Ranní restart
Ranni Restart , 7. März
Včera vydal ČSÚ data mezd za čtvrté čtvrtletí, psal jsem Bleskovku, proto jen krátce. Nominálně se průměrná mzda v české ekonomice zvýšila o 7,3 % a dosahuje téměř 50 tisíc. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 4,4 %. Hlavní informací je proinflační působení mezd, které pokračuje. Z pohledu ČNB jsou data v souladu s opatrnou politikou a (dle nás) zvyšují pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny pro březen i květen. Stejně působí i nejnovější data inflace za únor, ačkoliv tam zatím neznáme přesný důvod, kvůli kterému došlo k silnému zvýšení jádrových cen. V datech také došlo k revizi, které ale nemění celkový pohled. I kvůli tomu jsme mírně upravili prognózu, nicméně jde o desetinky procentního bodu. Relativně silný růst mezd by měl pokračovat a pro rok 2027 očekáváme, že reálné mzdy doženou úroveň z roku 2021 (před vzestupem inflace).
Evropská centrální banka podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba je tak nyní na 2,50 %. Trhy čekaly především na komunikaci ECB, protože již předtím ECB avizovala, že pro březnové zasedání je shoda, ale bude se diskutovat co dál. Šéfka ECB Ch. Lagarde komunikovala především značnou nejistotu a kvůli ní rozhodování na základě nových dat a informací (data-dependent approach). Není tak žádná guidance pro příští zasedání a ECB půjde od zasedání k zasedání. ECB také zveřejnila novou prognózu, změny jsou relativně malé. HDP pro letošek i příští rok bylo posunuto mírně dolů a inflace pro letošek naopak mírně nahoru.
ECB zasedá v dubnu a situace je nejistá. Trhy i my jsme před včerejškem čekaly další pokles sazeb, nicméně ECB včera komentovala, že aktuální nastavení měnové politiky je méně restriktivní, a nedá se tak vyloučit, že si může dát ECB ve snižování sazeb pauzu. Vzhledem k nejistotě v globálním světě pravděpodobně rozhodnou o výsledku příštího hlasování až další data a události.
Včera pozastavil Donald Trump cla na dovozy z Mexika a Kanady, které před pár dny spustil. Uvidíme, co se bude dál, protože situace se mění ze dne na den. Ačkoliv Trump poskytl vysvětlení v případě Mexika (u Kanady nikoliv), věřím, že hlavní důvodem jsou případné významné možné dopady na ekonomiku, které si někdo z jeho administrativy začal uvědomovat.
Do Měsíčníku jsme nedávno psali, že „Příští rok v listopadu se v Americe konají volby (celá Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu, volby v jednotlivých státech) a případné zhoršení ekonomického vývoje je asi tím posledním, co řada republikánů i Trump samotný potřebují. Prohlášení a plány D. Trumpa jdou totiž ve směru stagflace, tedy zesílení inflace a významného zpomalení růstu HDP, což může volby významně ovlivnit. Proto se stále kloníme k tomu, že konečné dopady nebudou z pohledu celé ekonomiky nijak dramatické.“ Nemáme v tuto chvíli významněji měnit naši prognózu (mírný vliv cel na českou ekonomiku očekáváme a máme ho již zapracovaný) a čekáme, co se bude díl dál.
Evropská centrální banka podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba je tak nyní na 2,50 %. Trhy čekaly především na komunikaci ECB, protože již předtím ECB avizovala, že pro březnové zasedání je shoda, ale bude se diskutovat co dál. Šéfka ECB Ch. Lagarde komunikovala především značnou nejistotu a kvůli ní rozhodování na základě nových dat a informací (data-dependent approach). Není tak žádná guidance pro příští zasedání a ECB půjde od zasedání k zasedání. ECB také zveřejnila novou prognózu, změny jsou relativně malé. HDP pro letošek i příští rok bylo posunuto mírně dolů a inflace pro letošek naopak mírně nahoru.
ECB zasedá v dubnu a situace je nejistá. Trhy i my jsme před včerejškem čekaly další pokles sazeb, nicméně ECB včera komentovala, že aktuální nastavení měnové politiky je méně restriktivní, a nedá se tak vyloučit, že si může dát ECB ve snižování sazeb pauzu. Vzhledem k nejistotě v globálním světě pravděpodobně rozhodnou o výsledku příštího hlasování až další data a události.
Včera pozastavil Donald Trump cla na dovozy z Mexika a Kanady, které před pár dny spustil. Uvidíme, co se bude dál, protože situace se mění ze dne na den. Ačkoliv Trump poskytl vysvětlení v případě Mexika (u Kanady nikoliv), věřím, že hlavní důvodem jsou případné významné možné dopady na ekonomiku, které si někdo z jeho administrativy začal uvědomovat.
Do Měsíčníku jsme nedávno psali, že „Příští rok v listopadu se v Americe konají volby (celá Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu, volby v jednotlivých státech) a případné zhoršení ekonomického vývoje je asi tím posledním, co řada republikánů i Trump samotný potřebují. Prohlášení a plány D. Trumpa jdou totiž ve směru stagflace, tedy zesílení inflace a významného zpomalení růstu HDP, což může volby významně ovlivnit. Proto se stále kloníme k tomu, že konečné dopady nebudou z pohledu celé ekonomiky nijak dramatické.“ Nemáme v tuto chvíli významněji měnit naši prognózu (mírný vliv cel na českou ekonomiku očekáváme a máme ho již zapracovaný) a čekáme, co se bude díl dál.