prohlášení bude chtít překonat dalšími. Rakouský prezident Alexander van der Bellen v pondělí požádal Herberta Kickla, předsedu Svobodné strany Rakouska (FPÖ), aby sestavil vládu. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že někteří jeho kolegové již zohledňují potenciální inflační dopady cel a deportací migrantů = argumenty pro zastavení snižování sazeb. Dnes bude zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu a v pátek data z trhu práce. Trhy v průběhu prosince přehodnotily názor na Fed a aktuálně očekávají v letošním roce pokles sazeb z 4,5 % na 4 %. Německo nezačalo rok optimisticky: zakázky v německém průmyslu v listopadu poklesly o 5,4 % m/m v listopadu. Maloobchodní tržby taky pokles o -0,6 % m/m, obrázek trochu vylepšuje fakt, že díky revizím tržby rostou meziročně o +2,5%
Krize růstového myšlení Myšlenka, že schopnosti lze rozvíjet (růstový mindset), je hluboce spjata s tím, jak lidé přistupují k výzvám, překonávají neúspěchy a učí se nové dovednosti. V kontextu vzdělávání mohou studenti s růstovým nastavením dosahovat vyšších známek, mít větší studijní ambice a vytrvat u složitých úkolů. Tento přístup však přesahuje školní lavice. Na trhu práce je růstové myšlení klíčové pro adaptabilitu a produktivitu – pracovníci s tímto přístupem se snáze přizpůsobují technologickým změnám, získávají nové dovednosti a nacházejí uplatnění v dynamickém prostředí. Země s vysokým podílem populace otevřené k učení a zlepšování dosahují vyšší produktivity, inovací a dlouhodobě udržitelného růstu. Zlepšení růstové myšlení je investicí do budoucí kvality života a prosperity. Proto je nepříjemnou realitou, jen cca polovina českých patnáctiletých věří, že své schopnosti mohou rozvíjet. To je jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD. Tento problém má hluboké kořeny – český vzdělávací systém často klade důraz na hodnocení výsledků a memorování, nikoli na proces učení a zvládání neúspěchů. Důsledkem je kultura, která podporuje fixní přístup k talentu a schopnostem: „Buď na to máš, nebo ne.“ Následky jsou zřejmé. Mladí lidé se bojí riskovat, vyhýbají se složitějším úkolům a vzdávají se při prvních překážkách. Tato mentalita nejen omezuje jejich osobní potenciál, ale také oslabuje schopnost české ekonomiky přizpůsobit se výzvám moderního světa, od digitalizace po globalizaci. Růstový mindset ale lze měnit!
Pelmel Proč investovat? Protože průměrný roční reálný výnos (americké akcie) se za posledních 23 let pohyboval mezi 4-5 %. Za posledních cca 100 let mezi 7-8 %. Jde o výnos očištěný o inflaci! K tomu přidejte "magii" složeného úročení. Pokud bychom předpokládali reálný výnos 4 %, tak za 20 let není zhodnocení současné investice 80 % (20x4%), ale 119 %. Více než dvojnásobek a navíc reálně. Pro srovnání, při průměrné inflaci 2 % ztratí hotovost nebo neúročené vklady třetinu své reálné hodnoty. Přesně proto investovat.
Kolik bude stát dekarbonizace globální ekonomiku? Méně, než se často uvádí. Economist prozkoumal odhady globálních nákladů "energetického přechodu" na svět s nulovými emisemi od řady ekonomů, konzultantů a vědců, které běžně tvoří základ pro tvorbu politik. Pohybují se v rozmezí od zhruba 3 bilionů dolarů ročně až po téměř 12 bilionů dolarů ročně. To je dost. Nicméně Economist ukazuje, že tyto odhady jsou nadsazené ve čtyřech důležitých ohledech. Za prvé, vysoké náklady vyplývají z přemrštěných scénářích rychlé dekarbonizace, za druhé, v přehnaných předpokladech o růstu populace a spotřeby, za třetí v podceňování technologického pokroku a poklesu cen čistých technologií a za čtvrté v ignorování investic, které by se musely provést i bez klimatických opatření. Do energetického systému bychom museli investovat značné finanční prostředky bez ohledu na to, jestli bude probíhat dekarbonizace. Jen čtvrtý bod podle Economist snižuje náklady na méně než 1 % globálního HDP, tedy na méně než 1 bilion USD na dosažení cíle 2 °C. Pokles cen solární a větrné energie ukazuje, že technologie mohou zlevnit více, než se čekalo. Přesto jsou výzvy, jako nedostatek infrastruktury nebo vysoké náklady kapitálu v chudších zemích, stále zásadní. Nicméně zásadním problémem zůstává politická neefektivita, která často vede k drahým a neúčinným řešením.
Zajímavé srovnání spotřebních daní v zemích OECD na cigarety a alkohol. V ČR vybereme (2022) na spotřebních daních za cigarety cca 0,8 % HDP a za alkohol 0,2 % HDP. Cigarety na úrovni sousedního Polska, ale alkohol na méně než polovině Polska. A to přitom Poláci vypijí na osobu o 12 % méně (čistého) alkoholu než v ČR. Kakaja kultura, takaja natura
Sladší rajčata díky CRISPRu. Vědci použili CRISPR k deaktivaci dvou specifických genů v rajčatech, čímž zvýšili hladinu cukru až o 30 %, aniž by se snížila velikost nebo výnos. Studie publikovaná v časopise Nature upozorňuje na potenciál zvýšení chuti a cukru v ovoci. Takto upravená rajčata by mohla snížit náklady na výrobky, jako je rajčatový protlak, a zlepšit odrůdy ze supermarketů, které jsou často kritizovány pro nevýraznou chuť. Výzkumníci se domnívají, že tento průlom by se mohl uplatnit i u jiných plodin a využít genetickou rozmanitost divokých druhů k vylepšení domestikovaných odrůd.
Krize růstového myšlení Myšlenka, že schopnosti lze rozvíjet (růstový mindset), je hluboce spjata s tím, jak lidé přistupují k výzvám, překonávají neúspěchy a učí se nové dovednosti. V kontextu vzdělávání mohou studenti s růstovým nastavením dosahovat vyšších známek, mít větší studijní ambice a vytrvat u složitých úkolů. Tento přístup však přesahuje školní lavice. Na trhu práce je růstové myšlení klíčové pro adaptabilitu a produktivitu – pracovníci s tímto přístupem se snáze přizpůsobují technologickým změnám, získávají nové dovednosti a nacházejí uplatnění v dynamickém prostředí. Země s vysokým podílem populace otevřené k učení a zlepšování dosahují vyšší produktivity, inovací a dlouhodobě udržitelného růstu. Zlepšení růstové myšlení je investicí do budoucí kvality života a prosperity. Proto je nepříjemnou realitou, jen cca polovina českých patnáctiletých věří, že své schopnosti mohou rozvíjet. To je jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD. Tento problém má hluboké kořeny – český vzdělávací systém často klade důraz na hodnocení výsledků a memorování, nikoli na proces učení a zvládání neúspěchů. Důsledkem je kultura, která podporuje fixní přístup k talentu a schopnostem: „Buď na to máš, nebo ne.“ Následky jsou zřejmé. Mladí lidé se bojí riskovat, vyhýbají se složitějším úkolům a vzdávají se při prvních překážkách. Tato mentalita nejen omezuje jejich osobní potenciál, ale také oslabuje schopnost české ekonomiky přizpůsobit se výzvám moderního světa, od digitalizace po globalizaci. Růstový mindset ale lze měnit!
Pelmel Proč investovat? Protože průměrný roční reálný výnos (americké akcie) se za posledních 23 let pohyboval mezi 4-5 %. Za posledních cca 100 let mezi 7-8 %. Jde o výnos očištěný o inflaci! K tomu přidejte "magii" složeného úročení. Pokud bychom předpokládali reálný výnos 4 %, tak za 20 let není zhodnocení současné investice 80 % (20x4%), ale 119 %. Více než dvojnásobek a navíc reálně. Pro srovnání, při průměrné inflaci 2 % ztratí hotovost nebo neúročené vklady třetinu své reálné hodnoty. Přesně proto investovat.
Kolik bude stát dekarbonizace globální ekonomiku? Méně, než se často uvádí. Economist prozkoumal odhady globálních nákladů "energetického přechodu" na svět s nulovými emisemi od řady ekonomů, konzultantů a vědců, které běžně tvoří základ pro tvorbu politik. Pohybují se v rozmezí od zhruba 3 bilionů dolarů ročně až po téměř 12 bilionů dolarů ročně. To je dost. Nicméně Economist ukazuje, že tyto odhady jsou nadsazené ve čtyřech důležitých ohledech. Za prvé, vysoké náklady vyplývají z přemrštěných scénářích rychlé dekarbonizace, za druhé, v přehnaných předpokladech o růstu populace a spotřeby, za třetí v podceňování technologického pokroku a poklesu cen čistých technologií a za čtvrté v ignorování investic, které by se musely provést i bez klimatických opatření. Do energetického systému bychom museli investovat značné finanční prostředky bez ohledu na to, jestli bude probíhat dekarbonizace. Jen čtvrtý bod podle Economist snižuje náklady na méně než 1 % globálního HDP, tedy na méně než 1 bilion USD na dosažení cíle 2 °C. Pokles cen solární a větrné energie ukazuje, že technologie mohou zlevnit více, než se čekalo. Přesto jsou výzvy, jako nedostatek infrastruktury nebo vysoké náklady kapitálu v chudších zemích, stále zásadní. Nicméně zásadním problémem zůstává politická neefektivita, která často vede k drahým a neúčinným řešením.
Zajímavé srovnání spotřebních daní v zemích OECD na cigarety a alkohol. V ČR vybereme (2022) na spotřebních daních za cigarety cca 0,8 % HDP a za alkohol 0,2 % HDP. Cigarety na úrovni sousedního Polska, ale alkohol na méně než polovině Polska. A to přitom Poláci vypijí na osobu o 12 % méně (čistého) alkoholu než v ČR. Kakaja kultura, takaja natura
Sladší rajčata díky CRISPRu. Vědci použili CRISPR k deaktivaci dvou specifických genů v rajčatech, čímž zvýšili hladinu cukru až o 30 %, aniž by se snížila velikost nebo výnos. Studie publikovaná v časopise Nature upozorňuje na potenciál zvýšení chuti a cukru v ovoci. Takto upravená rajčata by mohla snížit náklady na výrobky, jako je rajčatový protlak, a zlepšit odrůdy ze supermarketů, které jsou často kritizovány pro nevýraznou chuť. Výzkumníci se domnívají, že tento průlom by se mohl uplatnit i u jiných plodin a využít genetickou rozmanitost divokých druhů k vylepšení domestikovaných odrůd.