Inflace zůstává zvýšená
Bleskovka , 5. März
Podle předběžného odhadu rostly v únoru ceny v české ekonomice o 0,2 % meziměsíčně. V meziročním vyjádření tak dosáhla inflace 2,7 %, a oproti lednu se jen velmi mírně snížila. Data jsou v souladu s odhadem trhu a mírně nad naší prognózou (2,5 %). Inflace tak i nadále zůstává na zvýšené úrovni blízko horní hranice tolerančního pásma kolem inflačního cíle (3 %), když jí nahoru táhnou ceny potravin a služeb.
Zatím není k dispozici detailní vývoj složek. U cen „potravin, alkoholu a tabáku“ došlo po lednovém výrazném růstu ke korekci, když se ceny snížily o 0,7 % meziměsíčně. V rámci naší prognózy jsme čekali -1,0 %, což vysvětluje část rozdílu mezi naší prognózou a předběžným odhadem. Meziročně je inflace v této skupině 4,7 %, a zůstává tak jedním z hlavních inflačních faktorů v české ekonomice. Druhým jsou ceny služeb. Ty rostly meziměsíčně o velmi výrazných 0,7 %, což bylo více, než jsme čekali (druhá část rozdílu mezi naší prognózou a skutečností). Výrazný růst cen služeb je z části (vedle sezónního vlivu a přenesení vyšších cen potravin na ceny v restauracích) tažen také oživující se poptávkou (dovolené, nájemné, restaurace), což je signál pro ČNB vyžadující obezřetnost při nastavení sazeb.
Pro březen by inflace mohla zůstat na podobné úrovni jako v únoru. Záležet bude ale výrazně na cenách potravin, jejichž vývoj je volatilní a má v poslední době na inflaci značný vliv. Podobně jako v loňském roce by měla být inflace i letos mezi jednotlivými měsíci značně rozkolísaná. To může být vidět již v dubnu, kdy by inflace mohla spadnout ke 2 %, především z důvodu srovnávací základny. V dalších měsících by pak měla opět zesílit.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu (jeho očekávané pozvolné oživení by nemělo být inflační) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit.
ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení by zase tak výrazné překvapení nebylo. Pravděpodobnost obou možností nyní vidíme jako relativně podobnou, když rozhodnout mohou až makro data (vedle únorové inflace také mzdy či vývoj kurzu koruny) a další události (Trump, vývoj v Německu) v příštích týdnech. Dnešní data jdou dle nás směrem k růstu pravděpodobnosti ponechání sazeb beze změny, když silný růst cen služeb (a tedy i jádrové inflace) je z nemalé části tažen domácí poptávkou (především oživením spotřeby domácností). I nadále pro letošek čekáme dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a jedno dodatečné příští rok. Nejistota ale zůstává vysoká.
Zatím není k dispozici detailní vývoj složek. U cen „potravin, alkoholu a tabáku“ došlo po lednovém výrazném růstu ke korekci, když se ceny snížily o 0,7 % meziměsíčně. V rámci naší prognózy jsme čekali -1,0 %, což vysvětluje část rozdílu mezi naší prognózou a předběžným odhadem. Meziročně je inflace v této skupině 4,7 %, a zůstává tak jedním z hlavních inflačních faktorů v české ekonomice. Druhým jsou ceny služeb. Ty rostly meziměsíčně o velmi výrazných 0,7 %, což bylo více, než jsme čekali (druhá část rozdílu mezi naší prognózou a skutečností). Výrazný růst cen služeb je z části (vedle sezónního vlivu a přenesení vyšších cen potravin na ceny v restauracích) tažen také oživující se poptávkou (dovolené, nájemné, restaurace), což je signál pro ČNB vyžadující obezřetnost při nastavení sazeb.
Pro březen by inflace mohla zůstat na podobné úrovni jako v únoru. Záležet bude ale výrazně na cenách potravin, jejichž vývoj je volatilní a má v poslední době na inflaci značný vliv. Podobně jako v loňském roce by měla být inflace i letos mezi jednotlivými měsíci značně rozkolísaná. To může být vidět již v dubnu, kdy by inflace mohla spadnout ke 2 %, především z důvodu srovnávací základny. V dalších měsících by pak měla opět zesílit.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, k jejichž růstu přispívá příznivá situace na trhu práce. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu (jeho očekávané pozvolné oživení by nemělo být inflační) a také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Pro všechny roky vidíme zvýšenou nejistotu především ve vývoji cen potravin a energií, která je obousměrná. Obousměrným rizikem mohou být případné obchodní spory mezi USA a EU, kde dopad do inflace (a tím i do měnové politiky) není jednoznačný. Zvýšení cel samo o sobě by působilo směrem k vyšší inflaci, nicméně další zhoršení vývoje německé ekonomiky, které by pravděpodobně následovalo, by působilo protiinflačně. Proto dle nás by mohla v takovém případě inflace krátkodobě zesílit, ale střednědobě oslabit.
ČNB zasedá 26. března a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případné snížení by zase tak výrazné překvapení nebylo. Pravděpodobnost obou možností nyní vidíme jako relativně podobnou, když rozhodnout mohou až makro data (vedle únorové inflace také mzdy či vývoj kurzu koruny) a další události (Trump, vývoj v Německu) v příštích týdnech. Dnešní data jdou dle nás směrem k růstu pravděpodobnosti ponechání sazeb beze změny, když silný růst cen služeb (a tedy i jádrové inflace) je z nemalé části tažen domácí poptávkou (především oživením spotřeby domácností). I nadále pro letošek čekáme dvojí snížení sazeb (srpen a listopad) a jedno dodatečné příští rok. Nejistota ale zůstává vysoká.