CZ Ranní restart

Ranni Restart , 9. Jan.
Index spotřebitelské nálady v eurozóně z dílny Evropské komise klesl v prosinci na 93,7 b., zatímco trh čekal přibližnou stagnaci poblíž listopadové úrovně 95,8. S takovou náladou lze těžko očekávat, že by se ekonomika eurozóny brzo probrala z letargie, přinejmenším nikoliv díky oživení spotřebitelské poptávky. Podle poslední prognózy Evropské komise má tamní růst činit letos i příští rok jen něco kolem procenta. Český růst má být letos podobný, ale v příštích dvou letech by měl být přece jen rychlejší (mj. díky otevřenějším peněženkám českých domácností), takže v roce 2026 už bychom měli smazat zpoždění, které zatím za eurozónou ohledně hrabání se z covidovo-energetické jámy máme.

List Financial Times si všiml jednoho z mnoha perverzních efektů protiruských sankcí: čínské letecké společnosti rychle zvyšují svůj podíl na evropském trhu. Na rozdíl od evropských dopravců totiž můžou na trasách mezi Evropou a Čínou využívat nejkratší cesty přes Rusko. Jde o příklad obecnějšího efektu: sankce nejspíš poškozují ekonomiku Ruska i ekonomiky zemí, které sankce vyhlásily, ale na druhé straně tytéž sankce přinášejí zisk některým ostatním zemím. Už dřív například prosákly zprávy o tom, že některé zprostředkovatelské země (například Turecko) kupují relativně lacino různé sankcemi zatížené komodity (například ropu) z Ruska, načež je po formálním „vyprání“ přeprodávají za standardní tržní – tedy vyšší – cenu západním zemím. Plynou-li ze sankcí vyhlášených vůči Rusku tak snadné zisky pro země, které se k sankcím nepřipojí, není divu, že se řada zemí do připojení k sankcím nehrne.

Sotva se české ministerstvo obrany pochlubilo, že loni (s výpomocí dalších státních institucí) zvládlo vyšroubovat obranné výdaje těsně nad 2 % HDP (a to z velké části až v prosinci, což vypadá skoro až podezřele), celé NATO se včera dovědělo od Donalda Trumpa, že on za nový vhodný cíl pro každého člena NATO pokládá obranné výdaje ve výši hned 5 % HDP. Český premiér už reagoval v tom smyslu, že 2 % jsou minimální hranice a že realistické je podle něj bavit se o 3 % v horizontu několika let. Letos Trumpovu představu nejspíš nenaplní žádná členská země NATO (ani USA): země, která letos zbrojí nejvíc, tedy Polsko, zřejmě mírně přesáhne hladinu 4 % HDP. Jediný člen, který pětiprocentní laťku kdy v historii překonal, byly právě USA, a to opakovaně před rokem 1989 a pak ještě v letech 2008 a 2009.